Od Londýna po Ósaku: Příběhy EXPO pavilonů, které našly nový domov
Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.
Podle nejrozšířenější teorie získala Země vodu díky srážkám s kometami, které obsahovaly velký podíl ledu. Novější teorie předpokládá, že podmínky uvnitř horkého pláště umožnily průběh takových chemických reakcí, které mění vodík a horniny na vodu. To by ovšem znamenalo, že voda vznikala v samotné planetě a že nepochází z mimozemského prostoru. Nově vytvořená voda byla pod tak vysokým tlakem, že mohla vyvolávat hluboko v planetě zemětřesení, jejichž původ zatím nikdo nevysvětlil. Takový je výsledek počítačových simulací reakcí v horním plášti mezi vodíkem a křemenem, což je jedna z možností vzniku vody na Zemi.
Tato jednoduchá reakce nastává při teplotě 1 400 stupňů Celsia a tlacích 20 000krát vyšších, než je tlak atmosférický. Za těchto podmínek křemen reaguje s kapalným vodíkem a výsledkem je kapalná voda a hydrid křemíku.
John Tse a kol. z kanadské University of Saskatchewan tuto reakci simuluje při rozdílných teplotách a tlacích jaké panují v horním plášti v hloubce 40 až 400 km. Jeho výzkumy podporují práci japonských výzkumníků, kteří tuto reakci uskutečnili v roce 2014. Ukázalo se, že se v křemeni vytvořila voda, která se ale následně nemohla z křemene uvolnit, což vedlo ke zvýšení tlaku až na 200 000 atmosfér. Tse se domnívá, že kapalný vodík proniká vrstvou křemene a končí vytvořením vody – nikoliv však na povrchu, ale uvnitř hmoty minerálu. Po analýze hustoty a struktury této zachycené vody se zjistilo, že je pod tlakem. Voda unikající z krystalů by proto mohla způsobit zemětřesení.
Ultrahluboká zemětřesení
John Ludden z British Geological Survey uvádí, že tvorba a uvolňování přetlakové vody může být významným iniciátorem ultrahlubokých zemětřesení hluboko pod zemskou kůrou a v pevnějších částech hlubokých kontinentálních desek. Získané poznatky rovněž naznačují, že minimálně část povrchové vody na Zemi může pocházet zevnitř.
Podle Tse se voda vytvořená v plášti může dostat na povrch různými způsoby, například jako doprovod magmatu při vulkanických výbuších. Je možné, že se voda vytváří uvnitř Země i dnes, a že tento proces může probíhat i uvnitř jiných planet. Lydia Hallis z britské University of Glasgow poukazuje na to, že minerály tvořící zemský plášť mohou obsahovat velká množství vody a že Země je možná v určitém smyslu „vlhká“až dolů do svého jádra.
Podle: Andy Coghlan: Our planet makes water from scratch. New Scientist, 2017, č. 3111, s. 12.
Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.
Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.
Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou.
Přesně 168 speciálních čidel instalovali technici ÚJV Řež na kontejnmenty (ochranné budovy kolem reaktorů) v Jaderné elektrárně Temelín.
Co uděláme, když se projeví nejhorší dopady klimatických změn? Způsobí klimatické změny masovou lidskou migraci? Autorka Susannah Fisher, která vede mezinárodní výzkumný ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.