Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky. 19. a 20. listopadu proběhnou kvalifikační kola soutěže, 50 nejlepších řešitelů se utká ve finále 11. prosince v Praze na Proseku.

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes. V té době bylo v atmosféře velké množství skleníkových plynů z neznámých zdrojů, snad z vulkanických erupcí nebo z dopadů komet. Hladina CO₂ v ovzduší dosahovala 1400 ppm. (Pro srovnání: dnes je to 414 ppm CO₂ a v předindustriální době to bylo 280 ppm CO₂.) Od té doby se Země začala ochlazovat a geologické procesy odčerpávaly CO₂ z atmosféry.

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví. Naše tělo poskytuje domov pro 39 trilionů mikrobů, kteří převyšují i počet 30 trilionů lidských buněk. Naše kůže obsahuje trilion (10¹⁸) bakterií na cm². Studie z počátku roku 2019 zjistila, že ve střevech může žít až 200 různých druhů bakterií.

MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně odstavovat starší reaktory a jak se budou stavět a připojovat nové kapacity. Projekce se skládají jak z dostupné kapacity (v současné době dodávající elektřinu do sítě), tak z instalované nominální kapacity (dostupné, ale v současné době nedodávají elektřinu do sítě).

Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky. Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává. S možností řešení finanční části problému nyní přicházejí pojišťovny a společnosti, které se specializují na zajištění povětrnostních a klimatických rizik.

Dnešní lidé aktivně mění planetu. Náš apetit po přírodních zdrojích a průmyslové aktivity ve velkém měřítku oteplují a znečisťují oceány, ničí druhy a pravděpodobně narušují globální klima. Náš vliv je již tak velký, že současná geologická éra byla pojmenována jako Antropocén, tedy „věk lidstva“. Schopnost lidí utvářet životní prostředí v takovém rozsahu je teprve nedávný fenomén. Po většinu historie to naopak bylo životní prostředí, které nás formovalo. Fyzikální charakteristiky naší planety umožnily, abychom vznikli, umožnily vývoj našeho mozku, usnadnily šíření našeho rodu po celé planetě a umožnily dokonce vznik prvních velkých měst. Je to podivuhodný příběh, v němž nejprve Země utvářela lidi, a posléze lidé utvářeli Zemi.