Zapomínání jako evoluční přínos
Kdybychom nezapomínali, čekaly by nás velké potíže. Zapomínání je součástí našeho každodenního života. Můžete vejít do místnosti a zapomenout, proč jste tam šli.
Sluneční záření dopadá na zemský povrch a část jeho energie můžeme přímo přeměnit na teplo. Sestrojíme si dva modely slunečních vařičů, které se ve větším a dokonalejším provedení využívají hlavně v chudých zemích k vaření jídla.
Co budeme potřebovat
Krabici upravíme tak, aby jen jedna její stěna byla výklopná. Všechny ostatní části slepíme. Vnitřek natřeme černou temperovou barvou a výklopnou stěnu polepíme hliníkovou fólií (alobalem) a dokonale uhladíme. Tím je sluneční vařič v podstatě hotov a můžeme s ním zahájit experimenty. Krabici položíme na zem a výklopnou stěnu nastavíme tak, aby odrážela co nejvíc dopadajícího světla dovnitř krabice na zahřívaný předmět. Černý vnitřek pohlcuje sluneční záření a tím se vnitřní prostor krabice silně zahřívá. (obr. 1)
Nejprve vložíme do prostoru krabice plochou nádobku s vodou. Ponořeným teploměrem každou minutu měříme, jak se teplota vody zvyšuje. Pak provedeme stejný pokus, ale prostor krabice zakryjeme sklem nebo plexisklem. Sklo brání úniku tepla z vnitřního prostoru. Porovnáme rychlost zahřívání vody v krabici nezakryté a zakryté. Pro zvýšení účinnosti vařiče můžeme výklopné odrazné stěny přilepit i ke zbylým třem bočnicím (alobalem) a dobře uhladit.
Co budeme potřebovat
Nejúčinnější sluneční vařiče mají tvar rotačního parabolického zrcadla. Jeho návrh a výroba jsou dost náročné. Během pár minut však snadno zhotovíme téměř parabolický vařič válcového tvaru. Budeme potřebovat prázdný a vymytý plastový kbelík od barvy PRIMALEX používaný k malování bytu. Kbelík obyčejnou pilkou na dřevo rozřízneme na dvě poloviny a řezné hrany začistíme smirkovým papírem. Pro pokusy použijeme polovinu s držadlem. Prohnutá vnitřní stěna má přibližně parabolický průřez, polepíme ji tedy hliníkovou folií (alobalem) a vařič je hotový.
Pokusy s parabolickým vařičem mohou být obdobné jako u prvního typu. Při vhodném natočení odrazné plochy se paprsky soustřeďují podél úsečky, spojující ohniska jednotlivých částí zakřivené plochy. Vyzkoušíme v ohnisku nejen zahřívání vody, ale i dalších látek (čokoláda, hrudka másla, pěnový bonbon Marshmallow aj.).
Výsledky budou mnohem výraznější než u předchozích dvou typů. Držadlo kbelíku využijeme jako podpěru při nasměrování zrcadla směrem ke Slunci (obr. 2–obr. 4).
Sluneční energie se nejčastěji používá k ohřívání vody ve slunečních kolektorech. Jsou to v podstatě dobře tepelně izolované skříně, jejichž vnitřek je natřen černou barvou, která nejlépe pohlcuje dopadající záření. Vzniklé teplo přijímá voda v trubicích a zahřívá se.
Model slunečního kolektoru zabudujeme do vhodné nízké dřevěné krabice o rozměrech alespoň 35 cm × 25 cm × 5 cm sestavené z prkének a překližky. Na protějších stranách uděláme otvory pro vývody trubice. Vnitřní prostor krabice natřeme matnou černou latexovou barvou. Do vnitřních bočních stěn nebo do dna přibijeme dvě řady skobiček pro zachyceni hada z tenkostěnné plastové trubičky.
Černou barvou pak natřeme i trubičku (koupíme ji např. v motoristické prodejně).
Krabici překryjeme průhlednou fólií, kterou na bočních stěnách přichytíme samolepicí páskou. Na dno a na boční stěny můžeme zvenku přilepit disperzním lepidlem přiříznuté izolační polystyrenové desky tloušťky 2 cm (obr. 5).
Ilustrace z publikace RNDr. Jaroslava Kusaly Hrátky s obnovitelnými zdroji, autor Vladimír Chalupa.
Kdybychom nezapomínali, čekaly by nás velké potíže. Zapomínání je součástí našeho každodenního života. Můžete vejít do místnosti a zapomenout, proč jste tam šli.
Výroba oceli se podílí více než sedmi procenty na celosvětových emisích oxidu uhličitého (CO2). Tento podíl má v nadcházejících desetiletích prudce vzrůst, a to ...
Jako každý rok přinášíme report účastníka tradiční fyzikální soutěže pro studenty. Věříme, že čtenářům Třípólu nebude vadit slovenský jazyk. FYKOS je totiž mezinárodní!
Když se řekne objekty v blízkosti Slunce, pravděpodobně vás napadne Merkur, planeta sluneční soustavy ležící nejblíže ke Slunci. Merkur se k naší hvězdě dokáže přiblížit třikrát blíže než Země.
Jaderné metody lze využít k analýze vzorků forenzních důkazů souvisejících s trestnou činností – od obchodu s drogami přes vraždy až po padělání uměleckých děl.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.