Na začátku května, v době, kdy se studenti připravují na ústní část maturitních zkoušek, proběhl v americkém Houstonu další ročník mezinárodní soutěže vědeckých projektů I‑SWEEEP, neboli International Sustainable World – Energy Engineering Environment – Project Olympiad. Každoročně zde o přízeň porotců soupeří mladí vědci ze všech koutů planety. Ačkoliv jim není více než devatenáct let, jejich výzkum již teď pomáhá udělat ze světa lepší místo k životu.

Vítězství mého projektu „Usměrňování nanovláken“ na mezinárodní soutěži I‑SWEEEP v americkém Houstonu změnilo na počátku května letošního roku běh mého doposud klidného života. Z Houstonu jsem si odvezl zlatou medaili a navíc i cenu Grand Award za nejlepší projekt v kategorii Engineering.

Mezivládní panel pro změnu klimatu IPCC vydal počátkem května tisícistránkovou zprávu o budoucnosti obnovitelných zdrojů energie. Podle ní solární, vodní, větrné, přílivové, geotermální zdroje a biomasa mohou v polovině století představovat téměř 80% podíl na světové energetice a nahradit tak fosilní paliva.

Na deseti stanovištích v Jiráskových sadech na soutoku Orlice a Labe v Hradci Králové zorganizovalo 26. 4. 2011 Gymnázium Bohuslava Balbína okresní kolo tradiční soutěže. Zelená stezka a zlatý list je soutěž vyhlašovaná Českým svazem ochránců přírody pro mladší žáky ZŠ do 6. třídy (kategorie M) a studenty do 15 let (kategorie S), kteří v šestičlenných družstvech soutěží (nejen) ve znalosti přírody. Soutěže se zúčastnila více než stovka studentů, kteří projevili svůj opravdový zájem o přírodu. Potěšující zprávou je, že jejich znalosti byly výborné.

Jednou z nejslibnějších a nejatraktivnějších oblastí dnešní fyziky je nesporně supravodivost. Přestože tato výjimečná a podivná vlastnost pevných látek byla objevena již na počátku minulého století, trvalo mnoho desítek let, než ji bylo možné využít v praxi. Dnes se již každoročně vyrábějí desítky tisíc tun supravodivého materiálu. Skutečný den D pro supravodivost je však teprve před námi. Materiály, které se v praxi používají, jsou vesměs tzv. nízkoteplotní supravodiče, jejichž provoz – vzhledem k potřebě chladicího média – je značně nákladný. V mnoha ohledech jsou výhodnější tzv. vysokoteplotní supravodiče, jejichž systematický výzkum začal teprve nedávno.

"Roger Boškovič psal v 18. století zásadní práce o přírodním poznání bez superlaboratoří. Poznání není záležitostí jenom finanční." Univ. prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc.

V šedesátých letech osmnáctého století vychází několik traktátů, které se snaží uvést do souladu aristotelské filozofické představy se základními newtonovskými principy a myšlenkami atomismu. Pozitivní, i když poněkud rozporuplnou úlohu v tomto období sehrál chorvatský jezuita, matematik, fyzik a filozof Roger (Rudjer, Rugier, Ruder) Josip Boškovič (Boskovich), jedna z nejpozoruhodnějších a nejvíce opomíjených postav v dějinách moderní evropské vědy.