Reportáže, cestování

Článků v rubrice: 82

Energy for Europe

V dnešní době už se stává tradicí, že vysoké školy či univerzity pořádají o prázdninách „letní školy“ tedy jakési krátké kurzy pro studenty, kteří se na takovéto akce sjíždějí snad z celého světa.

Fotogalerie (3)
Ilustrační foto

Jednotlivé letní školy se od sebe liší jednak náplní a tématem ale hlavně místem konání, které je většinou svázáno se sídlem university či výzkumného ústavu. Osobně jsem měl možnost navštívit letní školu uspořádanou universitou Louise Pasteura ve francouzskem Štrasburku. Sám název - "European Summer University - Energy for Europe" tedy: "Evropská letní škola - Energie pro evropu" - napovídá, že tématem přednášek byly jednotlivé zdroje energie, a to jak ty, které se v Evropě v součastnosti využívají, tak i zdroje pro budoucnost. V prvních dnech proběhly přednášky o historii energie a fyzikálních základech a definici energie. Závěr nebyl nikterak
radostný, protože jsme dospěli k závěru, že definice energie není nic lehkého.
Nicméně v dalších přednáškách jsme si vystačili s klasickou definicí energie a představou, kterou má člověk o energii z praktického života.

Jak to je s CO2...
Na řadu přišla také "klasická energetika" a my se dozvěděli nové informace o vývoji na poli spalování fosilních paliv a hlavně jak velké jsou ještě jejich zásoby. Na to logicky navázala přednáška pana A. Bergera z Belgie na téma skleníkových plynů, ze které vyplynulo několik velice zajímavých závěrů. Tak například již tabulka produkce CO2 pro jednotlivé zdroje energie byla na první pohled překvapivá - i jaderná energetika, která přece CO2 neprodukuje, měla uvedenu, stejně tak jako vod-ní a sluneční energie, nenulovou hodnotu. Proč? Protože každou z těchto elektráren musíme postavit a provozovat, čímž se CO2 samozřejmě produkuje, ovšem nesrovnatelně méně než v případě elektráren na fosilní paliva. Další zajímavý závěr byl uveden na příkladu Francie, která vyrábí 80 % elektřiny v jaderných elektrárnách, ale přesto je významným evropským producentem CO2. Viníkem jsou v tomto případě osobní automobily, jejichž počet se navíc nadále zvyšuje. Druhým příkladem bylo Dánsko, které sice nezanedbatelný podíl elektřiny vyrábí ve větrných elektrárnách na mořském pobřeží, ale přesto je jedním z největších producentů skleníkových plynů v přepočtu na obyvatele. Kromě větrných elektárem totiž používá výhradně jen elektrárny na fosilní paliva.

Obnovitelné zdroje

Posledním tématem se staly obnovitelné zdroje energie. Sluneční energii je potřeba využívat na maximum. Žádné sluneční elektrárny, jednoduše stačí stavět domy tak, aby je slunce maximálně prohřálo a ušetřili jsme jiný zdroj určený k vytápění. Přímá přeměna sluneční energie na elektrickou má praktické využití snad jen jako zdroj pro zařízení, která jsou daleko od rozvodné sítě, například satelit ve vesmíru nebo nouzový telefon na dálnici.
Dobrou formou využití sluneční energie je také biomasa. Speciálně bionafta je projekt, který si zaslouží pozornost. Při jeho hodnocení však musíme vzít do úvahy i objem nafty spotřebovaný na výrobu 1 litru bionafty!
Nadějnou se i pro nás zdá být energie geotermální. V současnosti se ověřuje možnost jejího využití na libovolném místě zemského povrchu pomocí hlubinných vrtů, které jsou dnes již technicky zvládnutou oblastí. Tato metoda se nazývá "Hot dry rock" tedy "Horká suchá skála" a funguje tak, že se do skalních trhlin systémem vrtů přivede studená voda, která se v nich pak samovolně rozlije a soustavou jiných vrtů vzdálených třeba i několik kilometrů je odváděna již horká zpět na zemský povrch.
Kdybych měl aplikovat závěry přednášek o obnovitelných zdrojích na Česko, vypadalo by to asi takto: vodní energii již dnes využíváme na 95 % a zbylé lokality jsou vhodné jen pro malé "domácí" vodní elektrárny, pro využití větrné energie se u nás najde jen několik málo vhodných lokalit.
Poslední dva dny byly věnovány exkurzím, při kterých jsme navštívili nedaleké výzkumné centrum a jeho laboratoř zabývajíci se fotovoltaickými materiály, dále pak lokalitu, na které se ověřuje možnost využití geotermální energie právě pomocí hlubinných vrtů a v neposlední řadě také Evropský parlament.

Důležité informace


Jak se na letní školu dostat?
- kdo chce jet na letní školu, měl mít za sebou alespoň dva roky vysokoškolského studia a doporučení, od některého svého docenta či profesora (že má o danou věc zájem a že je schopen daný kurz absolvovat)
- nejlepším zdrojem informací o plánovaných letních školách je internet

Kolik si s sebou vzít peněz?
- vše kromě dopravy na místo a "symbolického" poplatku, který se pohybuje okolo 20 Euro bývá hrazené

Jiří Křepel
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Fyziklání 2024 - výsledky

Jako každý rok se i letos dne 16. 2. 2024 v Praze na letňanském výstavišti PVA EXPO Praha konala mezinárodní týmová fyzikální soutěž s názvem Fyziklání. Organizátorem již 18.

Baterie vydrží 50 let bez dobíjení

Vědci v Číně sestrojili jadernou baterii, která dokáže vyrábět energii až 50 let bez dobíjení. BV100 od společnosti Betavolt je menší než mince a obsahuje radioaktivní izotop niklu, který ...

Unikátní izraelský chladicí systém v Hodoníně

Dosavadní průtočné chlazení elektrárny Hodonín vodou z řeky mělo hlavně v létě omezenou kapacitu. Po několikaměsíčním testu přešel do ročního zkušebního provozu nový chladicí systém.

Výběr střední školy: Plno mají i učiliště

Na střední školy míří početně nejsilnější generace za poslední léta. V loňském roce se tisíce žáků nedostaly ani na „učňák“.

Nanosatelit a horkovzdušný balón pro nouzové širokopásmové připojení kdekoli

Výzkumný tým katalánské univerzity navrhuje komunikační systém umožňující záchranným službám pracovat bezpečně v obtížných situacích.

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail