Reportáže, cestování

Článků v rubrice: 85

Nebyl to akční film

V době, kdy Vltava kulminovala a kaskádou se hnaly tři miliardy kubíků vody, šlo o život. Povodeň roku 2002 překonala všechny prognózy. Vodohospodáři ve spolupráci s meteorology neustále zpřesňovali odhady – dvacetiletá voda, padesátiletá, stoletá, tisíciletá… Za normálních podmínek protéká Prahou poklidná Vltava se 150 krychlovými metry vody za sekundu. V době kulminace se odhaduje, že to bylo 5350 krychlových metrů za sekundu, ale přesně už to změřit nejde – to šlo jen do průtoku 5000 m3/s.

Fotogalerie (4)
Ilustrační foto

Vodní elektrárny ČEZ, které ve svých přehradách na vltavské kaskádě hostí Povodí Vltavy, se staly svědky a posléze také oběťmi řádění živlu. Řízení vltavské kaskády bylo zcela v rukou pracovníků povodí od samého počátku náznaků povodňové vlny 7. srpna, a je třeba spravedlivě přiznat, že pracovali, jak jim jen živel dovolil, co nejlépe. Mnozí se dnes ptají: Jak to, že nás přehrady neochránily? Na to si mohou odpovědět sami, když si uvědomí, že maximální zásobní objem celé vltavské kaskády je 900 milionů m3. Vody bylo letos v srpnu třikrát tolik… Přehrady promyšleným přepouštěním vytvářely časovou rezervu pro Prahu, aby stihla postavit protipovodňové zábrany.

Štěchovice

13. srpna byly na všech vodních dílech na Vltavě zvednuty všechny hradicí tabule a voda odtékala všemi možnými cestami - přes hráz, přepady, spodními výpusťmi, i přes turbíny elektráren, které v tu dobu sloužily jako další otvor navíc. Ve Štěchovické elektrárně pod vodou zmizely přístupové komunikace, spodem i vrchem se zatopila přečerpávací elektrárna. Pytle s pískem, utěsnění oken i okna sama vzala brzy za své. V 11:30 se ozvala veliká rána - destrukce rychlouzávěru rozváděcího kola turbíny. Voda vyrazila v betonu zapuštěné ocelové dveře ve spojovací chodbě a zaplavila celou elektrárnu. Skupina posledních zaměstnanců prchala do kopce, pršelo, terén klouzal. Z vrchu Homole od horního jezera přečerpávací elektrárny pak zablácení a vyčerpaní pozorovali, jak voda zatápí jejich domky pod elektrárnou.

Orlík

Na Orlíku tentýž den vojáci snášeli úzkými chodbami do strojovny osmdesátikilové elektrocentrály a čerpadla. Hrozilo zatopení elektrárny a hlavním úkolem bylo odčerpávat vodu a bránit dalším škodám. Voda však byla rychlejší. Po hodině bylo třeba čerpadla odstavit a vojáci je opět tahali zpět na hráz.
322 schodů vzhůru za blikajícího nouzového osvětlení a neustálého crčení vody na hlavu museli zvládnout v šibeničním čase. Poslední opouštěli elektrárnu zaměstnanci. Zpětné rázy vytvářené spodní vodou a zalévající elektrárnu měly dynamiku, která dokázala utrhnout tři ze čtyř ocelových hradidlových tabulí, sloužících k udržení bezvodého stavu v prostoru savek turbín. Voda tyto mnohametrové a mnohatunové kolosy odplavila jako krabičky od sirek.
Povodeň na Vltavě přežily jen dvě vodní elektrárny - Lipno a Slapy. Kořensko, Orlík, Štěchovice I i Štěchovice II byly kompletně vytopené, Kamýk částečně a zbývající byly odstaveny, protože ztratily spád - hladiny pod hrází a nad ní se téměř vyrovnaly. Nebýt pomoci zaměstnanců, vojáků a hasičských sborů z uhelných a jaderných elektráren, které přispěchaly na pomoc, byly by škody na vodních elektrárnách ještě větší. Zatím se odhadují na třičtvrtě miliardy.

Eva Bartejsová
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Šedesát let mezinárodní sítě „Izotopy ve srážkách“

Právě před šedesáti lety byly shromážděny úplně první vzorky dešťové vody pro Globální síť izotopů ve srážkách (Global Network of Isotopes in Precipitation, GNIP). Věda o hydrologii izotopů teprve podnikla první kroky. Jak vlastně GNIP vznikl, jak se vyvíjel a jak se dnes používá?

Praha bojuje se suchem - využije průsaků podzemních vod

Hlavní město Praha začne pro splachování komunikací a zvlhčování vzduchu v letních měsících v centru města využívat průsakovou vodu ze své kolektorové sítě. První čerpací zařízení napojené na podzemní rezervoár na průsakovou vodu vzniklo pod Uhelným trhem.

Největší transport do Temelína za dvacet let

Modernizovat zařízení a přitom o jednotky MWe zvýšit výkon druhého bloku elektrárny Temelín mají zajistit nové separátory vlhkosti v nejaderné části elektrárny. První z nich dorazil do Temelína z Bratislavy 9. května 2020. Přeprava více než stotřicetitunového nákladu přes české území trvala pět dní.

Studentská konference Šimáně 2020

Organizátoři zvou na tradiční studentskou vědeckou konferenci pořádanou Fakultou jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT v Praze s podporou Mladé generace České nukleární společnosti zaměřenou na jaderné inženýrství a související obory, pojmenovanou po profesorovi Čestmírovi Šimáně.

America First – i v termojaderné fúzi!

Spojené státy pojaly ušlechtilý úmysl být první zemí na světě, která postaví termojadernou elektrárnu! Ve světle poněkud rozpačitého přístupu státních institucí USA k termojaderné fúzi v minulosti musí mnohého odvážná myšlenka překvapit. Ovšem v poslední době se blýskalo na lepší časy.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail