Jaderná energetika na počátku roku 2026
Kolik dnes vůbec pracuje jaderných reaktorů na světě? Přinášíme výběr ze statistiky MAAE, PRIS (Power Reactor Information System), a dalších informačních zdrojů.
Velké větrné turbíny získávají z větru více energie než turbíny malé. Na druhou stranu jsou dlouhé lopatky nevýhodné, protože na vnitřní mechanismus zařízení vyvíjejí velký tlak a mohou ho poškodit až zničit. Projektanti turbín se proto uchylují ke kompromisu mezi účinností a trvanlivostí větrné turbíny.
Rajnish Sharma z University of Auckland z Nového Zélandu vypočítal, že turbína s lopatkami, které by bylo možné za provozu vysouvat, by mohla za rok vyrobit dvakrát tolik elektřiny, než turbína obyčejná. Navíc by byla bezpečná i při vysokých rychlostech větru. Pro ověření této myšlenky postavil prototyp větrné elektrárny o výkonu 1,5 kW s teleskopickými lopatkami. Turbína této elektrárny vyrobila za silného větru stejné množství elektřiny jako turbína standardní, zatímco při nižších rychlostech větru své konkurenty dokonce předčila.
Výroba teleskopických lopatek je sice nákladnější, ale podle výpočtů Rajnish Sharmy by lopatky byly ekonomicky výhodné i při čtyřnásobně vyšších nákladech. Novými lopatkami by se mohly osazovat i již existující běžné turbíny. Na průmyslově vyráběných větrných turbínách však Sharma svůj nápad dosud neověřil.
Zkrácený překlad podle: New Scientist, 2011, č. 2835, s. 26.
Kolik dnes vůbec pracuje jaderných reaktorů na světě? Přinášíme výběr ze statistiky MAAE, PRIS (Power Reactor Information System), a dalších informačních zdrojů.
Rostoucí popularita umělé inteligence (AI), cloudových služeb a digitálních aplikací pohání nebývalou poptávku po výpočetním výkonu a vytváří obrovský ...
Společnost OpenAI na konci loňského roku oznámila nový model GPT-5.2, svůj dosud nejpokročilejší model umělé inteligence, který údajně zlepšuje obecnou inteligenci, kódování ...
Kosmický inkubátor ESA BIC Czech Republic spouští druhý ročník soutěže ESA BIC Liftoff Challenge, která je určená všem inovátorům starším 18 let.
Univerzita Karlova spouští nový vzdělávací a networkingový program FameLab Academy, určený středoškolským studentkám a studentům ve věku 15–19 let se zájmem o vědu, výzkum, komunikaci.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.