Data z mizejícího ledovce
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
V dnešní době už se stává tradicí, že vysoké školy či univerzity pořádají o prázdninách „letní školy“ tedy jakési krátké kurzy pro studenty, kteří se na takovéto akce sjíždějí snad z celého světa.
Jednotlivé letní školy se od sebe liší jednak náplní a tématem ale hlavně místem konání, které je většinou svázáno se sídlem university či výzkumného ústavu. Osobně jsem měl možnost navštívit letní školu uspořádanou universitou Louise Pasteura ve francouzskem Štrasburku. Sám název - "European Summer University - Energy for Europe" tedy: "Evropská letní škola - Energie pro evropu" - napovídá, že tématem přednášek byly jednotlivé zdroje energie, a to jak ty, které se v Evropě v součastnosti využívají, tak i zdroje pro budoucnost. V prvních dnech proběhly přednášky o historii energie a fyzikálních základech a definici energie. Závěr nebyl nikterak
radostný, protože jsme dospěli k závěru, že definice energie není nic lehkého.
Nicméně v dalších přednáškách jsme si vystačili s klasickou definicí energie a představou, kterou má člověk o energii z praktického života.
Jak to je s CO2...
Na řadu přišla také "klasická energetika" a my se dozvěděli nové informace o vývoji na poli spalování fosilních paliv a hlavně jak velké jsou ještě jejich zásoby. Na to logicky navázala přednáška pana A. Bergera z Belgie na téma skleníkových plynů, ze které vyplynulo několik velice zajímavých závěrů. Tak například již tabulka produkce CO2 pro jednotlivé zdroje energie byla na první pohled překvapivá - i jaderná energetika, která přece CO2 neprodukuje, měla uvedenu, stejně tak jako vod-ní a sluneční energie, nenulovou hodnotu. Proč? Protože každou z těchto elektráren musíme postavit a provozovat, čímž se CO2 samozřejmě produkuje, ovšem nesrovnatelně méně než v případě elektráren na fosilní paliva. Další zajímavý závěr byl uveden na příkladu Francie, která vyrábí 80 % elektřiny v jaderných elektrárnách, ale přesto je významným evropským producentem CO2. Viníkem jsou v tomto případě osobní automobily, jejichž počet se navíc nadále zvyšuje. Druhým příkladem bylo Dánsko, které sice nezanedbatelný podíl elektřiny vyrábí ve větrných elektrárnách na mořském pobřeží, ale přesto je jedním z největších producentů skleníkových plynů v přepočtu na obyvatele. Kromě větrných elektárem totiž používá výhradně jen elektrárny na fosilní paliva.
Kolik si s sebou vzít peněz?
- vše kromě dopravy na místo a "symbolického" poplatku, který se pohybuje okolo 20 Euro bývá hrazené
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.
Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...
Můžeme zastavit hackery, kteří loví vše od vojenských tajemství po bankovní informace? Až se kvantové počítače stanou samozřejmostí, současné kryptografické systémy zastarají.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.