Medicína a přírodověda

Od počátku lidské civilizace se objem živé hmoty na Zemi zmenšil o polovinu. To je jeden ze zarážejících údajů z dosud nejobsáhlejšího globálního výzkumu hmotnosti živých organizmů. Ron Milo a jeho tým z izraelského Weizmann Institute of Science definovali biomasu jako hmotnost uhlíku v živých organizmech. Do biomasy tedy zahrnují životně důležité molekuly, např. proteiny nebo DNA, ale nepočítají vodu, které živé organizmy obsahují obvykle více než 60 %. Dospěli k závěru, že na Zemi je v živých organizmech celkem 550 000 milionů tun uhlíku (Mt C).  Pro srovnání: voda v relativně malém jezeře Erie v Severní Americe má přibližně stejnou hmotnost. Výzkum je založen na stovkách studií.

Cukr získaný z rostlin zřejmě nebude tím prvním, co vám vytane na mysli, když přijde řeč na nejnovější a nejslibnější léčiva. Bez určitého typu cukru by však bylo velice obtížné vyrobit novou třídu revolučních prostředků zvaných biofarmaceutika, která lze použít na nejrůznější nemoci od cukrovky, přes rakovinu a poruchy imunity až po artritidu. Na rozdíl od tradičních farmaceutik jsou biofarmaceutika produkty živých organismů. Vytváří je geneticky modifikované bakterie nebo speciální buňky kultivované v zařízení zvaném bioreaktor.

Odborné renomé, letitá zkušenost s výrobou léčivých přípravků vysoké kvality a strategická pozice v srdci Evropy rozhodly ve prospěch českého technologického pracoviště ÚJV Řež, když se holandská společnost Quirem Medical rozhodovala, kam rozšíří výrobu svého přípravku pro léčbu pokročilé rakoviny jater. ÚJV Řež se tak stala teprve třetím spolupracujícím pracovištěm na světě, které přípravek nové generace s označením QuiremSpheres® připravuje. Do budoucna by měly z Řeže putovat desítky až stovky šarží ročně k pacientům do celé Evropy, i mimo ni. Po ročních přípravách zahájila tento týden Divize Radiofarmaka společnosti ÚJV Řež (dříve Ústav jaderného výzkumu Řež) výrobu přípravku QuiremSpheres® patentovaného holandskou společností Quirem Medical.

Sucho, které nás v posledních letech sužuje, citelně dopadá na lesní porosty. Stromy ztrácejí vitalitu a snadno podléhají kůrovci. Jen na Vysočině tak podle odhadů Lesů České republiky bude třeba v příštím roce vytěžit na pět milionů kubíků dřeva. Problémy jsou ale i v dalších částech Česka.

Světová zdravotnická organizace (WHO) chce do roku 2023 ukončit průmyslově vyráběné tzv. trans tuky - trans mastné kyseliny. Podle WHO ve světě ročně umírá kolem 500 000 lidí v důsledku konzumace trans mastných kyselin v potravinách, a to zejména na srdeční nemoci. Trans tuky se průmyslově vyrábějí hlavně hydrogenací rostlinných olejů. Výsledkem je pevný produkt, snadno roztíratelný a dlouho skladovatelný (proto tak populární u výrobců), z něhož se vyrábějí takové potraviny, jako je margarín a tuky do pečiva. Výchozí surovinou jsou nejčastěji levné rostlinné oleje, např. slunečnicový, sójový a řepkový.

Americký film z roku 2004 Den po zítřku ("The Day after Tomorrow") vylíčil katastrofickou vizi paradoxního účinku skleníkových plynů v atmosféře - náhlou globální dobu ledovou. Film byl kritizován pro mnoho nesmyslných a nevědeckých údajů. Ale v Čechách máme jedno pěkné přísloví: "Není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu". Země má opravdu skrytý masivní klimatizační systém, který se s klimatem mění a naopak paradoxně a neočekávaně zpětně na klima působí. Vědci začali studovat tuto obří klimatizační jednotku ve snaze najít odpověď na jednu z nejdůležitějších záhad klimatických změn: Proč se globální oteplování od poloviny 90. let do počátku dvacátých let na téměř 15 let zastavilo?