Reoxygenace Baltského moře
Oceány po celém světě údajně ztrácejí kyslík od 50. let minulého století. Příčinou je globální oteplování a znečištění vod.
Vidět čápa, jak nese v zobáku šátek s dítětem, je snad kromě pohádek nemožné. Ale co takový čáp z batůžkem? To už je o dost pravděpodobnější.
Je vám u nás v prosinci zima? Řešení je prosté. Stačí odletět do teplých krajin Afriky. Tato rada by asi mnoha lidem nepomohla, ovšem čápi těchto bezplatných služeb zimního ubytování v teplém, prosluněném a potravou hýřícím prostředí využívají každoročně.
Některým vědců to nedalo a museli se s čápy také proletět. I když ve smyslu dosti obrazném. Jestli vám něco říkají jména jako Kryštof, Zuzana či Kristýna ve spojení s čápy, nemýlíte se. Takto byli pojmenovaní někteří ze sledovaných ptáků v projektu nazvaném Africká odysea. Tento projekt zaštítěný Českým rozhlasem probíhal od roku 1995 a pokračuje dodnes. Většina sledovaných jedinců již své zavazadla ztratila nebo skončila svou pouť tragicky jako čáp Václav, který byl před třemi lety zastřelen na jihu Itálie.
V současné době začíná nové dobrodružství čápů. Tentokrát jejich domovinou není Česká republika ale daleká ruská Sibiř. Vědci mají před sebou mnoho nezodpovězených otázek, jako například: Kam se vydávává přečkat zimní období sibiřská populace čápů černých ? Jak tito ptáci překonávají Himaláje ? Expedici českých vědců, která proběhla v letošním červenci, se podařilo po dlouhém a strastiplném hledání nalézt a označit tři čápy. Jména dostali podle rodu Romanovců - Roman, Petr a Kateřina. Vysílačky na jejich zádech zůstávají prozatím vypnuty. Aktivovány budou až se čápi vydají ke svému zimovišti.
Čáp černý je méně známější než jeho bílý bratr. Nežije totiž na komínech a elektrických sloupech, nýbrž skrytě v hustém lesním porostu či skalních oblastech. Naše populace čítá okolo 350 párů. V Evropě je jeho rozmístění nerovnoměrné, třeba ve Francii žije pouze pět až deset párů. Celá evropská populace čápa černého zimuje na africkém kontinentu mezi jižní hranicí Sahary a rovníkem. Zjistit kde přežívají zimu čápi ze Sibiře, je úkolem pro novou Sibiřskou odyseu.
Že by čápi svůj náklad neunesli, se nemusíte vůbec obávat, neboť tvoří pouhé tři procenta z jejich celkové hmotnosti (dospělý čáp černý váží okolo tří kilogramů). A co vlastně náplní onoho batůžku ? Náklad je velice cenný, obsahuje totiž pozemní i satelitní vysílače a ty spolu s bateriemi stojí sto tisíc korun. I způsob přenosu informací není nijak jednoduchý. Signál satelitního vysílače přijme družice amerického Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA), ta jej zprostředkuje pozemní centrále, kde se provedou složité výpočty a na konci je přesná zeměpisná poloha sledovaného ptáka.
Oceány po celém světě údajně ztrácejí kyslík od 50. let minulého století. Příčinou je globální oteplování a znečištění vod.
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.
Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.