Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 189

Stromy spolu komunikují

Přemýšleli jste někdy o tom, zda i rostliny spolu komunikují? Na letošním Festivalu filmů LSFF (Live Sciences Film Festival) pořádaném Českou zemědělskou univerzitou získal Cenu Fakulty lesnické a dřevařské film Inteligentní stromy režisérů Julie Dordel a Guida Tölkea. Porota ocenila film za mimořádně inspirativní interpretaci nejnovějších vědeckých výzkumů v oblasti komunikace rostlin, která může přinést zásadní změny do vztahů mezi lesem a těmi, kdo o něj pečují. Ve filmu „Inteligentní stromy“ zaznívají slova, která většinou v souvislosti se dřevem neslýcháme: přátelství, rodina, matka, city. Poslední výzkumy totiž ukazují, že rčení „necitelný jako kus dřeva“ je holý nesmysl: stromy toho totiž cítí víc, než si dokážeme představit… Trailer k filmu najdete na https://www.youtube.com/watch?v=T0_mCN51PmA, celý snímek můžete shlédnout na filmovém festivalu LesFest v Hradci Králové začátkem prosince.

 

Bangladéš ztrojnásobil produkci rýže s pomocí jaderné vědy

Bangladéš je osmou nejlidnatější zemí světa a nejhustěji osídleným státem světa, pokud nepočítáme malé ostrovní a městské státy. Na území jen o málo větším, než bylo původní Československo, se tísní více obyvatel, než má např. Rusko. Leží v deltách řek Ganga a Brahmaputra a na pobřeží Bengálského zálivu. Časté ničivé povodně a tajfuny pravidelně připravují obyvatele o obydlí. Země patří k nejchudším na světě a je odkázána na mezinárodní potravinovou pomoc. Ale pomoci mohou i moderní technologie, například jaderné.

Život s nepřítelem - špatnými mikroby

Lidské tělo je domovem 10 000 druhů bakterií, z nichž více než 99 % člověku neškodí. Naopak, pomáhají mu získávat nutriční látky, vylaďovat imunitní systém, vyrovnávat metabolismus i třeba odvracet potíže související se špatnou náladou - proto jsou lidé na těchto bakteriích velmi závislí. Když se s pomocí antibiotik ničí nebezpečná menšina špatných bakterií, pak spolu s nimi hynou i ty dobré. Poté, co generace lékařů ordinovaly antibiotika na každé posmrkávání, dnes víme, že vedlejší škody jsou větší než jen příležitostné bolení břicha.

Mohou lidé „vyrobit“ fotosyntetizující list?

Když Peidong Yang z University of California v Berkley poprvé propojil živé organizmy křemíkovými drátky pod proudem, nikdo si nemyslel, že by to bylo k něčemu dobré. Experimenty ukázaly, že některé organizmy mohou nejenom přežít kontakt s elektrony procházejícími křemíkem, ale že potom mohou přežívat i celé týdny. Tím se otevírá naděje, že bychom mohli napodobit fotosyntézu a získávat energii ze slunečního záření.  Příroda ví, jak využívat chemii, a lidé zase vědí, jak vyrábět elektřinu. Může být zajímavé tyto znalosti propojit.

Rostlinné embryo má "mozek"

Jak se semínka rostlin rozhodují, kdy vyklíčit? Ze staroegyptských hrobek i jiných archeologických nalezišť známe příklady semen spících tisíce let, která i po této době ve vhodných podmínkách začala klíčit a normálně růst. Semena mají na špičce embryonálního klíčku přichystané dvě oblasti, které produkují dva různé rostlinné hormony. Jakmile hladina "startovacího" hormonu převáží "hormon spánku", semeno se probudí a začne klíčit.

Co budou lidé jíst kolem roku 2050?

V roce 1970 získal americký biolog Norman Borlaug Nobelovu cenu. Je považován za otce zelené revoluce, která zachránila před hladověním více než miliardu lidí. Díky ní se za 25 let v mnoha částech světa více než zdvojnásobila produkce obilovin. Dnešní světová populace je téměř dvojnásobná oproti tehdejší době a v roce 2050 by mohla dosáhnout až 10 miliard lidí. Nakrmit tolik lidí bude jednou z největších výzev, protože ubývá půda, ubývá voda a ubývá i čas. A aby toho ještě nebylo dost, Země se otepluje, což rovněž postihne zemědělství. Zajištění dostatku potravin pro deset miliard lidí si vyžádá kreativní řešení a nepříjemné kompromisy. Možná se lidé naučí milovat řasy, kukuřičné slupky a cvrčky, ale horší to asi bude s konzumací umělého masa nebo umělého mléka vyrobených v laboratoři.

... 1 2 3 4 5 6 7 » 32 ...

Nejnovější články

Jak pomocí kosmického záření měřit vlhkost půdy

Věřili byste, že neutrony vzniklé díky kosmickým paprskům z vesmíru pomáhají vědcům ve více než 25 zemích měřit vodu v půdě a pomáhají zemědělcům šetřit vodu a přizpůsobit se tak změně klimatu? Pomocí senzoru neutronů kosmického záření sledují vědci rychle ...

Radši nahý než bez internetu

Naše závislost na zařízeních připojených k internetu je v dnešní době tak velká, že ztráta chytrého telefonu nebo tabletu nás může stresovat více než mnoho jiných traumatických situací. Mít své zařízení neustále při ruce a mít jistotu kvalitního připojení ...

Odhad celkového objemu živé hmoty na Zemi

Od počátku lidské civilizace se objem živé hmoty na Zemi zmenšil o polovinu. To je jeden ze zarážejících údajů z dosud nejobsáhlejšího globálního výzkumu hmotnosti živých organizmů. Ron Milo a jeho tým z izraelského Weizmann Institute of Science definovali ...

První světová válka, elektrotechnika a američtí vynálezci

Po celý rok si letos připomínáme události z roku 1918. Byl to poslední rok tzv. Velké války, která se bohužel nestala válkou poslední. Ještě před kapitulací německé a rakousko-uherské armády (11. 11. 1918) se rozpadlo Rakousko-Uhersko a my si nyní můžeme připomínat 100.

Čeští studenti poslali experimenty do třicetikilometrové výšky

V sobotu 1. prosince byl na Slovensku vypuštěn stratosférický balón, který na své palubě nesl čtyři vědecké experimenty. Ty navrhli a připravili nadaní studenti základních a středních škol z Česka a Slovenska.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail