Od bouřky k tornádu
Ve světě vznikají každoročně z bouřek tisíce tornád. Tento proces je složitým a fascinujícím přírodním úkazem, jednou z nejprudších proměn v přírodě.
Podle nejrozšířenější teorie získala Země vodu díky srážkám s kometami, které obsahovaly velký podíl ledu. Novější teorie předpokládá, že podmínky uvnitř horkého pláště umožnily průběh takových chemických reakcí, které mění vodík a horniny na vodu. To by ovšem znamenalo, že voda vznikala v samotné planetě a že nepochází z mimozemského prostoru. Nově vytvořená voda byla pod tak vysokým tlakem, že mohla vyvolávat hluboko v planetě zemětřesení, jejichž původ zatím nikdo nevysvětlil. Takový je výsledek počítačových simulací reakcí v horním plášti mezi vodíkem a křemenem, což je jedna z možností vzniku vody na Zemi.
Tato jednoduchá reakce nastává při teplotě 1 400 stupňů Celsia a tlacích 20 000krát vyšších, než je tlak atmosférický. Za těchto podmínek křemen reaguje s kapalným vodíkem a výsledkem je kapalná voda a hydrid křemíku.
John Tse a kol. z kanadské University of Saskatchewan tuto reakci simuluje při rozdílných teplotách a tlacích jaké panují v horním plášti v hloubce 40 až 400 km. Jeho výzkumy podporují práci japonských výzkumníků, kteří tuto reakci uskutečnili v roce 2014. Ukázalo se, že se v křemeni vytvořila voda, která se ale následně nemohla z křemene uvolnit, což vedlo ke zvýšení tlaku až na 200 000 atmosfér. Tse se domnívá, že kapalný vodík proniká vrstvou křemene a končí vytvořením vody – nikoliv však na povrchu, ale uvnitř hmoty minerálu. Po analýze hustoty a struktury této zachycené vody se zjistilo, že je pod tlakem. Voda unikající z krystalů by proto mohla způsobit zemětřesení.
Ultrahluboká zemětřesení
John Ludden z British Geological Survey uvádí, že tvorba a uvolňování přetlakové vody může být významným iniciátorem ultrahlubokých zemětřesení hluboko pod zemskou kůrou a v pevnějších částech hlubokých kontinentálních desek. Získané poznatky rovněž naznačují, že minimálně část povrchové vody na Zemi může pocházet zevnitř.
Podle Tse se voda vytvořená v plášti může dostat na povrch různými způsoby, například jako doprovod magmatu při vulkanických výbuších. Je možné, že se voda vytváří uvnitř Země i dnes, a že tento proces může probíhat i uvnitř jiných planet. Lydia Hallis z britské University of Glasgow poukazuje na to, že minerály tvořící zemský plášť mohou obsahovat velká množství vody a že Země je možná v určitém smyslu „vlhká“až dolů do svého jádra.
Podle: Andy Coghlan: Our planet makes water from scratch. New Scientist, 2017, č. 3111, s. 12.
Ve světě vznikají každoročně z bouřek tisíce tornád. Tento proces je složitým a fascinujícím přírodním úkazem, jednou z nejprudších proměn v přírodě.
Vědci se snaží určit ideální období pro ranou fázi života na Zemi, která předcházela všem živým organismům. Nový výzkum přesněji vymezil počátek tzv. „světa RNA“ (RNA World).
V létě 2026 americký regulační úřad NRC oznámil plán, který vyvolal velkou pozornost: zrušit princip ALARA („As Low As Reasonably Achievable“) v radiační ochraně.
Vědci vyvinuli technologii pro neviditelný přenos informací maskovaných jako tepelné záření pozadí. S využitím jevu zvaného „negativní světlo“ přenesli 100 kb/s (kilobitů ...
Každou sekundu každý den je naše Země bombardována částicemi z vesmíru. Některé z těchto částic narazí na zemskou atmosféru, čímž mohou vyvolat spršku dalších částic, ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.