Mikrobiální zátěž může ovlivnit naše nemoci
Vědci vyvinuli nový model strojového učení pro predikci mikrobiální zátěže — hustoty mikroorganismů v našich střevech — a použili ho k prokázání, jak důležitou roli hraje ...
V dnešní době už se stává tradicí, že vysoké školy či univerzity pořádají o prázdninách „letní školy“ tedy jakési krátké kurzy pro studenty, kteří se na takovéto akce sjíždějí snad z celého světa.
Jednotlivé letní školy se od sebe liší jednak náplní a tématem ale hlavně místem konání, které je většinou svázáno se sídlem university či výzkumného ústavu. Osobně jsem měl možnost navštívit letní školu uspořádanou universitou Louise Pasteura ve francouzskem Štrasburku. Sám název - "European Summer University - Energy for Europe" tedy: "Evropská letní škola - Energie pro evropu" - napovídá, že tématem přednášek byly jednotlivé zdroje energie, a to jak ty, které se v Evropě v součastnosti využívají, tak i zdroje pro budoucnost. V prvních dnech proběhly přednášky o historii energie a fyzikálních základech a definici energie. Závěr nebyl nikterak
radostný, protože jsme dospěli k závěru, že definice energie není nic lehkého.
Nicméně v dalších přednáškách jsme si vystačili s klasickou definicí energie a představou, kterou má člověk o energii z praktického života.
Jak to je s CO2...
Na řadu přišla také "klasická energetika" a my se dozvěděli nové informace o vývoji na poli spalování fosilních paliv a hlavně jak velké jsou ještě jejich zásoby. Na to logicky navázala přednáška pana A. Bergera z Belgie na téma skleníkových plynů, ze které vyplynulo několik velice zajímavých závěrů. Tak například již tabulka produkce CO2 pro jednotlivé zdroje energie byla na první pohled překvapivá - i jaderná energetika, která přece CO2 neprodukuje, měla uvedenu, stejně tak jako vod-ní a sluneční energie, nenulovou hodnotu. Proč? Protože každou z těchto elektráren musíme postavit a provozovat, čímž se CO2 samozřejmě produkuje, ovšem nesrovnatelně méně než v případě elektráren na fosilní paliva. Další zajímavý závěr byl uveden na příkladu Francie, která vyrábí 80 % elektřiny v jaderných elektrárnách, ale přesto je významným evropským producentem CO2. Viníkem jsou v tomto případě osobní automobily, jejichž počet se navíc nadále zvyšuje. Druhým příkladem bylo Dánsko, které sice nezanedbatelný podíl elektřiny vyrábí ve větrných elektrárnách na mořském pobřeží, ale přesto je jedním z největších producentů skleníkových plynů v přepočtu na obyvatele. Kromě větrných elektárem totiž používá výhradně jen elektrárny na fosilní paliva.
Kolik si s sebou vzít peněz?
- vše kromě dopravy na místo a "symbolického" poplatku, který se pohybuje okolo 20 Euro bývá hrazené
Vědci vyvinuli nový model strojového učení pro predikci mikrobiální zátěže — hustoty mikroorganismů v našich střevech — a použili ho k prokázání, jak důležitou roli hraje ...
Mohl by mozek někdy existovat samostatně, odděleně od těla nebo nezávisle na něm? Filozofové se dlouho zamýšleli nad takovými scénáři „mozku v nádobě“ a ptali se, zda by izolovaný ...
Už vám počítač nebo tablet hlásil „Not enough memory to complete this operation“? Můžete spotřebovat veškeré úložiště v telefonu, zaplnit disk počítače.
Mezinárodní síť observatoří gravitačních vln LIGO, Virgo a KAGRA (LVK) oznámila v dubnu detekci svého 200. kandidátského signálu gravitační vlny v tomto čtvrtém pozorovacím ...
QR kódy se staly každodenním nástrojem pro rychlý přístup k webovým stránkám nebo digitálním menu restaurací, k provádění online plateb či využívání ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.