Zapomínání jako evoluční přínos
Kdybychom nezapomínali, čekaly by nás velké potíže. Zapomínání je součástí našeho každodenního života. Můžete vejít do místnosti a zapomenout, proč jste tam šli.
V dnešní době už se stává tradicí, že vysoké školy či univerzity pořádají o prázdninách „letní školy“ tedy jakési krátké kurzy pro studenty, kteří se na takovéto akce sjíždějí snad z celého světa.
Jednotlivé letní školy se od sebe liší jednak náplní a tématem ale hlavně místem konání, které je většinou svázáno se sídlem university či výzkumného ústavu. Osobně jsem měl možnost navštívit letní školu uspořádanou universitou Louise Pasteura ve francouzskem Štrasburku. Sám název - "European Summer University - Energy for Europe" tedy: "Evropská letní škola - Energie pro evropu" - napovídá, že tématem přednášek byly jednotlivé zdroje energie, a to jak ty, které se v Evropě v součastnosti využívají, tak i zdroje pro budoucnost. V prvních dnech proběhly přednášky o historii energie a fyzikálních základech a definici energie. Závěr nebyl nikterak
radostný, protože jsme dospěli k závěru, že definice energie není nic lehkého.
Nicméně v dalších přednáškách jsme si vystačili s klasickou definicí energie a představou, kterou má člověk o energii z praktického života.
Jak to je s CO2...
Na řadu přišla také "klasická energetika" a my se dozvěděli nové informace o vývoji na poli spalování fosilních paliv a hlavně jak velké jsou ještě jejich zásoby. Na to logicky navázala přednáška pana A. Bergera z Belgie na téma skleníkových plynů, ze které vyplynulo několik velice zajímavých závěrů. Tak například již tabulka produkce CO2 pro jednotlivé zdroje energie byla na první pohled překvapivá - i jaderná energetika, která přece CO2 neprodukuje, měla uvedenu, stejně tak jako vod-ní a sluneční energie, nenulovou hodnotu. Proč? Protože každou z těchto elektráren musíme postavit a provozovat, čímž se CO2 samozřejmě produkuje, ovšem nesrovnatelně méně než v případě elektráren na fosilní paliva. Další zajímavý závěr byl uveden na příkladu Francie, která vyrábí 80 % elektřiny v jaderných elektrárnách, ale přesto je významným evropským producentem CO2. Viníkem jsou v tomto případě osobní automobily, jejichž počet se navíc nadále zvyšuje. Druhým příkladem bylo Dánsko, které sice nezanedbatelný podíl elektřiny vyrábí ve větrných elektrárnách na mořském pobřeží, ale přesto je jedním z největších producentů skleníkových plynů v přepočtu na obyvatele. Kromě větrných elektárem totiž používá výhradně jen elektrárny na fosilní paliva.
Kolik si s sebou vzít peněz?
- vše kromě dopravy na místo a "symbolického" poplatku, který se pohybuje okolo 20 Euro bývá hrazené
Kdybychom nezapomínali, čekaly by nás velké potíže. Zapomínání je součástí našeho každodenního života. Můžete vejít do místnosti a zapomenout, proč jste tam šli.
Výroba oceli se podílí více než sedmi procenty na celosvětových emisích oxidu uhličitého (CO2). Tento podíl má v nadcházejících desetiletích prudce vzrůst, a to ...
Jako každý rok přinášíme report účastníka tradiční fyzikální soutěže pro studenty. Věříme, že čtenářům Třípólu nebude vadit slovenský jazyk. FYKOS je totiž mezinárodní!
Když se řekne objekty v blízkosti Slunce, pravděpodobně vás napadne Merkur, planeta sluneční soustavy ležící nejblíže ke Slunci. Merkur se k naší hvězdě dokáže přiblížit třikrát blíže než Země.
Jaderné metody lze využít k analýze vzorků forenzních důkazů souvisejících s trestnou činností – od obchodu s drogami přes vraždy až po padělání uměleckých děl.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.