V části Údolí smrti v americké Nevadě zvané Racetrack Playa jsou roztroušeny stovky kamenů, některé o hmotnosti až 320 kg, které se tajemně přemisťují na dráze desítek až stovek metrů. Zanechávají za sebou stopy, jakoby jezdily na saních nebo snowboardech. Jaká mocná síla s nimi pohybuje? Jaké kouzlo?

Včera, 29. 1. 2015, se slavnostně otevřelo modernizované informační centrum. V dukovanské jaderné elektrárně funguje Informační centrum již od listopadu 1994 a hostilo od té doby již více než půl milionu návštěvníků. Zasloužilo si rekonstrukci a modernizaci, která proběhla vloni na podzim.

Milí a vážení čtenáři a příznivci našeho časopisu, právě dnes jsme překlopili webstránku do nové podoby a začínáme patnáctý rok života Vašeho oblíbeného časopisu!

Naše současná civilizace vyrostla na fosilních palivech. Závisíme na nich nejen z energetického hlediska, ale i při získávání dalších surovin, i při výrobě potravin. Co by se ale stalo, kdyby na Zemi žádná fosilní paliva nebyla? Nabral by život zcela jiný směr a vznikla by vůbec průmyslová revoluce? Existovala by moderní civilizace? Abychom mohli na tyto otázky odpovědět, vydejme se na cestu od středověké Evropy až po dnešní dobu.

Protože diagnostika plazmatu v tokamaku, v zařízení pro jadernou fúzi, je velmi náročná fyzikální disciplína – a čtenářům by se pasáž o ní mohla zdát nestravitelná – navrhl autor článku pro publikaci Řízená termojaderná fúze pro každého odlehčovací kresbu pana doktora, jak zkoumá zdravotní stav zařízení fonendoskopem. Zdaleka tenkrát netušil, jak blízko je skutečnosti.

Ve 30. letech 20. století americký chemik Samuel Kistler vyrobil nejlehčí pevnou látku na světě. Jemným způsobem odstranil kapalinu ze silikagelu a zůstala mu čistá kostra s nanootvory. Kostra obsahovala 99 % vzduchu a vypadala jako zmrzlý kouř. Kistler ji nazval „aerogel“.