Medicína a přírodověda

Výzkumníci EMBL, Evropské mikrobiální laboratoře, vyvinuli nový nástroj založený na umělé inteligenci, který prostřednictvím molekulárních laserových značek identifikuje buňky, které mohou ozřejmit nejranější původ rakoviny.

Dominantním faktorem obezity v bohatších společnostech není snížená fyzická aktivita, ale zvýšený příjem kalorií. Potvrdila to data z databáze výživy MAAE. Studie, nedávno publikovaná jako vědecký článek v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, zpochybňuje koncepci, že snížená fyzická aktivita přispívá k rostoucí obezitě, která je spojena s ekonomickým rozvojem. Nový výzkum zahrnul více než 50 institucí v 19 průmyslových zemích světa. Nejistotu ohledně naléhavého problému veřejného zdraví pomohla vyřešit MAAE díky své databázi dvojitě označené vody.

Keratin, který se dá získat nejen z ovčí vlny, ale i dalších chlupů či vlasů, by se podle nové studie mohl použít k opravě skloviny a prevenci zubního kazu. Brzy by se mohl objevit i ve vaší zubní ordinaci. Po extrakci keratinu – proteinu obsaženého se ve vlasech, kůži a nehtech – z vlny a po jeho aplikaci na zuby vědci zjistili, že látka vytváří ochranný krystalický povlak, který napodobuje přirozenou zubní sklovinu. Toto zjištění by mohlo v příštích dvou až třech letech nastartovat nízkonákladovou léčbu raného zubního kazu. Své závěry zveřejnili vědci 12. srpna v časopise Advanced Healthcare Materials.

Poradní rada evropských akademií věd (EASAC) zveřejnila komplexní zprávu o alternativách masa. V době, kdy EU zvažuje strategii pro bílkoviny na podporu udržitelných potravinových systémů, zpráva zkoumá rychle rostoucí svět alternativ masa, od rostlinných a hmyzích bílkovin až po mikrobiální fermentaci a kultivované maso. Zpráva nabízí tvůrcům politik vědecky podložený plán pro vyvážení klimatických závazků, veřejného zdraví a odolnosti potravinového systému. Politické rámce však zaostávají za vědeckým a technologickým vývojem. „EU musí jednat nyní, pokud chce zůstat o krok napřed v zajištění potravinové bezpečnosti a splnit své cíle v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti. Měla by vytvořit politiky, které podporují inovace v alternativách masa a zároveň zajistí bezpečnost potravin a ochranu spotřebitelů,“ říká profesor Bert Rima, předseda pracovní skupiny složené z odborníků nominovaných evropskými akademiemi věd. „Budoucí generace Evropy pravděpodobně vyrostou s menším množstvím masa na talíři – a to může být nezbytné i prospěšné. Zpráva nabízí pokyny, které lidi povzbudí k jedení menšího množství masa a umožní jim lepší výběr.“

Vědci vyvinuli nový model strojového učení pro predikci mikrobiální zátěže — hustoty mikroorganismů v našich střevech — a použili ho k prokázání, jak důležitou roli hraje mikrobiální zátěž v asociacích mezi nemocemi a mikrobiomem. Studie o souvislosti mezi určitými onemocněními a střevním mikrobiomem se obvykle zaměřují na mikrobiální složení – relativní podíl různých druhů mikrobů ve vzorku. Nová studie z Evropské mikrobiální laboratoře (EMBL) v Heidelbergu demonstruje nástroj strojového učení, který dokáže predikovat mikrobiální zátěž – hustotu mikrobů ve vzorku střevní mikrobiologie – ze sekvenčních dat bez nutnosti nákladných dalších experimentů. Studie tvrdí, že mikrobiální zátěž je důležitým faktorem, který je třeba zvážit ve studiích asociace s onemocněními, aby se předešlo falešným závěrům.

Mohl by mozek někdy existovat samostatně, odděleně od těla nebo nezávisle na něm? Filozofové se dlouho zamýšleli nad takovými scénáři „mozku v nádobě“ a ptali se, zda by izolovaný mozek mohl udržet vědomí, když je oddělen od svého těla a smyslů. Prožitky člověka jsou obvykle charakterizovány sítí interakcí mezi lidským mozkem, tělem a prostředím. Nedávný vývoj v neurovědě však se přesunul z oblasti hypotetických spekulací a sci-fi k příkladům, kde by vědomí mohlo být odděleno od zbytku světa. Ve studii z roku 2020, podrobně popsané v časopise Trends in Neuroscience, filozof Tim Bayne z Monash University v Melbourne a neurovědci Anil Seth z University of Sussex v Anglii a Marcello Massimini z University of Milano v Itálii popisují kontexty, ve kterých by takové „ostrovy vědomí“ mohly existovat.