Medicína a přírodověda

Nedávný laboratorní experiment ukázal, že kofein může zvyšovat rezistenci Escherichia coli vůči antibiotikům. Zda se tento objev vztahuje i na skutečné infekce u lidí, zatím není známo. Studie naznačila, že kofein může některým bakteriím pomoci udržet antibiotika mimo jejich buňky, což potenciálně snižuje terapeutické účinky těchto léků. Odborníci však říkají, že zatím není jasné, jak by se tento efekt mohl projevit u lidí, takže konzumenti kofeinu zatím nemusí panikařit. Na studii se podíleli vědci z univerzit ve Würzburgu, Mnichově, Tűbingenu, Heidelbergu a švédském Umeå.

Laboratorní studie odhaluje interakci mezi vlákninou a střevním mikrobiomem, která může být užitečná v boji proti rakovině. Studie na myších naznačuje, že mikroby ve střevech mohou pomoci imunitnímu systému a strava bohatá na vlákninu může být klíčem k uvolnění těchto výhod.

Kombinace malých zlepšení v několika oblastech života by mohla vést k větším zdravotním přínosům než zlepšení pouze jedné oblasti izolovaně. Malé změny v cvičení, spánku a stravovacích návycích by mohly dělat zázraky pro zdraví lidí a možná i prodloužit celkovou délku lidského života, naznačuje rozsáhlá britská studie.

Že psi pocházejí z vlků a mají tudíž podíl jejich DNA, ví asi každý a není na tom nic divného. Zajímavé je, že většina moderních psů má vlčí DNA z relativně nedávného křížení (byla do rodiny psů zavlečena teprve v posledních několika tisíci letech čili dlouho po domestikaci) a naopak u některých plemen se vlčí DNA už nedá najít. Která plemena jsou nejvíce a nejméně „vlčí“?

Mechu se daří i v některých z nejextrémnějších prostředí na Zemi, od chladných vrcholků Himálaje až po suché, spálené písky Údolí smrti. Odolnost mechu vůči nepříznivým podmínkám z něj činí ideálního kandidáta pro přežití v drsném prostředí vesmíru, kde extrémní teplotní výkyvy, minimální gravitace a vysoká radiace ženou životní formy na hranice jejich možností. Vědci umístili mech na vnější stranu Mezinárodní vesmírné stanice na 9 měsíců – a poté ho nechali znovu růst na Zemi. 80 % vzorků se po návratu dále rozmnožovalo!

Zrušení letního času by mohlo v USA zabránit více než 300 000 případům mrtvice ročně. Posunutí času o hodinu dopředu v březnu a posunutí zpět na podzim narušuje dvakrát ročně cirkadiánní rytmus. Nový model chronických dopadů na zdraví je dalším argumentem pro úplné zrušení letního času.