Švédská firma Elekta představila zcela nový typ Leksellova gama nože. Jde o absolutní novinku v oblasti stereotaktické radiochirurgie. Nový gama nůž PERFEXION je plně automatizovaný a tudíž představuje rychlejší a pohodlnější léčbu pacientů s nádory a jinými chorobnými ložisky v mozku.
CO SE ZMĚNILO?
Oproti svému předchůdci C nebo 4C (viz článek v Třetím pólu 2/03) má PERFEXION větší akční rádius, a proto by měl podle výrobců bez problémů dosáhnout na cíl kdekoli v hlavě, krční páteři a v krční oblasti.
„ROBOTICKÉ LŮŽKO“
Na rozdíl od typu C nebo 4C, kde nastavoval pacienta do ozařovací polohy robot APS (automatický poziční systém) nebo se pacient nastavoval manuálně, zde nastavuje pacienta pouze samotné ozařovací lůžko! Pohybuje se ve všech směrech a díky většímu prostoru uvnitř radiační jednotky „dosáhne“ i na ta nejvzdálenější místa.
RADIAČNÍ JEDNOTKA
Zdrojem záření je i nadále kobalt – 60Co, avšak zdrojů je jen 192. Systém kolimátorů je uspořádán do osmi segmentů. Každý segment se může pohybovat nezávisle na ostatních a určuje průměr vycházejících paprsků, které jsou fokusovány a v izocentru vytvoří ohnisko o průměru 4, 8 nebo 16 mm nebo se segment úplně uzavře. Pokud je segment uzavřený, tak z této „osminy“ nevychází žádné záření a chráníme tím oblasti, kde by ozáření napáchalo nějakou škodu. Segmenty lze pohybovat plynule v průběhu léčby, čímž se léčba ohromně urychlí.
„STAVĚNÍ SNĚHULÁKA“
I tak se dá ozařování pomocí různě velkých izocenter přirovnat. Při plánování léčby se cílový objem vlastně „vyskládává“ jako puzzle z kuliček o třech možných velikostech – 4,8 a 16 mm. „Kuličky“ lze libovolně kombinovat, a to znamená, že z nich lze „vyskládat“ = ozářit cílový objem o jakémkoli tvaru – třeba i již zmíněného sněhuláka! Na tomto principu pracují všechny typy Leksellova Gama nože a jiné izocentrické ozařovací přístroje.
LEKSELLŮV STEREOTAKTICKÝ RÁM
Tak jako u starších verzí i zde je nedílnou součástí systému také rám, který se připevní na hlavu čtyřmi šrouby v místním znecitlivění.
CO DODAT?
Přínos tohoto zařízení je ohromný, nejen tím, že se léčba velmi urychlí. Léčba také představuje menší radiační zátěž a je možné ozářit i místa dříve nedostupná. Kdoví – možná se jednou tohoto přístroje dočkáme i u nás…
Další informace na http://www.elekta.com .
Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.
Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.
Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.
MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...
Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky. Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
