Reportáže, cestování

Článků v rubrice: 85

Hučák

Letos je tomu právě 80 let od znovuuvedení do provozu královéhradecké vodní elektrárny po velké rekonstrukci. Sama elektrárna ale již brzy bude slavit 100 let. Stále spolehlivě funguje.

Nejstarší ze tří královéhradeckých malých vodních elektráren je malá vodní elektrárna stojící na jezu zvaném Hučák (dříve Hučavý). Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR. Záměr postavit v souvislosti s rozsáhlými regulačními pracemi na toku Labe vodní elektrárnu schválilo zastupitelstvo města v květnu 1908 a v následujícím roce byla na 157. říčním kilometru, v blízkosti soutoku s Orlicí, zahájena stavba. Architektonickou úpravu objektu s bohatým secesním dekorem (včetně mostu) navrhl arch. František Sander, profesor pražské státní průmyslové školy. Budova elektrárny je postavena na půdorysu ve tvaru písmena L, v kratším křídle je strojovna s turbínami, v delším, dlouhém téměř 160 metrů, jsou umístěny transformátory, rozvodna, dílny, kanceláře atd. Dnes je tento komplex považován za vynikající příklad architektury technického díla z doby před první světovou válkou a spolu s mostem tvoří významnou součást městské památkové zóny Hradce Králové.

Historie
Stavba elektrárny by se časově dala rozdělit do tří etap. V první byl, roku 1907, zrušen starý jez. V rámci 2. etapy (1910) byla zahájena stavba mostu, segmentového jezu a turbínové stanice. Stavba byla dokončena koncem roku 1911 a na začátku roku příštího už turbíny dodávaly elektrickou energii. Ve 3. etapě roku 1912 byla rozšířena kapacita elektrárny o velkou parní turbínu. Výstavba pokračovala ještě v letech 1923, 1926 a 1930, kdy byla elektrárna stavebně ukončena. V dalších letech se pak modernizovala technická a technologická zařízení. Na počátku 90. let bylo vzhledem k chátrajícímu stavu obvodového pláště elektrárny a mostního objektu přikročeno k rekonstrukci, která byla, spolu se slavnostním nočním osvětlením, dokončena roku 1996. Letos je tedy i desáté výročí nové rekonstrukce. Elektrárna je postavena z cihel, plastické omítky a pískovce. Most u elektrárny je rozdělen na tři pole, na jedno z nich je napojeno křídlo elektrárny s vodními turbínami. Na mostních pilířích jsou umístěny kiosky se zařízením pro ovládání jezu. Celková délka mostu je 57 a šířka 5 metrů. Délka zdrže nad jezem je 5,9 m, objem zadržované vody 0,34 mil. m3 a spád hladin 4 m.

Malá, ale šikovná.
Elektrárnu projektoval prof. Ing. Karel Novák, tehdejší ředitel Elektrických podniků pražských. Bylo nutné zajistit výkonovou rezervu pro případ minimálního průtoku Labe nebo naopak velké vody, a proto se v těsném sousedství plánované stavby hned v roce 1908 začala stavět i parní elektrárna se dvěma parními stroji. Ve vodní průtočné nízkotlaké elektrárně s krátkým přivaděčem jsou instalovány tři vertikální třístupňové Francisovy turbíny (po 270 kW) s maximální hltností 30 m3/s a s generátory 300 kVA od firmy Kolben. Turbíny dodnes pracují v podobě, jakou dostaly při rekonstrukci v letech 1922 až 1926. Elektřina, třífázový střídavý proud o napětí 5 000 V, se trvale dodává do sítě od konce ledna 1912. Jmenovité otáčky turbín jsou 125 min–1, činný výkon napojených generátorů je 0,25 MW. Součástí elektrárny jsou tři rozvodny vysokého napětí – 35 kV, 5 kV a 10/5 kV. Pohyblivý segmentový jez a jeho zařízení včetně mostu jsou ve správě státního podniku Povodí Labe, elektrárna je majetkem společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje, s. r. o. V roce 2004 tato elektrárna vyrobila 2 788 MWh, v provozu je téměř nepřetržitě. Historickou elektrárnu můžete navštívit po předchozím objednání a dohodě na tel. č. 495 842 607.

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Centrum studentských aktivit České kosmické kanceláře zve

Pro studenty, mladé vědce a ostatní zájemce o kosmonautiku zde máme aktuální přednášky a programy pořádané Českou kosmickou kanceláří a vzdělávacím spolkem Kosmos-News. Nabízejí mateřským, základním i středním školám, ale i organizátorům dalších vzdělávacích ...

Úloha jaderné energie při obnově ekonomiky po pandemii

Agentura pro jadernou energii při OECD (OECD-NEA) vypracovala zprávu, která zkoumá úlohu jaderné energie v souvislosti s obnovou ekonomiky po COVID-19. Obsahuje čtyři hlavní témata: budování odolnosti elektrických sítí, tvorba pracovních příležitostí, ...

Solární nabíječky pro elektromobily

Nabíjení elektromobilů přinese v budoucnosti zvýšené nároky na kapacitu energetických sítí. K řešení problémů s tím spojených by mohly přispět solární nabíječky. Jejich rozvoj zatím táhnou především technologické firmy v USA.

Větrné turbíny vyplouvají na moře

Výkon větrných elektráren umístěných v mořích celého světa přesáhl ke konci loňského roku 650 GW, což odpovídá přibližně dvěma třetinám instalovaného elektrárenského výkonu Evropské unie. Naprostá většina elektřiny z větru pochází z turbín ukotvených ve dně mělkých pobřežních vod.

Jiný plyn, jiné plazma

Čínská domácí agentura dodala první část systému vstřikování plynů do vakuové komory tokamaku ITER. Jedná se o spoustu trubek a trubiček, které dopravují z Budovy tritiového hospodářství do Budovy tokamaku všechny potřebné plyny.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail