Reoxygenace Baltského moře
Oceány po celém světě údajně ztrácejí kyslík od 50. let minulého století. Příčinou je globální oteplování a znečištění vod.
Na počátku tohoto roku se udála na poli internetu jedna významná událost, do informačního toku webových stránek tohoto média přilétl Vrabec!
Čtenář se jistě podiví, v čem je pro časopis Třetí pól významná webová prezentace věnovaná tomuto drobnému letci, který se stal ptákem roku 2003. Nejedná se totiž o zástupce ptačí říše vrabce domácího (Passer domesticus) nebo vrabce polního (Passer montanus), ale o zástupce říše jaderné, školní reaktor VR-1 přezdívaný pro svůj malý výkon Vrabec. Tento reaktor sloužící především k výuce studentů je úspěšně provozován již dvanáct let na Katedře jaderných reaktorů, Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. A co je na webových stránkách školního reaktoru VR-1 tak zajímavého? To se dozvíte, když do vašeho internetového prohlížeče „naťukáte“ http://vr1.fjfi.cvut.cz. Pak se můžete společně s námi prolétnout po „vrabčím“ království.
vr1.fjfi.cvut.cz
Po zadání výše zmíněné adresy se vám zobrazí úvodní stránka, která nabízí odkazy na základní informace, on-line provoz, historii provozu, experimenty, kontakty a literaturu.
V nabídce „základní informace“ je uveden popis reaktoru, jeho základní parametry, informace o jaderné bezpečnosti na školním reaktoru VR-1, palivu, využívání reaktoru, řídicím systému a sponzorování lenochodů v pražské ZOO katedrou jaderných reaktorů.
Pokud vás zaujme „historie provozu reaktoru v minulosti“, jsou pro vás připraveny ukázky nejrůznějších experimentů roztříděné podle času a typu experimentu. Po spuštění vybrané ukázky bude provoz simulovaně probíhat přes-ně tak, jak probíhal v den měření.
Sekci „experimenty“ uvítají zejména studenti a jejich učitelé. Naleznou zde totiž popisy nejdůležitějších a nejčastěji používaných experimentálních úloh, které je možno na reaktoru provádět. Tento modul obsahuje i stručné popisy experimentů, plné verze učebních metodik ve formátu pdf a také výsledky měření pro příslušné experimenty na reaktoru.
On-line provoz
Ojedinělost a výjimečnost webových stránek Vrabce poznáte po kliknutí na nabídku „on-line provoz“. Třemi web kamerami se můžete podívat přímo do reaktorové haly. První kamera sleduje dění ve velínu reaktoru, druhá vám zprostředkuje pohled na halu reaktoru a třetí zachycuje pohled do dolního podlaží reaktoru. Díky webové stránce se můžete podívat na hlavní monitor operátora. Živě můžete sledovat data přenášená z řídicího pultu reaktoru a zobrazovány jsou také informace důležité pro bezpečný provoz reaktoru. Právě tímto získal náš reaktor další světové prvenství (reaktor VR-1 byl také prvním číslicově řízeným reaktorem na světě) a přímé dění na reaktoru tak mohli sledovat například účastníci konference zaměřené na výzkumné reaktory, která se konala letos v listopadu v Chile.
Web kamery a on-line informace z řídiciho pultu nejsou k dispozici jen pokud není reaktor v provozu nebo se v reaktorové hale zrovna neděje nic zajímavého.
Mrkněte se na vrabce!
Celá prezentace je doprovázena řadou zajímavých fotografií reaktoru, pultu operátora, jaderného paliva a experimentů prováděných na reaktoru. Na závěr nechybí ani přehled kontaktů na katedru jaderných reaktorů a školní reaktor VR-1. Přestože jsou webové stránky školního reaktoru VR-1 Vrabec určeny zejména pro studenty a učitele vysokých škol a fakult, které se na využívání tohoto reaktoru podílejí, doufáme, že jejich existenci ocení i návštěvníci z řad laické veřejnosti.
Oceány po celém světě údajně ztrácejí kyslík od 50. let minulého století. Příčinou je globální oteplování a znečištění vod.
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.
Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.