Rozhovory

Článků v rubrice: 45

Výzkum hormonů, prestižní cena i batoh na záda

Zájem o věc, možná i trocha příslovečného štěstí – ale především cílevědomost a velké úsilí mohou přinést ovoce už velmi mladým vědcům, jako například Mgr. Heleně Havlíkové z Endokrinologického ústavu v Praze. Promovala teprve v roce 2000, ale už si zasloužila prestižní ocenění, kterým by jistě nepohrdl žádný vědec: letos na jaře získala cenu Učené společnosti České republiky pro mladé vědecké pracovníky.

Fotogalerie (2)
Ilustrační foto

Helena Havlíková se už od konce vysoké školy zabývá výzkumem steroidních hormonů. Zkušenosti sbírala i na stáži na oddělení fyziologie v University College of London. Na otázku, v čem konkrétně její bádání spočívá, s jemným úsměvem vysvětluje:

„Nastoupila jsem na oddělení steroidních hormonů v Endokrinologickém ústavu už před svou diplomovou prací. Tu jsem zpracovávala už tady. Jedná se o vývoj nových metod stanovení steroidů, které se běžně nestanovují, ale přitom mají podle nejnovějších poznatků velkou výpovědní hodnotu. Tyto moderní metody lze potom využít pro aplikovaný výzkum biochemie dotyčných steroidů v lidském organismu, v séru nebo přímo ve tkáních.“

Jaký je cíl tohoto bádání, čemu má pomoci?
„Objasnění některých metabolických poruch umožňuje například stanovení steroidů, které by mohly mít přímý vliv na některá onemocnění. Umožňuje tedy diagnostiku a poté třeba i sledování léčby. Vyvíjím nové metodiky stanovení steroidních metabolitů u nichž jsou předpokládány nebo již byly prokázány jejich fyziologické účinky, většinou však pouze na zvířatech. Snahou je zjistit případnou souvislost změn koncentrací těchto látek v tělních tekutinách a tkáních s různými fyziologickými stavy u lidí jako je například těhotenství nebo nástup porodu, případně s patologiemi zahrnujícími různé poruchy nervového systému (epilepsie, Alzheimerova choroba, deprese a poporodní deprese) nebo poruchy imunity. Na základě získaných informací je možno zjistit, do jaké míry se výše uvedené látky skutečně uplatňují v lidské fyziologii.“

Prozradíte, jaký konkrétně obor jste vystudovala?
„Vystudovala jsem na vysoké škole v Pardubicích na chemicko technologické fakultě obor analýza biologických materiálů.“

Po promoci jste zůstala v Endokrinologickém ústavu – a za necelé čtyři roky jste si pak šla pro cenu Učené společnosti, což je určitě výjimečný úspěch. Čím jste si ho podle vašeho názoru nejvíc zasloužila?
„Myslím, že to je především právě dokonalým zázemím, které tady mám, protože naše oddělení a celý ústav je docela známý nejen v naší republice, ale i po světě. Daří se nám získávat granty pro vědeckou činnost, daří se nám publikovat v zahraničních impaktovaných časopisech a vlastně od prvopočátku, kdy jsem tady, mě k tomu mí kolegové vedli…“
Ale určitě nežijete jen prací v laboratoři, máte kromě výzkumu i jiné záliby?
„Ráda cestuji, ráda chodím po horách i s ‚plnou polní’, s batohem na zádech třeba na čtrnáct dní někam na puťák. Společně s mým přítelem chodíme na ryby a jinak jsem spíš domácí typ, ráda vařím, šiju a tak podobně.“

Kolik času vám na koníčky zbývá? Nezabere vám bádání veškerý čas?
„Ne, určitě ne.“

Jana Olivová
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Japonsko spolupracuje s MAAE na recyklaci zeminy odstraněné po havárii Fukušimy

Generální ředitel MAAE Rafael Mariano Grossi a japonský ministr životního prostředí Hirotaka Išihara podepsali v Tokiu dne 23. června 2026 memorandum o spolupráci o řízené recyklaci a ...

Čtvrtá česká přečerpávací elektrárna vznikne na Orlíku

V roce 2033 by mělo mít Česko čtvrtou velkou přečerpávací elektrárnu. Po Dlouhých stráních, Dalešicích a Štěchovicích bude možné uskladňovat elektrickou energii ve vodě také na Orlíku.

Zachyťte krásy vědy: Soutěž Věda je krásná chystá 14. ročník!

Po dvou letech se vrací populární fotografická soutěž! Oficiální start a příjem prací sice vypukne 10. 10. 2026, ale lovit skvělé snímky můžete už teď.

LHC, Velký hadronový urychlovač v CERNu bude mimo provoz do roku 2030

Velký hadronový urychlovač, největší částicový urychlovač na světě, byl odstaven kvůli plánované čtyřleté modernizaci, která ho učiní desetkrát výkonnějším.

Stoletá vodní elektrárna Spálov se otevře pro exkluzívní prohlídku

Malá vodní elektrárna Spálov slaví 100 let. Po celou dobu spolehlivě slouží k výrobě bezemisní elektřiny pomocí dvou turbín. Elektrárna leží u soutoku Kamenice a Jizery.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail