Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 331

Čistý či nečistý?

Jaderná zařízení produkují odpady. Toto konstatování asi nikoho nepřekvapí. Problém je v tom, že mezi odpady jednoznačně neaktivními (čistými) a radioaktivními existuje celá škála odpadních látek, které je nejprve nutno správně zařadit. Jak to udělat, je zřejmé z Vyhlášky SÚJB č. 307/2002 Sb. o radiační ochraně. Platí zde známé heslo parafrázované v mnoha různých oborech „Bez měření není řízení“.

28. ledna 2003 | Jaderná fyzika a energetika | Jaroslav Kulovaný

Zapsáno do atomů
(byla vyvinuta experimentální atomová paměť)

Už v roce 1959 slavný fyzik Richard Feynman předpovídal velké možnosti nanotechnologie a spočítal, že veškerá slova, která kdy v historii lidé napsali, by bylo možno zapsat do krychle o straně cca setiny milimetru, pokud by šlo zaznamenávat písmena pomocí jednotlivých atomů.

9. ledna 2003 | Jaderná fyzika a energetika | Pavel Vachtl

Plovoucí reaktory

Světová moře dnes brázdí asi 220 jaderných reaktorů. Ano, není to překlep. Na souši stojí asi 440 energetických reaktorů a stovky výzkumných a školních reaktorů. Ty „mořské“ slouží k pohonu lodí a ponorek – a nejsou to zdaleka jen lodě válečné.

9. ledna 2003 | Jaderná fyzika a energetika | Marie Dufková

Kde získat informace o temelínské elektrárně?

V informačním středisku vám nabízíme zajímavé putování za elektřinou z jádra.

9. ledna 2003 | Jaderná fyzika a energetika | Jana Samcová

Vyhořelé jaderné palivo - surovina nebo odpad?

Když se řekne vyhořelé jaderné palivo, většina lidí si vybaví pouze odpor protijaderných aktivistů, jak se tomu stalo například v nedávné době v sousedním Německu (nepleť si aktivistu s ekologem!), ale jen málo lidí vlastně ví, o jaký materiál se jedná.

5. listopadu 2002 | Jaderná fyzika a energetika | Jiří Křepel

Wilsonova difusní mlžná komora

Žijeme v moři neviditelného záření, radioaktivita je přirozenou součástí našeho okolí i každého z nás, z vesmíru přicházejí neustále kosmické paprsky.

5. listopadu 2002 | Jaderná fyzika a energetika | Marie Dufková
... 1 « 51 52 53 54 55 56 ...

Nejnovější články

Sto let od úmrtí ruského botanika, fyziologa, biochemika a zakladatele chromatografie

Za zakladatele chromatografie se všeobecně považuje ruský přírodovědec Michail Semjonovič Cvět, kterému se v roce 1903 podařilo rozdělit listové pigmenty. Je proto záhodno, abychom si právě letos po uplynutí 100 let od jeho smrti znovu připomněli osobnost ...

Nový druh magnetu

Sloučenina uranu a antimonu USb2 generuje magnetismus úplně jiným způsobem než dosud známé magnety. Vědci jej nazvali „singletový” magnetismus. Elektrony, záporně nabité elementární částice, vytvářejí své vlastní malé magnetické pole. Je to důsledek kvantové mechanické vlastnosti známé jako spin.

Biocev, mitochondrie a nádory

Výzkumné skupiny vědeckého centra BIOCEV se zaměřují na detailní poznání organismů na molekulární úrovni. Jejich výsledky směřují do aplikovaného výzkumu a vývoje nových léčebných postupů proti závažným zdravotním problémům.

S.A.W.E.R. může změnit poušť v úrodnou krajinu

Proměnit suchou a horkou poušť v zelenou krajinu zní v tuto chvíli jako sen nebo pohádka. V praxi by k takové proměně bylo třeba velké množství vody. Ale kde takové množství vody v poušti vzít? Pomocí Slunce ze vzduchu! I pouštní vzduch totiž v sobě obsahuje vodní páru.

Inerciální udržení – lasery a urychlovače

Fúzí při magnetickém udržení (tokamaky a stelarátory) jsme se zabývali podrobně již mnohokrát. Všimněme si udržení inerciálního, které s nepatrnou nepřesností můžeme zaměnit za laserovou fúzi. V roce 1963 sovětští vědci N. G. Basov a O. N.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail