Obnovitelné zdroje

Článků v rubrice: 192

Hudba budoucnosti: 1000 km/l benzínu

Dne 14. 1. 2005 byl ve vstupní aule rektorátu Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava představen zástupcům významných společností České republiky projekt HydrogenIX. Vozidlo s energetickým zdrojem budoucnosti je určeno pro účast v soutěži o minimální spotřebu paliva Eco-Marathon organizované každoročně společností Shell.

Fotogalerie (1)
Ilustrační foto

Vozítko vzniklo v Laboratoři palivových článků, založené vysokou školou v roce 2004. Jako generátoru elektrické energie využívá soustavy nízkoteplotních palivových článků s protonovou membránou, které využívají k výrobě elektřiny vodíku. Výkon elektromotoru je 200 W.
Soutěž se uskuteční v květnu ve francouzském Nogaru. Ostravský projekt je prvním vozid- lem akreditovaným z České republiky a teprve čtvrtým v Evropě s vodíkovým pohonem. Soutěžní tým tvoří řada specialistů fakulty bezpečnostního inženýrství, fakulty elektrotechniky a informatiky a fakulty strojní. Někteří z nich v nedávné minulosti pracovali v renomovaných výzkumných laboratořích v Evropě.
Koncept HydrogenIX VŠB-TU Ostrava v sobě spojuje nejen nejpokrokovější technologii energetických zdrojů budoucnosti, ale také řadu nejmodernějších přístupů v oblastech měření, řízení, telemetrie a zpracování dat. Tyto musí vozidlu a soutěžnímu jezdci zajistit bezpečný, ekonomický a ekologický provoz. Vozítko vloni při testech ujelo na 1 litr paliva 1500 km. Nejlepším dosavadním výsledkem soutěže v roce 2004 bylo 1800 km, které ujel na 1 litr paliva konkurenční tým s vozidlem na „vodíkový pohon“ ze Švýcarska. Tým VŠB-TUO si klade za cíl se se svým šampionem HydrogenIX v roce 2005 tomuto výkonu nejen přiblížit.

Třetí pól drží Ostravákům palce!

Víte, že
Využití vodíku jako paliva není zatím při dnešních cenách za ropné produkty možné hlavně z důvodu vysokých nákladů na jeho výrobu, nepřipraveností s tím související infrastruktury a tedy nemožností vyrábět vodík v dostatečně velkém množství. Hlavní výhodou vodíku je čistota spalování. Pokud se vodík použije v motorech s vnitřním spalováním nebo v palivových článcích, vznikne tepelná, mechanická či elektrická energie a neškodný produkt – voda. Nevýhodou je, že se vodík v pozemských podmínkách téměř nevyskytuje v čisté formě, čímž vzniká problém jeho získávání a posléze jeho zpracování.

V dnešní době se 90 % vodíku získává petrochemickými procesy, tedy z uhlovodíkových paliv – výstupem je však CO2, takže získávání vodíku tímto způsobem nezajistí potřebné omezení skleníkových plynů. Vodík je možno získávat také elektrolýzou vody, pomocí elektřiny vyrobené v jiných zdrojích. Tento způsob výroby by také poměrně vhodně vyřešil problém „skladování“ elektrické energie.

Ing. Bohumil Horák
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

MAAE zveřejnila nové odhady vývoje jaderné energetiky do roku 2050

MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...

Vyřeší největší problém větrných elektráren pojišťovny?

Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky. Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail