Medicína a přírodověda

Od výrazných duhových barev papoušků v deštném pralese až po zářivé záblesky žluté, oranžové a modré na korálových útesech. V tropických ekosystémech se vyskytuje mnoho zářivě barevných druhů divoké zvěře. Ale co vedlo zvířecí obyvatele tropů k vývoji tak poutavých odstínů? Obecně řečeno, zvířata používají barvy ke komunikaci. Může to být komunikace se členy stejného druhu, například k přilákání partnera, může to být komunikace s predátory, abyste jim dali najevo, že jste jedovatí nebo je odstrašili, nebo to může být maskování, abyste predátorům unikli.

Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, která připomínají gumové medvídky s osmi nohama, jsou proslulá svou schopností přežít některé z nejdrsnějších podmínek prostředí a být po desetiletí bez jídla a vody. Vědci možná konečně vědí, jak je to možné.

Yerba maté je jedním z nejoblíbenějších kofeinových nápojů na světě. Mezinárodní výzkum vedený Univerzitou v Buenos Aires ve spolupráci s European Molecular Biology Laboratory (EMBL) v Hamburku a dalšími výzkumnými skupinami v Argentině, Brazílii a Spojených státech zmapoval genom rostliny yerba maté. Jejich zjištění poskytuje pohled na biochemii a evoluční historii rostliny. Ukazuje také, že biosyntéza kofeinu se vyvinula nezávisle v yerba maté a kávě, což naznačuje, že kofein je obecně důležitý pro přežití rostlin. Kofein obsahuje více než 60 druhů rostlin a slouží jim zejména proti škůdcům. Mapa genomu yerba maté by mohla připravit cestu k vytvoření nových odrůd yerba maté.

„Bůh je krásný, úžasný vynález lidského mozku“, říká teoretický fyzik a matematik Brian Greene. Je tomu tak? Opravdu není „nad námi“ něco víc, co nás přesahuje či dokonce řídí? Je nějaká všeobjímající vesmírná inteligence, kterou nazýváme Bůh? Nikdo to neví, ale existuje několik teorií, které se snaží vysvětlit, jak a proč se náboženství vyvinulo.

V lidských buňkách se k produkci proteinů používá pouze malá část informací zapsaných v genech. Jak buňka vybere ty správné informace? Velký molekulární stroj zvaný spliceozom nepřetržitě odděluje kódující a nekódující oblasti našich genů – a dělá to, i když čtete tyto řádky. Výzkumníci z Galej Group v EMBL Grenoble nedávno poskytli nové poznatky o struktuře minoritního spliceozomu, esenciálního komplexu RNA-protein.

V Indickém oceánu je oblast, kde je slabší gravitace, nižší než je průměrná jinde na hladině moří. Prohlubeň leží v Lakadivském moři asi 1 200 km jihozápadně od Indie a byla objevena v roce 1948. Záhadu vědci teprve začali řešit. Domnívají se, že obrovská gravitační díra se vytvořila na místě prehistorického oceánu.