Obnovitelné zdroje

Článků v rubrice: 189

Skanzen plný energie

Asi čtyři kilometry od centra rumunského města Sibiu se rozkládá rozsáhlý lesní rekreační areál se skanzenem Astra. Plochou přes 200 hektarů a počtem 340 objektů pod širým nebem sestavených do 127 celků je jedním z největších skanzenů v Evropě a nejnavštěvovanějším rumunským skanzenem. Vše začalo v roce 1904, kdy v parku Astra proběhla výstava sbírky modelů vesnických technických staveb. Roku 1956 pak padlo rozhodnutí postavit v této lokalitě klasický skanzen zaměřený především na neprůmyslové stavby a tradiční výrobní technologie rumunského venkova.

Fotogalerie (12)
Malý vodní mlýn s klasickým vodním kolem na horní vodu (foto B. Koč)

Stavby skanzenu jsou v mělkém údolí. Protéká jím potok, který umožnil provoz vodních mlýnů původem z různých regionů Rumunska. Právě industriální lidové stavby, využívající přírodních zdrojů energie, daly zaměření muzea hlavní motiv. Je zajímavé, že se na projektování areálu podílel i světově proslulý architekt Paul Niedermaier, který zpracoval studii řešení zastavěné části areálu.

Vedle vodních mlýnů – včetně mlýnů lodních – jsou zde také vodními koly poháněné pily, mlýny s technicky dokonalejšími koly lžicovými s vertikální osou a také mlýny větrné. Muzeum se také někdy nazývá muzeum venkovské energetiky.

Vodní mlýny

Rumunsko je zemí hor, bystřin a říček s nezanedbatelným spádem a poměrně jistým průtokem během roku. Toho využívali obyvatelé podhorských oblastí ke stavbě vodních mlýnů – od nejjednodušších s jedním klasickým vodním kolem na spodní, střední nebo horní vodu přes mlýny s několika vodními koly až po další zařízení s horizontální osou vodního kola, pohánějící různá zařízení (mechanické hamry, pily, valchy, stoupy či lisovny oleje, tedy technologie a využití známé například z našich skanzenů v Rožnově pod Radhoštěm nebo na Veselém Kopci na Vysočině). Zajímavé jsou i detaily některých zařízení – jeden z mlýnů je vybaven vodním kolem, které je osazeno na obvodu dlabanými dřevěnými korečky z půlené kulatiny.

V Sibiu jsou ale zastoupeny i méně známé mlýny se zajímavými vodními koly s vertikální osou a lžícovými lopatkami, k nimž se voda přiváděla zúženými koryty a v některých případech dokonce i dřevěnou rourou, ukončenou jednoduchou tryskou. Tím se tato tzv. lžícová vodní kola („Löfelrad“) technologicky dostávají na rozhraní mezi vodní kola a turbíny. Připomínají totiž princip Peltonovy turbíny v dřevěném provedení a ve skanzenu Astra je prezentují přímo jako „turbínové mlýny“.

Lžícových kol bylo ve větších mlýnech instalováno i několik vedle sebe, především na lokalitách s vhodným spádem a dostatečným průtokem, případně s možností stavby malých „zásobníků energie“, tj. nádrží na toku nad mlýnem. Do skanzenu Astra byl přenesen mlýn se šesti turbínami z obce Galesolaia. Zařízení využívá spádu pět metrů a celý mlýn stojí na kůlech na 25 m dlouhé dřevěné lávce napříč údolím.

Nepřehlédnutelné je ve skanzenu Astra i subtilní vodní kolo s několikametrovým průměrem na spodní vodu, využívající k pohybu poměrně malé stružky s proudící vodou. Jeho úkolem bylo v nádobách, připevněných k obručím kola, současně vodu přenášet do dřevěného potrubí a pak samospádem do palírny cujky – rumunské slivovice –, kde bylo vody třeba ke chlazení a kondenzaci destilátu. Podobná vodní kola sloužila k čerpání vody pro závlahy políček ve Středozemí i na Blízkém Východě.

Větrné mlýny

Severovýchodní část Rumunska na hranicích s Moldávií a Ukrajinou, historicky zmiňovaná jako Besarábie, patřila v období mezi I. a II. světovou válkou Rumunsku. Ke koloritu úrodné oblasti patřily větrné mlýny. Do skanzenu Astra bylo přeneseno (nejen z Besarábie) pět mlýnů, zastupujících jednotlivé typy mj. i z dunajské delty. Ve skanzenu je dřevěný „holanďan“ s otočnou střechou a středně velké sloupové mlýny, celé otočně uložené na středovém sloupu. Některé mají křídla vyplněná dřevěnými deskami, jiné využívají systému plachet, jejichž svinováním bylo možné regulovat otáčky mlýna podle síly větru.

Všechny mlýny jsou uvnitř kompletní – od hlavních převodů po mlýnské kameny, s mechanismy k regulaci hrubosti mletí změnou mezery mezi dvěma kameny i brzdou pro zastavení mlýna.

Solárně-větrné sušárny

Zajímavých technických zařízení v Astře je mnohem více. Patří k nim například jednoduché zařízení k dosoušení celých klasů kukuřice po sklizni. Ty se ukládají do přírodních sušáren, připomínajících před naplněním úzké proutěné klece. Na původních stanovištích se stavěly kolmo ke směru převládajících větrů a před deštěm je chránila stříška. Vítr a sluneční paprsky se tak postaraly o usušení klasů. Samotná sušárna byla současně skladem pro krmení hospodářských zvířat do příští sklizně. Při plynulém odebírání klasů zespodu se vrstva kukuřice pomalu snižuje, dochází k pohybu celé zásoby a tím i k lepšímu provětrávání, sušení a k vypuzení nebo likvidaci případných škůdců. Podobné sušárny je možné dodnes vidět i na jižní Moravě a na Slovensku.

Rumunsko v posledních desetiletích nepatří k nejnavštěvovanějším cílům našich turistů. Tím spíš ale nabízí možnosti objevování neznámého. Kdo se do Rumunska vypraví, neměl by město Sibiu a jeho skanzen minout. Za jeden den lze zvládnout jen základní zběžnou prohlídku. Kdo se zajímá o některé speciální a konkrétní objekty a technologie, měl by si vyhradit nejméně jeden den navíc. Prostředí areálu je přívětivé, objekty nejsou nahuštěné a skanzen pojme stovky návštěvníků, aniž by si šlapali na paty…

Koč Břetislav
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Už zase našli Atlantidu!

Před 2 400 lety popsal filozof Plato mocný stát disponující nevídanou technologií, neslýchaným množstvím vozů, slonů a býků a nepředstavitelným bohatstvím. Nazval ji Atlantida a nechal ji v přírodní katastrofě zmizet v moři.

Naše první slova

Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail