Sci-fi

Článků v rubrice: 56

Jak umělá inteligence přestala být neumělou…

Už v okamžiku, kdy kybernetika vznikla jako vědní obor a objevily se počítače, začali vědci přemýšlet, jak se asi budou tihle pomocníci lidí vyvíjet a jaká jsou jejich omezení a možnosti. První umělé inteligence ovšem nevytvořili vědci, ale umělci – spisovatelé.

Isaac Asimov vytvořil koncept umělého pozitronického mozku a také je – spolu s Johnem Campbellem Jr. – spoluautorem tří zákonů robotiky. K asimovské umělé inteligenci umístěné v jednom výkonném mozku však i přes ohromný pokrok vědy máme stále ještě hodně daleko.
Sir Arthur C. Clarke napsal v roce 1965 povídku …a ozve se Frankenstein, v níž vystupuje úplně jiný druh umělé inteligence. Vypuštěním komunikační družice lidé překročili kritické množství distribuované inteligence počítačů, a tak vznikla nová entita. Tahle povídka se nestala zdaleka tak slavnou jako příběhy R. Daneela Olivawa od Isaaca Asimova, ukázala se ale jako mnohem předvídavější.
Mikrovlnné trouby, mobilní telefony, řídicí jednotky automatických praček, identifikační systémy, přehrávače DVD a další výrobky určené pro zpříjemnění našeho života už velmi brzy od svého zavedení do našich životů obsahovaly mikroprocesory. A od počátku jednadvacátého století, kdy díky technologii Bluetooth mezi sebou začaly komunikovat, aby nám lépe sloužily, začaly vytvářet distribuovanou umělou inteligenci.
První desetiletí se tato inteligence nijak neprojevovala – tedy alespoň neprojevovala se jinak, než jak jsme tomu v prvním plánu chtěli. Dveře se po zaslechnutí našeho hlasu otvíraly, klimatizace v autě upravovala teplotu podle našich přání, bankomaty nám vydávaly peníze tak, jak jsme potřebovali (nebo také ne – to ale záviselo zase jenom na nás a stavu našich bankovních kont).
Jenže rozsah vzájemného propojení těchto přístrojů se stále zvětšoval a pod záminkou zkvalitňování jejich služeb ve prospěch našeho pohodlí jsme jim dávali větší a větší práva rozhodovat za nás. S těmito právy také přebíraly i svůj díl odpovědnosti za naše životy. Myčka nádobí předala informaci o naší náladě odečtené z našeho hlasu domácímu kinu. Mobilní telefon si popovídal s řídicí jednotkou automobilu o tom, že je třeba zapnout motor a topení, za chvíli totiž budeme vyjíždět na chatu.
Nakonec se tahle nenápadná síť pracující v náš prospěch přetavila v téměř živý organizmus jemně reagující na naše chování, začala vyhodnocovat naše – i nevyslovená – přání a její doporučení jsme začali brát vážně. Dnes si už bez tohohle rozprostřeného pomocníka neumíme přestavit naši existenci. Ne maminka, ale náš dům nám dává doporučení při výběru partnera. A my mu věříme. Vždyť svůj názor pečlivě konzultoval s ledničkou a s myčkou nádobí naší plánované protistrany. A s automobilem jejího bývalého partnera…

PAGI
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Profesoři laserové fúze - Bruecker a Siegel

O soukromém úsilí v oblasti termojaderné fúze jsme již psali vícekrát. O prvním „soukromníkovi“ zatím ani jednou. Poslyšte příběh, který měl dva konce. Dobrý a špatný. Vůbec prvními fúzními podnikateli byli Americký fyzik Keith Brueckner a podnikatel Kip Siegel.

Den otevřených dveří na MatFyz

dne 21.11.2019 pořádá Matematicko-fyzikální fakulta UK tradiční Den otevřených dveří. Připravuje opět bohatý program, který probíhá po celý den v budově Matfyzu na Malostranském náměstí 25. Mnoho inspirativního nabídne také učitelům fyziky, matematiky či informatiky.

Vakuum jako na měsíci

Specialitou české pobočky firmy Edwards jsou přístroje pro oblast vědeckého vakua. Firma z Lutína jimi zásobuje celý svět. Díky vývěvám fungují nejpřesnější elektronové mikroskopy na světě či supersilné vědecké lasery.

Kvůli milované vědě se nestačil ani oženit

Pokud zalovíme v paměti a vzpomeneme si na školní léta, určitě se nám vybaví v hodinách chemie používaný laboratorní plynový kahan, nesoucí jméno jednoho z největších vědců 19. století, profesora Roberta Bunsena.

Chytré budovy v ohrožení

Čtyři z deseti počítačů řídících automatické systémy chytrých budov byly v prvním pololetí tohoto roku vystaveny nějakému druhu kybernetického útoku. Toto zjištění přináší společnost Kaspersky ve svém přehledu hrozeb zacílených na chytré budovy.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail