Elektrovozidla mají řadu předností před benzínovými, ale každodenní dobíjení mezi ně nepatří. Dobrou zprávou je to, že takovýto způsob dobíjení už nebude nutný, protože všechna auta budou moci přejít na bezdrátové dobíjení (wireless charging). Tento druh dobíjení poskytne nejenom pohodlí, ale řadu dalších výhod. Protože bezdrátové dobíjení bude instalováno pod každým parkovacím stáním, budou mít dočasně problém jen řidiči na dálkových trasách. Jednoho dne se i tento problém vyřeší: řidiči budou moci dobíjet bezdrátově i během jízdy na silnicích. Domácí bezdrátové dobíjení bude stejně rychlé jako dobíjení ze zásuvky.

Věda je zajímavou oblastí lidského konání - na tom se shodnou čtyři z pěti lidí. Zároveň skoro desetinu populace děsí, co všechno se dá za pomoci vědy dokázat. Obecně lidé přiznávají, že toho o vědě vědí málo a nedovedou si ji představit v běžném životě. To vše vyplynulo z průzkumu technologické společnosti 3M, která už více než sto let přenáší vědecké poznatky do praxe.

Možná vás letos čeká rozhodování, kterou vysokou školu vybrat. A doma nebo v zahraničí? Pomoc při rozhodování mohou také poskytnout každoroční žebříčky úrovně vysokých škol ve světě. Ale i když nejste vyhranění, nebo pevně rozhodnutí, vězte, že už Albert Einstein věděl: "Hodnota vysokoškolského vzdělání netkví v tom, že se naučíte mnoho faktů, ale v tom, že vycvičíte mozek, aby myslel."

Globální světové emise CO₂ z energetického sektoru neustále rostou, navzdory podpoře obnovitelným zdrojům, a v roce 2017 dosáhly 32,6 gigatun. Proti roku 2000 byly větší o 40 %. Jaderné elektrárny při svém provozu neprodukují žádné emise skleníkových plynů a spočítáme-li emise za celou jejich provozní životnost a palivový cyklus, produkují stejné množství CO₂ jako větrné elektrárny na pevnině, jak ukazuje graf. č. 1.  Protože jaderná energie je na rozdíl od větrné spolehlivým energetickým zdrojem produkujícím elektřinu ve velkém měřítku, může přímo nahrazovat elektrárny spalující fosilní paliva. Například Francie vyrábí až 70 % celkové elektřiny v jaderných elektrárnách a má pouze asi šestinové emise CO₂ ve srovnání s průměrem EU!

Před 2 400 lety popsal filozof Plato mocný stát disponující nevídanou technologií, neslýchaným množstvím vozů, slonů a býků a nepředstavitelným bohatstvím. Nazval ji Atlantida a nechal ji v přírodní katastrofě zmizet v moři. Od té doby ji lidé hledají, aniž mají jistotu, zda skutečně existovala, či zda si ji Plato vymyslel. Poslední vítězný křik hledačů zazněl z pobřeží Španělska.

Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů. Mezi desítkami jiných druhů primátů ani jeden nemá komunikační systém, který by se přiblížil našemu svým rozsahem vyjadřování. Příběh naší řeči je však psán neviditelným inkoustem. Archeologické poznatky mohou poskytnout jen okrajové důkazy o původu řeči, a to až od doby vzniku písemných památek před několika tisíci lety. To vedlo některé vědce až k názoru, že hledání původu řeči je vlastně bezpředmětné. Proto v roce 1866 Paris Linguistics Society dokonce zakázala diskuse na toto téma, což vědci dodržovali téměř sto let. Naštěstí se moderní evoluční teoretici nenechali odradit. Ve výzkumech, které zahrnovaly poznatky z archeologie, antropologie, vědy a lingvistiky, se konečně začalo zkoumat, kdy a jak řeč vlastně vznikala.