Reportáže, cestování

Článků v rubrice: 82

Nebyl to akční film

V době, kdy Vltava kulminovala a kaskádou se hnaly tři miliardy kubíků vody, šlo o život. Povodeň roku 2002 překonala všechny prognózy. Vodohospodáři ve spolupráci s meteorology neustále zpřesňovali odhady – dvacetiletá voda, padesátiletá, stoletá, tisíciletá… Za normálních podmínek protéká Prahou poklidná Vltava se 150 krychlovými metry vody za sekundu. V době kulminace se odhaduje, že to bylo 5350 krychlových metrů za sekundu, ale přesně už to změřit nejde – to šlo jen do průtoku 5000 m3/s.

Fotogalerie (4)
Ilustrační foto

Vodní elektrárny ČEZ, které ve svých přehradách na vltavské kaskádě hostí Povodí Vltavy, se staly svědky a posléze také oběťmi řádění živlu. Řízení vltavské kaskády bylo zcela v rukou pracovníků povodí od samého počátku náznaků povodňové vlny 7. srpna, a je třeba spravedlivě přiznat, že pracovali, jak jim jen živel dovolil, co nejlépe. Mnozí se dnes ptají: Jak to, že nás přehrady neochránily? Na to si mohou odpovědět sami, když si uvědomí, že maximální zásobní objem celé vltavské kaskády je 900 milionů m3. Vody bylo letos v srpnu třikrát tolik… Přehrady promyšleným přepouštěním vytvářely časovou rezervu pro Prahu, aby stihla postavit protipovodňové zábrany.

Štěchovice

13. srpna byly na všech vodních dílech na Vltavě zvednuty všechny hradicí tabule a voda odtékala všemi možnými cestami - přes hráz, přepady, spodními výpusťmi, i přes turbíny elektráren, které v tu dobu sloužily jako další otvor navíc. Ve Štěchovické elektrárně pod vodou zmizely přístupové komunikace, spodem i vrchem se zatopila přečerpávací elektrárna. Pytle s pískem, utěsnění oken i okna sama vzala brzy za své. V 11:30 se ozvala veliká rána - destrukce rychlouzávěru rozváděcího kola turbíny. Voda vyrazila v betonu zapuštěné ocelové dveře ve spojovací chodbě a zaplavila celou elektrárnu. Skupina posledních zaměstnanců prchala do kopce, pršelo, terén klouzal. Z vrchu Homole od horního jezera přečerpávací elektrárny pak zablácení a vyčerpaní pozorovali, jak voda zatápí jejich domky pod elektrárnou.

Orlík

Na Orlíku tentýž den vojáci snášeli úzkými chodbami do strojovny osmdesátikilové elektrocentrály a čerpadla. Hrozilo zatopení elektrárny a hlavním úkolem bylo odčerpávat vodu a bránit dalším škodám. Voda však byla rychlejší. Po hodině bylo třeba čerpadla odstavit a vojáci je opět tahali zpět na hráz.
322 schodů vzhůru za blikajícího nouzového osvětlení a neustálého crčení vody na hlavu museli zvládnout v šibeničním čase. Poslední opouštěli elektrárnu zaměstnanci. Zpětné rázy vytvářené spodní vodou a zalévající elektrárnu měly dynamiku, která dokázala utrhnout tři ze čtyř ocelových hradidlových tabulí, sloužících k udržení bezvodého stavu v prostoru savek turbín. Voda tyto mnohametrové a mnohatunové kolosy odplavila jako krabičky od sirek.
Povodeň na Vltavě přežily jen dvě vodní elektrárny - Lipno a Slapy. Kořensko, Orlík, Štěchovice I i Štěchovice II byly kompletně vytopené, Kamýk částečně a zbývající byly odstaveny, protože ztratily spád - hladiny pod hrází a nad ní se téměř vyrovnaly. Nebýt pomoci zaměstnanců, vojáků a hasičských sborů z uhelných a jaderných elektráren, které přispěchaly na pomoc, byly by škody na vodních elektrárnách ještě větší. Zatím se odhadují na třičtvrtě miliardy.

Eva Bartejsová
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Fyziklání 2024 - výsledky

Jako každý rok se i letos dne 16. 2. 2024 v Praze na letňanském výstavišti PVA EXPO Praha konala mezinárodní týmová fyzikální soutěž s názvem Fyziklání. Organizátorem již 18.

Baterie vydrží 50 let bez dobíjení

Vědci v Číně sestrojili jadernou baterii, která dokáže vyrábět energii až 50 let bez dobíjení. BV100 od společnosti Betavolt je menší než mince a obsahuje radioaktivní izotop niklu, který ...

Unikátní izraelský chladicí systém v Hodoníně

Dosavadní průtočné chlazení elektrárny Hodonín vodou z řeky mělo hlavně v létě omezenou kapacitu. Po několikaměsíčním testu přešel do ročního zkušebního provozu nový chladicí systém.

Výběr střední školy: Plno mají i učiliště

Na střední školy míří početně nejsilnější generace za poslední léta. V loňském roce se tisíce žáků nedostaly ani na „učňák“.

Nanosatelit a horkovzdušný balón pro nouzové širokopásmové připojení kdekoli

Výzkumný tým katalánské univerzity navrhuje komunikační systém umožňující záchranným službám pracovat bezpečně v obtížných situacích.

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail