Reaktory chlazené roztavenými solemi
V krátkodobém horizontu se bude ve světě stavět většina nových reaktorů jako lehkovodní reaktory, tedy stejný typ, který ve 20. století vedl k počátečnímu boomu zavádění jaderné energie.
Biologická diverzita představuje rozrůzněnost života a můžeme ji chápat jako druhovou rozmanitost všech živých tvorů na naší planetě. Mezi všemi ekosystémy vykazují největší biodiverzitu tropické deštné lesy. Na ploše 50 hektarů Malajského poloostrova je více druhů dřevin, než jich můžeme najít v celé Severní Americe. V korunách tropických lesů může být (podle některých studií) asi 30 milionů druhů různého hmyzu. Tyto lesy, které pokrývají asi 6 % povrchu Země, jsou domovem pro 70‑90 % všech druhů organizmů této planety.
S malou skupinou biologů jsem se během ledna vypravil do Ekvádoru, relativně malé země Jižní Ameriky, která, jak už její jméno napovídá, leží přímo na rovníku. Tuto zemi jsme si vybrali pro pestrost biotopů kumulovaných na velmi malé ploše. Napříč zemí prochází pásmo And (andénes = terasy) a dosahuje zde výšek přes pět tisíc metrů. Východní část země spadá do Amazonské nížiny a západ leží při pobřeží Tichého oceánu. Rád bych Vás seznámil s biotopem, který mi učaroval nejvíce – s tropickým deštným nížinným lesem.
Z barokní perla And do Cocy
Přistáli jsme v hlavním městě Quitu v nadmořské výšce necelých 3 000 m. Je to několikamilionové město, které leží ve vysokohorské pánvi obklopené horskými hřbety. Bývá často označováno jako „barokní perla And“. Při procházce starým městem na nás dýchne duch koloniálního období.
Jednou z prvních zastávek na naší cestě byla Coca. Město slouží jako zázemí pro místní těžaře. V okolí roste sekundární tropický deštný les, do jehož podoby již významnou měrou zasáhla lidská ruka. Obří velikáni byli vykáceni, prosvítají zde pastviny s pasoucím se dobytkem. V tomto lese můžeme objevit řadu nepůvodních druhů dřevin, které zde byly vysazeny z různých jiných tropických oblastí světa. Příkladem je chlebovník pravý (Artocarpus altilis) nebo papája (Carica papaya), jejíž plody obsahují hodně vitamínu A a C. Tento silně prosvětlený les je rájem řady motýlů. Jedním z nich je helikonie (Heliconius sp.), patřící mezi jedovaté druhy. S oblibou sají šťávu z různých druhů mučenek. Housenky pak ukusují listy této rostliny. Samička, která klade vajíčko, se nejprve přesvědčí, že na listě není již nakladená snůška, a teprve poté naklade svoje vajíčka. Rostliny se brání tvorbou různých výrůstků, které napodobují tato vajíčka a slouží k zmatení motýla. I tyto sekundární lesy mohou skrývat skvostné druhy, například jednoho z největších brouků: herkules (Dynastes sp.).
Pokračovali jsme dále s domorodými indiány po říčce Panayacu, která dostala svůj název od piraní. Byli jsme vzdáleni desítky kilometrů od lidské civilizace, v samém srdci tropického deštného lesa. Našimi průvodci na cestách byli nejrůznější druhy ptáků, kteří se obvykle proháněli v korunách stromů (arové či tukani), na břehu vodního toku pak například hoacin chocholatý, který má speciálně upravené vole. V něm má rohovité lišty, které pomáhají rozmělňovat listy, kterými se živí, a které obsahuje mikroorganizmy natravující tuto rostlinnou stravu. Mláďata hoacinů jsou opatřena na křídlech dvěma dlouhými drápy. Ty jim umožňují obratně šplhat po stromech a unikat před predátory. Dospělci drápy i tuto výhodu ztrácejí.
Jeden strom tropického deštného lesa slouží jako nosič nejrůznějších epifytů, lišejníků, mechů, po jeho kmeni se šplhá řada lián. V koruně jednoho stromu tak může žít až 30 různých druhů rostlin. Jednou z takových rostlinných skupin jsou škrtiči. Příkladem je rod fikus (Ficus sp.). Semena tohoto druhu se dostávají s trusem živočichů vysoko do korun stromů. Po vyklíčení spouští kořeny; když se kořeny dostanou do půdy, začne rostlina rychle růst. Vytvoří velkou olistěnou korunu, jakousi mříž kolem hostitelského stromu, který nakonec zahyne.
Kořeny většiny stromů v tropickém deštném lese zasahují jen zřídka do hloubky přesahující 45 cm. Je to dáno nedostatkem živin v hlubších vrstvách. Aby si stromy zajistily stabilitu, mají vytvořen systém nejrůznějších opor – různé deskovité a chůdovité kořeny.
Foto: autor
V krátkodobém horizontu se bude ve světě stavět většina nových reaktorů jako lehkovodní reaktory, tedy stejný typ, který ve 20. století vedl k počátečnímu boomu zavádění jaderné energie.
„Bůh je krásný, úžasný vynález lidského mozku“, říká teoretický fyzik a matematik Brian Greene. Je tomu tak? Opravdu není „nad námi“ něco víc, ...
To může znamenat jediné – Fyziklání! Letňany zaplavili nadšení fyzikové! V pátek 14. února proběhl již 19. ročník populární týmové soutěže Fyziklání, ...
Nová inteligentní tkanina může zvýšit teplotu o více než 30 stupňů Celsia již po 10 minutách na slunci. Do materiálu jsou zabudovány specializované nanočástice, které absorbují ...
Světla, která se sama rozsvítí a zhasnou, topení, které nastaví ideální teplotu, než přijdete z práce, dveře, které se po odchodu zamknou, pračky, myčky a vysavače ovládané na dálku.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.