Jsou vynálezci, kteří třeba jen jedním, ale zato zásadním objevem postrčili technický rozvoj daleko vpřed a zapsali se do technické historie zlatým písmem. Ale jsou i tací, které zná málokdo, i když se s jejich vynálezy setkáváme na každém kroku. K těm druhým bezesporu patří Joseph Bramah, jehož 200. výročí úmrtí si letos připomínáme.

Elektřinu lze získávat nejrůznějšími způsoby. Ve vývoji jsou dnes například nové baterie umístěné v batohu, které získávají elektřinu pro napájení neseného počítače při samotné chůzi. Dosud známé nesené generátory často využívají elektromagnetickou indukci, která je sice účinná, ale vyžaduje objemné a těžké magnety. Menší a lehčí piezoelektrické generátory používají keramické krystaly k přeměně tlaku na napětí, ale ty jsou drahé a méně účinné.

Vodní kolo vynalezli lidé už před více než 2100 lety. Staří Římané využívali otáčivý pohyb vodního kola k mletí obilí. V časech průmyslové revoluce před vynálezem parního stroje sloužila vodní kola jako zdroj energie také k pohonu strojů v prvních továrnách a k pohonu těžebních strojů v dolech.

Internet je médiem oslavovaným, proklínaným i kouzelným. Ne nadarmo se věku, ve kterém žijeme, říká doba internetu. Pomáhá nám ale ve skutečnosti toto komunikační a informační médium, nebo i škodí? Badatelé mohou být rádi – vliv internetu na uživatele je zcela jistě zajímavé téma pro desítky studií. Podívejme se na několik z nich, které se věnují jak přínosům internetu, tak i jeho záporným vlivům na naši civilizaci.

Velkým problémem Číny je šíření pouští. Spásání narušilo horní kryptobiotickou vrstvu, skládající se z lišejníků, řas a mechů, které vázaly písek a půdu k povrchu. Pokud by se proti tomuto trendu nic nepodniklo, neustále postupující písek by postupně zasypával důležitou infrastrukturu, jako jsou silnice a železnice. Zemědělská půda a dokonce celá velká města se mohou stát obětí zasypávání při písečných bouřích, vznikajících i ve velkých vzdálenostech. Vysazování tvrdých trav sice pomáhá udržovat písek na místě, ale vítr přesto může písek mezi travami odvát.

Zvýšit fotosyntetickou aktivitu o třicet procent; přidat geny, které podpoří odolnost vůči chladu, a přetvořit výsledný GMO produkt na bohatý zdroj přírodních olejů, určených pro výrobu biopaliv – to vše trvalo multi-institucionálnímu týmu amerických vědců necelých pět let. Na svět tak přichází „nová“ cukrová třtina, která může zcela změnit trend využití biopaliv v USA, a možná i ve světě.