Alessandro Volta
Před 260 lety, 19. února roku 1745, se v italském městečku Como narodil Alessandro Volta, jeden ze zakladatelů moderní technické civilizace, objevitel prvního zdroje elektrického proudu .
Před 260 lety, 19. února roku 1745, se v italském městečku Como narodil Alessandro Volta, jeden ze zakladatelů moderní technické civilizace, objevitel prvního zdroje elektrického proudu .
Kdo je to ASIMO? Hvězda mezi roboty – a ačkoli se zatím jeví spíš jako kouzelná hračka, za pár let bude určitě vykonávat profese jako pečovatelka, zdravotník, chůva... prostě takový roztomilýmiláček – pomocník člověka.
Tak jak je? ptám se Majdy. Holka, energeticky dost blbě, kloní hlavu. Copak, vypnuli vám elektřinu? Ty seš... Přece víš, jak to myslím. Chybí mi bioenergie. Tedy ta pozitivní. Kráčím právě za léčitelem Brouskem. Ten je na energie dobrej.
Málokdo se dostane dovnitř do jaderné elektrárny. Ještě méně je těch, kdo někdy byli uvnitř reaktorové haly. Ale asi vůbec nikdo (kromě zaměstnanců, samozřejmě) neviděl na vlastní oči jak se vyměňuje palivo v otevřeném reaktoru. Natočili jsme to pro vás!
Vytváří obraz vzorku pomocí proudu elektronů, které mají kratsší vlnovou délku než viditelné světlo. Může proto studovat i objekty tak malé, že na ně optický mikroskop „nestačí“. Vlnová délka elektronů závisí na urcyhlovacím napětí mikroskopu.
Denně slyšíme o klonování, geneticky modifikovaných organismech (GMO), určení otcovství nebo kriminálníka podle analýzy DNA; občas o možnostech využití kmenových buněk v medicíně, nemoci šílených krav (BSE) či nalezení genů zodpovědných za různé projevy a vlastnosti živých tvorů. Málokdo z nás však poodkryl tajemnou roušku nad technikami, díky jimž je toto vše možné. Zkusme tedy alespoň částečně nahlédnout za dveře moderních laboratoří.
Třiatřicet studentů technických vysokých škol a univerzit se letos zúčastnilo Letní univerzity pořádané Skupinou ČEZ. Během dvou týdnů absolvovali v Jaderné elektrárně Temelín ...
Výzkumníci z Evropské laboratoře molekulární biologie (EMBL) Barcelona a MPI-CBG Dresden odhalují, jak glykolýza ovlivňuje rané embryonální buňky.
Malá vodní elektrárna Obříství slouží české energetice 30 let. Spolehlivě mění proud středního Labe na bezemisní energii.
Zavádění umělé inteligence ve výrobě prudce roste a celosvětové výdaje na to by do roku 2026 měly dosáhnout 16,7 miliard eur. Lidská chyba je hlavním faktorem způsobujícím 23 ...
Vědci z Evropské laboratoře molekulární biologie (EMBL) ukázali, jak se překrývající se smyčky DNA skládají na sebe v dělících se buňkách, aby vytvořily tyčovité chromozomy.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.