Reportáže, cestování

Článků v rubrice: 82

Nebyl to akční film

V době, kdy Vltava kulminovala a kaskádou se hnaly tři miliardy kubíků vody, šlo o život. Povodeň roku 2002 překonala všechny prognózy. Vodohospodáři ve spolupráci s meteorology neustále zpřesňovali odhady – dvacetiletá voda, padesátiletá, stoletá, tisíciletá… Za normálních podmínek protéká Prahou poklidná Vltava se 150 krychlovými metry vody za sekundu. V době kulminace se odhaduje, že to bylo 5350 krychlových metrů za sekundu, ale přesně už to změřit nejde – to šlo jen do průtoku 5000 m3/s.

Fotogalerie (4)
Ilustrační foto

Vodní elektrárny ČEZ, které ve svých přehradách na vltavské kaskádě hostí Povodí Vltavy, se staly svědky a posléze také oběťmi řádění živlu. Řízení vltavské kaskády bylo zcela v rukou pracovníků povodí od samého počátku náznaků povodňové vlny 7. srpna, a je třeba spravedlivě přiznat, že pracovali, jak jim jen živel dovolil, co nejlépe. Mnozí se dnes ptají: Jak to, že nás přehrady neochránily? Na to si mohou odpovědět sami, když si uvědomí, že maximální zásobní objem celé vltavské kaskády je 900 milionů m3. Vody bylo letos v srpnu třikrát tolik… Přehrady promyšleným přepouštěním vytvářely časovou rezervu pro Prahu, aby stihla postavit protipovodňové zábrany.

Štěchovice

13. srpna byly na všech vodních dílech na Vltavě zvednuty všechny hradicí tabule a voda odtékala všemi možnými cestami - přes hráz, přepady, spodními výpusťmi, i přes turbíny elektráren, které v tu dobu sloužily jako další otvor navíc. Ve Štěchovické elektrárně pod vodou zmizely přístupové komunikace, spodem i vrchem se zatopila přečerpávací elektrárna. Pytle s pískem, utěsnění oken i okna sama vzala brzy za své. V 11:30 se ozvala veliká rána - destrukce rychlouzávěru rozváděcího kola turbíny. Voda vyrazila v betonu zapuštěné ocelové dveře ve spojovací chodbě a zaplavila celou elektrárnu. Skupina posledních zaměstnanců prchala do kopce, pršelo, terén klouzal. Z vrchu Homole od horního jezera přečerpávací elektrárny pak zablácení a vyčerpaní pozorovali, jak voda zatápí jejich domky pod elektrárnou.

Orlík

Na Orlíku tentýž den vojáci snášeli úzkými chodbami do strojovny osmdesátikilové elektrocentrály a čerpadla. Hrozilo zatopení elektrárny a hlavním úkolem bylo odčerpávat vodu a bránit dalším škodám. Voda však byla rychlejší. Po hodině bylo třeba čerpadla odstavit a vojáci je opět tahali zpět na hráz.
322 schodů vzhůru za blikajícího nouzového osvětlení a neustálého crčení vody na hlavu museli zvládnout v šibeničním čase. Poslední opouštěli elektrárnu zaměstnanci. Zpětné rázy vytvářené spodní vodou a zalévající elektrárnu měly dynamiku, která dokázala utrhnout tři ze čtyř ocelových hradidlových tabulí, sloužících k udržení bezvodého stavu v prostoru savek turbín. Voda tyto mnohametrové a mnohatunové kolosy odplavila jako krabičky od sirek.
Povodeň na Vltavě přežily jen dvě vodní elektrárny - Lipno a Slapy. Kořensko, Orlík, Štěchovice I i Štěchovice II byly kompletně vytopené, Kamýk částečně a zbývající byly odstaveny, protože ztratily spád - hladiny pod hrází a nad ní se téměř vyrovnaly. Nebýt pomoci zaměstnanců, vojáků a hasičských sborů z uhelných a jaderných elektráren, které přispěchaly na pomoc, byly by škody na vodních elektrárnách ještě větší. Zatím se odhadují na třičtvrtě miliardy.

Eva Bartejsová
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Evropské univerzity se spojují pro výchovu kvantových odborníků

Desítky evropských univerzit včetně ČVUT se prostřednictvím Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské (FJFI) spojily v rámci evropského projektu QTEdu Open Master spadajícího do evropského projektu Quantum Flagship.

Jak pozná mobil ze signálů GPS mou polohu?

Systém GPS (údajně "Gde Proboha 'Sem?") umožní vašemu přijímači aby našel svou polohu na Zemi ze signálů vysílaných družicemi systému.

Earth 300 bude první superjachtou s jaderným pohonem na světě

Projekt Earth300 je nejen první superjachtou s jaderným pohonem na světě, ale má se stát extrémní technologickou platformou pro vědu, průzkum a inovace na moři.

Skrytý svět pod nohama Brňanů

Hluboko pod ulicemi Brna leží na dvě desítky kilometrů důmyslných staveb, díky nimž do tisíců brněnských domů proudí voda či elektřina. Síť podzemních kolektorů moravské metropole se ...

Města budoucnosti, která fungují již dnes

Už dnes využívá mnoho měst technologie a inovace, které zlepšují život občanům. Mohli bychom je označit za města budoucnosti - určitě by si obyvatelé i jiných měst přáli, aby se jim žilo lépe a snadněji.

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail