Jak se utvářejí chromozomy při buněčném dělení
Vědci z Evropské laboratoře molekulární biologie (EMBL) ukázali, jak se překrývající se smyčky DNA skládají na sebe v dělících se buňkách, aby vytvořily tyčovité chromozomy.
Podle nejrozšířenější teorie získala Země vodu díky srážkám s kometami, které obsahovaly velký podíl ledu. Novější teorie předpokládá, že podmínky uvnitř horkého pláště umožnily průběh takových chemických reakcí, které mění vodík a horniny na vodu. To by ovšem znamenalo, že voda vznikala v samotné planetě a že nepochází z mimozemského prostoru. Nově vytvořená voda byla pod tak vysokým tlakem, že mohla vyvolávat hluboko v planetě zemětřesení, jejichž původ zatím nikdo nevysvětlil. Takový je výsledek počítačových simulací reakcí v horním plášti mezi vodíkem a křemenem, což je jedna z možností vzniku vody na Zemi.
Tato jednoduchá reakce nastává při teplotě 1 400 stupňů Celsia a tlacích 20 000krát vyšších, než je tlak atmosférický. Za těchto podmínek křemen reaguje s kapalným vodíkem a výsledkem je kapalná voda a hydrid křemíku.
John Tse a kol. z kanadské University of Saskatchewan tuto reakci simuluje při rozdílných teplotách a tlacích jaké panují v horním plášti v hloubce 40 až 400 km. Jeho výzkumy podporují práci japonských výzkumníků, kteří tuto reakci uskutečnili v roce 2014. Ukázalo se, že se v křemeni vytvořila voda, která se ale následně nemohla z křemene uvolnit, což vedlo ke zvýšení tlaku až na 200 000 atmosfér. Tse se domnívá, že kapalný vodík proniká vrstvou křemene a končí vytvořením vody – nikoliv však na povrchu, ale uvnitř hmoty minerálu. Po analýze hustoty a struktury této zachycené vody se zjistilo, že je pod tlakem. Voda unikající z krystalů by proto mohla způsobit zemětřesení.
Ultrahluboká zemětřesení
John Ludden z British Geological Survey uvádí, že tvorba a uvolňování přetlakové vody může být významným iniciátorem ultrahlubokých zemětřesení hluboko pod zemskou kůrou a v pevnějších částech hlubokých kontinentálních desek. Získané poznatky rovněž naznačují, že minimálně část povrchové vody na Zemi může pocházet zevnitř.
Podle Tse se voda vytvořená v plášti může dostat na povrch různými způsoby, například jako doprovod magmatu při vulkanických výbuších. Je možné, že se voda vytváří uvnitř Země i dnes, a že tento proces může probíhat i uvnitř jiných planet. Lydia Hallis z britské University of Glasgow poukazuje na to, že minerály tvořící zemský plášť mohou obsahovat velká množství vody a že Země je možná v určitém smyslu „vlhká“až dolů do svého jádra.
Podle: Andy Coghlan: Our planet makes water from scratch. New Scientist, 2017, č. 3111, s. 12.
Vědci z Evropské laboratoře molekulární biologie (EMBL) ukázali, jak se překrývající se smyčky DNA skládají na sebe v dělících se buňkách, aby vytvořily tyčovité chromozomy.
Od začátku srpna začal první temelínský blok dodávat do sítě elektřinu po odstávce na výměnu paliva. V provozu bude čtrnáct měsíců, o čtyři déle než dosud.
Průzkum vesmíru potřebuje jadernou energii. Jedině jaderné štěpení totiž dokáže poskytnout spolehlivý, dlouhodobý a přitom kompaktní zdroj energie, který potřebují kosmické lodě ...
Zlámaný pětník bych nevsadil na to, že v Argentině někdo ví, že existuje v daleké Evropě nějaké město Sokolov, stejně tak, že v Sokolově někdo ví o tom, že na začátku minulého ...
Nečekaně jste dosáhli datového limitu? Nebo jste si všimli, že se vám internet po dlouhém streamování zpomaluje? Tolik populární streamování rychle spotřebovává ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.