Jaderná fyzika a energetika

K přípravě na činnosti prováděné s kritickými částmi tokamaku ITER v přetíženém prostředí Montážní haly ITER používají projektanti a koordinátoři projektu metody 4D plánování. To znamená 3D zobrazování prostoru plus parametr čas.

Panama se učí, jak využívat radiační technologie k modelování pohybu sedimentů v Panamském průplavu i v nedalekých jezerech. Na základě modelů plánuje vyvinout nové bagrovací postupy, které zajistí hladký průjezd lodí a tím nepřetržitý tok lidí a produktů touto světoznámou námořní cestou, která s více než 800 000 loděmi ročně patří k nejrušnějším vodním cestám na světě.

Ve stínu šampiona – tokamaku ITER - probíhala montáž, z níž se vynořil největší tokamak na světě, japonský JT-60SA (Super Advanced). Pokud se jej podaří oživit podle plánu už koncem tohoto roku, bude skutečně největším činným tokamakem. Se svými 130 m³ plazmatu překoná oxfordský JET (Joint European Torus) o 50 m³. JT-60SA je třetím celosupravodivým tokamakem, které jsou jen v Asii, a to v Číně, Jižní Koreji a nyní i v Japonsku.

Kdy už je termojaderné zařízení ziskové? To nám prozradí Lawsonovo kritérium: součin hustoty plazmatu a doby jeho udržení (stability) musí být dost velký, zhruba 10²⁰ s.m^-3. Pro spojitou činnost udržujeme plazma v omezeném prostoru silným magnetickým polem – ale máme pro získání dost vysoké hustoty a dost dlouhé doby udržení plazmatu dát přednost extrémním magnetickým polím co do konfigurace i intenzity, nebo většímu objemu plazmatu?

Fyzika nás učí, že existují 4 základní interakce, tedy přírodní síly, které vše ovládají a vysvětlují konstrukci světa dle současného stavu poznání - gravitace, elektromagnetická síla, slabá a silná interakce. Zdá se, že vědci jsou na stopě páté fundamentální přírodní síly. Atilla Krasznahorkay a jeho kolektiv z maďarského Ústavu jaderného výzkumu maďarské akademie věd Atomki v Debrecínu již celou řadu let studují rozpad radioizotopu beryllia-8. V roce 2016 uveřejnili podrobnosti o náhodném objevu, o němž se domnívají, že v něm hraje roli neznámá částice. Později byla tato částice označena jako možný náznak existence páté síly. Nyní tito výzkumníci objevili další anomálii, tentokrát z oblasti přenosu energie, která souvisí s excitovaným stavem jádra hélia. Mohlo by se jednat o projev stejné částice. Vypočítali, že tato částice má hmotnost kolem 17 megaelektronvoltů a je tedy asi 33× těžší než elektron. Proto ji nazvali X 17.

World Nuclear Association ve své informační knihovně shromáždila fakta a argumenty, které bychom měli mít na zřeteli, diskutujeme-li o energetické budoucnosti. Změna klimatu není zdaleka jediným hlediskem.