Malé dávky záření mohou oddálit rakovinu
Přinášíme výtah ze zajímavého článku Toward Improved Ionizing Radiation Safety Standards uveřejněného v recenzovaném časopisu Health Physics.
Fenoménu, dráždícímu po staletí vědce i podvodníky – perpetuu mobile (PM) –, se 3pól věnoval již několikrát (www.3pol.cz/cz/rubriky/navody-na-pokusy/902-pm-aneb-perpetuum-mobile, www.3pol.cz/cz/rubriky/navody-na-pokusy/901-perpetuum-mobile-podle-simona-stevina-a-biskupa-johna-wilkinse). Tentokrát se zabývá další variantou tohoto „vynálezu“, která využívá k „pohonu“ vodu. Stejně jako v předchozích případech můžeme k funkční simulaci využít program Algodoo, který pracuje i se simulací kapalin. Ale pozor! Při velkém množství vody může dojít ke zpomalení běhu simulace – Algodoo totiž vodu modeluje jako jednotlivé „molekuly“ a pohyb každé z nich řeší odděleně.
S vodou si můžeme libovolně hrát a vytvářet pro ni různé simulace (např. čerpadla, spojené nádoby atd.), my se zaměříme na návrhy PM.
Při simulaci v programu v Algodoo nejprve vyrobíme nádobu a do ní nakreslíme obdélník, který změníme na vodu. K nádobě připevníme kolo (nakreslíme jej, posuneme k nádobě a pravým kliknutím vybereme – Geometry actions – Add center axle, kolo bude připevněno přímo ve středu). V nabídce Collision layers (nastavujeme vrstvy, ve kterých těleso ovlivňuje ostatní tělesa) odškrtneme vrstvu (layer) A. Kolo pak nebude ovlivňovat nádobu a naopak.
Spustíme simulaci a uvidíme, že kolo se nepohybuje. Pokud snížíme jeho hmotnost, můžeme pozorovat, že se kolo bude náhodně pootáčet. To je způsobeno nárazy „molekul“ vody do kola – když je kolo lehké, stačí i malý náraz, aby se začalo pohybovat. Ani to by však nestačilo na PM – kolo bere energii ke svému pohybu z vnitřní energie vody, nevyrobí více energie, než je součet jeho energie a energie neuspořádaného pohybu molekul.
Proč nebude fungovat ani tento návrh? Jak bylo řečeno, tělesa jsou v kapalině nadlehčována proto, že na horní a spodní část působí různé hydrostatické tlaky. Co by se však stalo, pokud by se jeden článek řetězu právě dostával do spodní části nádoby s vodou? V tu chvíli by na něj shora působil hydrostatický tlak vody nad ním, ale zespoda by na něj žádný tlak nepůsobil – nebyla by pod ním voda. To si můžeme vyzkoušet i v Algodoo – do nádoby s vodou vložíme dvě stejná tělesa (v našem případě ze dřeva). Jedno těleso umístíme tak, aby voda byla i pod ním, druhé tak, aby jeho spodní část byla na úrovni dna (obr. 7). Nezapomeneme nastavit nádobu takovým způsobem, aby neovlivňovala dřevěná tělesa (pravé tlačítko – Collision layers odškrtneme A, obě tělesa nebudou na nádobu působit). Po spuštění simulace uvidíme, že těleso, pod kterým byla voda, stoupá vzhůru, druhé těleso propadne dolů – vztlaková síla na něj nepůsobí. Navíc je dolů tlačeno hydrostatickým tlakem sloupce vody nad sebou.
Ze stejného důvodu nebude fungovat ani uvedený návrh PM – při „vstupu“ nového článku řetězu do kapaliny je tento článek tlačen zpět. Hydrostatický tlak závisí na výšce vodního sloupce, a proto bude velikost tlaku, který zabraňuje roztáčení řetězu, stejně velká jako velikost tlaku, který nadnáší zbytek řetězu. Výsledná síla tedy bude nulová. PM bohužel opět nebude fungovat (obr. 8).
Popisované simulace jsou dostupné na adrese goo.gl/WJrPu.
Přinášíme výtah ze zajímavého článku Toward Improved Ionizing Radiation Safety Standards uveřejněného v recenzovaném časopisu Health Physics.
Nikdo nechce, aby přišel o dodávku elektrického proudu jenom proto, že na vedení někde spadne větev nebo celý strom. Pracovníci distribuční soustavy pravidelně prohlížejí trasy vedení a preventivně odstraňují hrozby.
Teprve rok působí na trhu bioinformatický startup Macromo, který se zaměřuje na personalizovaná preventivní doporučení na základě analýzy DNA.
Pracovní skupina Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), která přezkoumává japonskou politiku vypouštění upravené vody z jaderné elektrárny Fukušima Dai-iči ...
Firma Fusion Processing Ltd. oznámila pokračování vývoje svého CAVStar® Automated Driving System jako součásti druhé fáze úspěšného projektu autonomního (tj. bez řidiče) autobusu CAVForth ve Skotsku.
Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.