Vzácné hlubinné solné bazény objevené v Rudém moři mohou obsahovat stopy vedoucí k rozuzlení historie regionu, či vrhnout světlo na původ života na Zemi, zjistila nová studie. Hlubinné solné bazény jsou mimořádně slaná, doslova "hypersolná" jezera, která se tvoří na mořském dně. Patří mezi nejextrémnější prostředí na Zemi. Ale navzdory své exotické chemii a naprostému nedostatku kyslíku se tyto vzácné bazény hemží životem a mohou nabídnout pohled na to, jak život na Zemi začal - a jak by se život mohl vyvíjet a prospívat i na jiných světech bohatých na vodu. Naše současné teorie říkají, že život vznikl na Zemi v hlubokém moři, téměř jistě v anoxických  podmínkách, tj. bez kyslíku," řekl vedoucí autor studie Sam Purkis, profesor a předseda katedry mořských geověd na univerzitě v Miami, USA.

Během své existence (asi 4,5 miliardy let) byla Země zasahována stovkami velkých asteroidů, které rozbíjely její povrch. Nejméně 190 z těchto kolizí (o kterých doposud víme) zanechalo kolosální jizvy, které jsou viditelné dodnes. Ale ne každý vesmírný kámen, který se dostane do atmosféry naší planety, dopadne až na zem. Co je tedy potřeba k tomu, aby asteroid udělal do Země „důlek“, a které známé impaktní události zanechaly největší krátery?

Planeta Země si neustále vyměňuje materiály s okolní sluneční soustavou. Například prach řítící se vesmírem pravidelně bombarduje naši planetu, menší či větší asteroidy se projevují jako „padající hvězdy“ a plyny ze zemské atmosféry se naopak pravidelně uvolňují do vesmíru. Je tento zisk nebo ztráta hmotnosti hrozbou pro život na Zemi?

V důsledku války na Ukrajině hledá Evropská unie řešení, jak se zbavit závislosti na ruském zemním plynu a ropě. Současně přibývají i projekty, jejichž cílem je posílit soběstačnost také v oblasti obnovitelných zdrojů. Na Sicílii vznikne největší evropská továrna na výrobu fotovoltaických panelů, ve Francii první integrovaná megatovárna na výrobu větrných elektráren na světě a v Portugalsku závod na zpracování lithia pro výrobu baterií pro elektromobily.

Na akci, o které jsme psali zde https://www.3pol.cz/cz/rubriky/studenti/2824-fyziklani-2022, vzpomíná přímá účastnice: "Akce pod programem Erasmus+ na kterou budu rozhodně dlouho vzpomínat a která každý den něčím překvapila, probíhala ve dnech od 8. do 14. 2. 2022 v Praze a zúčastnily se jí týmy z Česka, Finska, Polska, Rumunska, Slovenska a Španělska."

Vědci ve Spojeném království vyvinuli způsob, jak odvrátit proces stárnutí v kožních buňkách a posunout biologické hodiny o 30 let zpět. Buňky si přitom stále zachovávají svůj specifický typ a funkci. Na omlazování buněk, zejména kožních (protože si to žádá kosmetický průmysl) se v posledním desetiletí intenzivně pracuje. Výzkumníkům se již povedlo přeprogramovat několik typů buněk u myší, potkanů i u lidí. Ale až dosud se nepodařilo, aby si buňky o tolik let starší stále zachovaly svůj specifický typ a funkci.