Sci-fi

Článků v rubrice: 56

Jak umělá inteligence přestala být neumělou…

Už v okamžiku, kdy kybernetika vznikla jako vědní obor a objevily se počítače, začali vědci přemýšlet, jak se asi budou tihle pomocníci lidí vyvíjet a jaká jsou jejich omezení a možnosti. První umělé inteligence ovšem nevytvořili vědci, ale umělci – spisovatelé.

Isaac Asimov vytvořil koncept umělého pozitronického mozku a také je – spolu s Johnem Campbellem Jr. – spoluautorem tří zákonů robotiky. K asimovské umělé inteligenci umístěné v jednom výkonném mozku však i přes ohromný pokrok vědy máme stále ještě hodně daleko.
Sir Arthur C. Clarke napsal v roce 1965 povídku …a ozve se Frankenstein, v níž vystupuje úplně jiný druh umělé inteligence. Vypuštěním komunikační družice lidé překročili kritické množství distribuované inteligence počítačů, a tak vznikla nová entita. Tahle povídka se nestala zdaleka tak slavnou jako příběhy R. Daneela Olivawa od Isaaca Asimova, ukázala se ale jako mnohem předvídavější.
Mikrovlnné trouby, mobilní telefony, řídicí jednotky automatických praček, identifikační systémy, přehrávače DVD a další výrobky určené pro zpříjemnění našeho života už velmi brzy od svého zavedení do našich životů obsahovaly mikroprocesory. A od počátku jednadvacátého století, kdy díky technologii Bluetooth mezi sebou začaly komunikovat, aby nám lépe sloužily, začaly vytvářet distribuovanou umělou inteligenci.
První desetiletí se tato inteligence nijak neprojevovala – tedy alespoň neprojevovala se jinak, než jak jsme tomu v prvním plánu chtěli. Dveře se po zaslechnutí našeho hlasu otvíraly, klimatizace v autě upravovala teplotu podle našich přání, bankomaty nám vydávaly peníze tak, jak jsme potřebovali (nebo také ne – to ale záviselo zase jenom na nás a stavu našich bankovních kont).
Jenže rozsah vzájemného propojení těchto přístrojů se stále zvětšoval a pod záminkou zkvalitňování jejich služeb ve prospěch našeho pohodlí jsme jim dávali větší a větší práva rozhodovat za nás. S těmito právy také přebíraly i svůj díl odpovědnosti za naše životy. Myčka nádobí předala informaci o naší náladě odečtené z našeho hlasu domácímu kinu. Mobilní telefon si popovídal s řídicí jednotkou automobilu o tom, že je třeba zapnout motor a topení, za chvíli totiž budeme vyjíždět na chatu.
Nakonec se tahle nenápadná síť pracující v náš prospěch přetavila v téměř živý organizmus jemně reagující na naše chování, začala vyhodnocovat naše – i nevyslovená – přání a její doporučení jsme začali brát vážně. Dnes si už bez tohohle rozprostřeného pomocníka neumíme přestavit naši existenci. Ne maminka, ale náš dům nám dává doporučení při výběru partnera. A my mu věříme. Vždyť svůj názor pečlivě konzultoval s ledničkou a s myčkou nádobí naší plánované protistrany. A s automobilem jejího bývalého partnera…

PAGI
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Vylepšování Jaderné elektrárny Temelín

Od 13. března do 11. května 2020 byl první temelínský blok v plánované odstávce pro výměnu paliva. Technici však vždy odstávku využijí také k dalším činnostem - k důkladným kontrolám a modernizacím. Temelín vyrábí elektřinu pro pětinu České republiky už 19 let!

Jak funguje produkce radionuklidů pro medicínu v době koronakrize

Nemocnice na celém světě řeší nejen COVID-19, ale i běžný provoz (i když mnohde v omezené míře). Moderní medicínu si neumíme představit bez nukleární medicíny a jejích pomocníků - radionuklidů. Produkce radionuklidů pro medicínu tedy musí pokračovat i v době pandemické krize.

Hledání hmotnosti neutrina

Částice, o níž se kdysi předpokládalo, že je nehmotná, hmotnost má. Je pravděpodobně 500 000 krát menší než elektron, případně ještě menší. Nový horní limit hmotnosti neutrina je 1,1 elektronvoltu. (Elektronvolt je kinetická energie, kterou získá elektron urychlený ve vakuu napětím jednoho voltu.

Kuriózní pojídání arsenu

Určité empirické zkušenosti s jedovatými látkami pocházejí již z doby prehistorické, ale první písemné zmínky o nich najdeme ve starém Egyptě. Vražedné a sebevražedné prostředky se těšily velké pozornosti také v antickém Řecku a Římě, avšak svého vrcholu dosáhlo travičství až v době renezance.

Zadrátovaný ITER

14. dubna 2020 uplynulo 40 let od havárie Apolla 13. Kosmonauti tehdy na Měsíc nevystoupili, „pouze“ ho s vypětím všech sil obletěli. Jejich šťastný návrat na Zemi sledoval s rozechvěním celý svět.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail