Data z mizejícího ledovce
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Vidět čápa, jak nese v zobáku šátek s dítětem, je snad kromě pohádek nemožné. Ale co takový čáp z batůžkem? To už je o dost pravděpodobnější.
Je vám u nás v prosinci zima? Řešení je prosté. Stačí odletět do teplých krajin Afriky. Tato rada by asi mnoha lidem nepomohla, ovšem čápi těchto bezplatných služeb zimního ubytování v teplém, prosluněném a potravou hýřícím prostředí využívají každoročně.
Některým vědců to nedalo a museli se s čápy také proletět. I když ve smyslu dosti obrazném. Jestli vám něco říkají jména jako Kryštof, Zuzana či Kristýna ve spojení s čápy, nemýlíte se. Takto byli pojmenovaní někteří ze sledovaných ptáků v projektu nazvaném Africká odysea. Tento projekt zaštítěný Českým rozhlasem probíhal od roku 1995 a pokračuje dodnes. Většina sledovaných jedinců již své zavazadla ztratila nebo skončila svou pouť tragicky jako čáp Václav, který byl před třemi lety zastřelen na jihu Itálie.
V současné době začíná nové dobrodružství čápů. Tentokrát jejich domovinou není Česká republika ale daleká ruská Sibiř. Vědci mají před sebou mnoho nezodpovězených otázek, jako například: Kam se vydávává přečkat zimní období sibiřská populace čápů černých ? Jak tito ptáci překonávají Himaláje ? Expedici českých vědců, která proběhla v letošním červenci, se podařilo po dlouhém a strastiplném hledání nalézt a označit tři čápy. Jména dostali podle rodu Romanovců - Roman, Petr a Kateřina. Vysílačky na jejich zádech zůstávají prozatím vypnuty. Aktivovány budou až se čápi vydají ke svému zimovišti.
Čáp černý je méně známější než jeho bílý bratr. Nežije totiž na komínech a elektrických sloupech, nýbrž skrytě v hustém lesním porostu či skalních oblastech. Naše populace čítá okolo 350 párů. V Evropě je jeho rozmístění nerovnoměrné, třeba ve Francii žije pouze pět až deset párů. Celá evropská populace čápa černého zimuje na africkém kontinentu mezi jižní hranicí Sahary a rovníkem. Zjistit kde přežívají zimu čápi ze Sibiře, je úkolem pro novou Sibiřskou odyseu.
Že by čápi svůj náklad neunesli, se nemusíte vůbec obávat, neboť tvoří pouhé tři procenta z jejich celkové hmotnosti (dospělý čáp černý váží okolo tří kilogramů). A co vlastně náplní onoho batůžku ? Náklad je velice cenný, obsahuje totiž pozemní i satelitní vysílače a ty spolu s bateriemi stojí sto tisíc korun. I způsob přenosu informací není nijak jednoduchý. Signál satelitního vysílače přijme družice amerického Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA), ta jej zprostředkuje pozemní centrále, kde se provedou složité výpočty a na konci je přesná zeměpisná poloha sledovaného ptáka.
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.
Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...
Můžeme zastavit hackery, kteří loví vše od vojenských tajemství po bankovní informace? Až se kvantové počítače stanou samozřejmostí, současné kryptografické systémy zastarají.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.