Sci-fi

Článků v rubrice: 56

Povídka z roku 2085

Soutěž čtenářů 2013

Ahoj, jmenuji se Steven a rád bych vám pověděl jeden příběh. Až najdete tento dopis, doufám, že si z něj odnesete ponaučení.

Fotogalerie (1)
Ilustrační foto

Nevím přesné datum, ale psal se rok 2085. Pamatuji si jen, že v chladné noci na čirém nebi jsem uviděl vznášející se věc elipsovitého tvaru. Vypadalo to, jako by přilétali mimozemšťané v létajícím talíři. Řekl jsem si, že je to určitě nějaká sranda nebo pokus, aby si to lidé opravdu mysleli. Čekal jsem, co se bude dále dít. Z podvozku „létajícího talíře“ se spustila na zem plošina, na jejímž konci stál člověk, na kterém se mi něco nezdálo. Dal se do pohybu směrem vpřed a sekanými pohyby šel ke mně. Nevěděl jsem, jestli se mám dát na útěk nebo ne, ale zvědavost mi nedala a počkal jsem, co se bude dále dít.

Když se začal čím dál tím víc přibližovat, dostal jsem strach. Metr přede mnou se zastavil a robotí mluvou začal mluvit o mém životě. Věděl úplně všechno, což mě šokovalo, protože některé věci neví ani moji nejbližší přátelé. Řekl mi, že si přesně pamatuje, jak jsem lhal svému nejlepšímu příteli. Zrudl jsem. „Co ještě víš?“ zeptal jsem se. „Vím úplně všechno, jako všichni z naší planety. Na naší planetě je všechno zcela jiné než u vás. Nebydlíme v prostých domech, ale v takových bublinách, které obsahují vše, co k životu potřebujeme, a když nás už přestane bavit bydlet stále na jednom místě, jednoduše zmáčkneme tlačítko a spolu s celou rodinou v bublině přeletíme na kterékoliv jiné místo. Na naší planetě se mají všichni rádi a snaží si navzájem pomáhat. Jsme jedna velká rodina,“ dokončil svůj projev. Vrátil se do „létajícího talíře“ a odletěl. Tohle setkání mi dlouho vrtalo hlavou, říkal jsem si, jestli toho podivného robota ještě někdy uvidím? Netrvalo dlouho a „létající talíř“ se znovu objevil. Tentokrát z něho, ale nikdo nevystoupil. Pouze otevřel dveře – přistoupil jsem blíže a uslyšel jsem již mně známý hlas. „Stevene, rád bych ti to u nás ukázal, poleť se mnou.“ Neváhal jsem ani minutu a ihned jsem nastoupil. Uvnitř to bylo překrásné, nic takového jsem doposud neviděl. Všechno se třpytilo a všichni se usmívali. Připadal jsem si, jako v pohádce. Za necelou hodinu jsme dorazili na onu planetu. Nikde žádné odpadky ani psí výkaly. „Je to tu mnohem čistší a hezčí než u nás,“ povzdychl jsem si. Našel jsem si zde i spoustu kamarádů. Do dnešního dne jsem si myslel, že nemohu žít jinde, než na planetě, kde teď žiji, ale po tom všem, co jsem dneska viděl, si už tak jistý nejsem. Ale vrátit se musím, nemohu tam nechat svoji rodinu. Teď už mi nezbývá nic jiného, než doufat, že najdete můj dopis, kterým bych chtěl inspirovat nás všechny a zlepšit, jak morální, tak životní úroveň naší planety.

S láskou, Steven

 

Martin Smetana
Gymnázium Jana Blahoslava
Ivančice

 

 

Martin Smetana
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak schovat zlaté nobelovské medaile

Udělování Nobelových cen bylo v průběhu jejich téměř stodvacetileté historie doprovázeno řadou až bizarních událostí. Dvě zlaté medaile byly dokonce rozpuštěny v kyselinách. Tato zajímavá příhoda se váže k maďarskému chemikovi šlechtického původu Györgye ...

Praha počítá se vznikem vodních ploch a výsadbou stromů

Praha nepodceňuje přípravu na extrémní sucho, které v následujících měsících předpovídají meteorologové. Rada města počítá s rozsáhlými revitalizačními projekty. V ulicích tak bude zeleň zavlažována průsakovou vodou z kolektorů (psali jsme v článku https://www.

Termojaderná fúze na rozcestí

Kdy už je termojaderné zařízení ziskové? To nám prozradí Lawsonovo kritérium: součin hustoty plazmatu a doby jeho udržení (stability) musí být dost velký, zhruba 1020 s.m-3. Pro spojitou činnost udržujeme plazma v omezeném prostoru silným magnetickým ...

Existuje hypotetická částice X 17?

Fyzika nás učí, že existují 4 základní interakce, tedy přírodní síly, které vše ovládají a vysvětlují konstrukci světa dle současného stavu poznání - gravitace, elektromagnetická síla, slabá a silná interakce. Zdá se, že vědci jsou na stopě páté fundamentální přírodní síly.

Proč komáři koušou zrovna vás

Někteří lidé mohou sedět venku celé léto a komáři na ně takzvaně „nejdou“. Jiní se objeví za letního večera venku a okamžitě si musejí škrábat komáří kousance, přestože se koupali v repelentu. Co s tím? Důvodem je většinou neviditelná chemická clona ve vzduchu kolem nás.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail