Studenti

Článků v rubrice: 236

Jak jsem počítala céčko

Autorka článku – Veronika Valešová – se zúčastnila soutěže vědeckých a technických projektů Expo Science Amavet, na níž představila svou práci „Stanovení vitamínu C“. Cílem jejího výzkumu bylo různým způsobem zjistit obsah vitamínu C v ovoci, zelenině a v různých druzích čajů a šťáv, a výsledky jednotlivých metod porovnat. Praktické rady a teoretické zázemí poskytla Veronice paní profesorka z pardubického Gymnázia v Dašické ulici Mgr. Marie Poštová a doc. Ing. Martin Adam, Ph.D. z Chemicko‑technologické fakulty, Univerzity Pardubice. O tom, jak „počítala céčko“, nám Veronika napsala:

Fotogalerie (2)
Veronika prezentuje svůj projekt na soutěži vědeckotechnických projektů středoškoláků Expo Science Amavet 2011

Tři metody – tři cesty

První metodou, kterou jsem využila ke stanovení množství vitamínu C, byla jodometrická titrace, na které jsem ve školním roce 2009‑2010 pracovala ve školní laboratoři. Základem je titrace roztokem jódu, jehož přesnou koncentraci jsem určila pomocí roztoků K2Cr2O7 a Na2S2O3. Titrovaný vzorek v kónické baňce se skládal z 10 ml šťávy z ovoce či zeleniny, čaje či džusu, 50 ml destilované vody, 5 ml 1 M kyseliny sírové a 3 ml roztoku škrobu. Titrovala jsem až do modrého zbarvení. Podle spotřebovaného množství roztoku jódu jsem dopočetla pomocí vzorce hmotnost vitamínu C: m = c.V.M, kde c je koncentrace jódu, V je objem spotřebovaného roztoku jódu a M je molární hmotnost kyseliny askorbové.

Druhou metodou byla somatometrická titrace. U ní jsem titrovala roztokem KBrO3. Do titrační baňky jsem odpipetovala 10 ml šťávy z ovoce nebo zeleniny, čaje či džusu, 50 ml destilované vody, 10 ml KBr, 15 ml HCl a 2 kapky indikátoru indigokarmínu. Zde jsem titrovala z modrého zbarvení do světle žluté barvy. Podle spotřebovaného roztoku KBrO3 jsem dopočítala hmotnost vitamínu C ve zkoumaném vzorku. Pomocí vzorce m = c.V.M.3, kde m je zjišťovaná hmotnost vitamínu C, c je koncentrace roztoku KBrO3, V je objem spotřebovaného roztoku KBrO3, M je molární hmotnost kyseliny askorbové a 3 vyplývá z rovnice: BrO3 + 5Br + 6H+ → 3Br2 + 3H2O (z jednoho BrO3 se uvolní tři Br2.)

Jako třetí metodu jsem zvolila metodou spektrofotometrickou. Ta je založena na úbytku absorbance zkoumaného vzorku. Odpipetovala jsem 1 ml šťávy z ovoce nebo zeleniny, čaje či džusu a přidala 9 ml destilované vody. Z tohoto roztoku jsem odebrala 1 ml a doplnila 9 ml metanolu. Nakonec z tohoto roztoku jsem odpipetovala 0,5 ml a doplnila 5 ml DPPH radikálu (2,2/‑difenyl‑1‑pikrylhydrazyl). Tento roztok jsem pak nechala 10 minut reagovat na tmavém místě při laboratorní teplotě. Potom jsem vzorek nalila do kyvety a fotometricky změřila úbytek absorbance. Pomocí kalibrační křivky jsem pak vypočítala, kolik vitamínu C je ve zkoumaném vzorku.

A výsledky?

Když porovnáme výsledky jednotlivých metod, zjistíme, že se metody od sebe výrazně liší. U somatometrické titrace se brom aduje na kyselinu askorbovou, a tím zvyšuje svůj objem, dále pak zde působí další antioxidanty, zejména pak typu polyfenolů. U spektrofotometrické metody podle mého názoru na absorbanci vzorku působí kromě kyseliny askorbové také další antioxidanty – polyfenoly. Myslím si, že jodometrická titrace je z těchto tří metod optimální. Všechny tři metody jsou ovšem pouze orientační. Nejpřesnější je HLCP, vysokoúčinná kapalinová chromatometrie, ke které bohužel zatím nemám dostatečné vzdělání.

Jezte ovoce a zeleninu, jsou zdravé

Porovnáme‑li zkoumané vzorky, zjistíme, že nejvíce vitamínu C je v paprikách. Abychom získali denní doporučenou dávku vitamínu C, museli bychom jich denně zkonzumovat okolo 100 g. Dále pak je vysoký obsah vitamínu C v citrusech: denní dávku pokryje jeden grapefruit nebo 2 až 3 pomeranče nebo 3 až 4 citrony. Naopak jablek bychom museli denně zkonzumovat 3 kg brokolice, 2,5 kg, banánů 2,4 kg. Udělala jsem si malý průzkum a zjistila, že ze 100 dotázaných studentů pouze 2 dodržují svojí denní dávku vitamínu C z ovoce a zeleniny a vybraných čajů a džusů.

Obsah vitamínu C závisí na době rozboru a délce skladování – jiný obsah je v ovoci čerstvém a jiný na podzim a v zimě, dále na zemi původu, druhu ovoce a zeleniny, kvalitě vzorků atd. U prodávaných ovocných džusů jsem zjistila poměrně dobrou shodu s obsahem deklarovaným na obalu výrobku.

Jak dál

Porovnání mých výsledků s výsledky renomovaných laboratoří (USA, Pákistán, Zlín) se velmi různí. U některých druhů ovoce a zeleniny jsou výsledky podobné (citrusy a paprika) a u některých velmi odlišné (banán, jablko, kiwi,…). Pravděpodobně je to způsobeno jiným druhem a kvalitou vzorků či jinou metodou stanovení vitamínu C.

Tabulky s hodnotami vitamínu C, které můžete najít na internetu, uvádějí také různé hodnoty, ale když bychom výsledky zprůměrovali, tak věřím, že výsledky budou orientačně správně.

Práce v laboratořích mne velmi baví a cením si vstřícnosti konzultantů a lidí, kteří mi s projekty pomáhají. Chtěla bych se proto této práci věnovat i nadále. V příštím školním roce chci využít stáž na některé vysoké škole v rámci projektu Otevřená věda.

Valešová Veronika
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Mangan z chvaletických odkališť

Ve světě roste poptávka po manganu - kovu důležitém pro výrobu baterií (zejména do rozvíjejících se elektromobilů) a pro chemický a ocelářský průmysl. A roste i jeho cena. Kanadská firma Euro Manganese již několik let dělá průzkumy na odkalištích, která ...

Fyziklání 2020

Dne 14. 2. 2020, tedy ještě před uzavřením škol kvůli koronavirové epidemii, se uskutečnila mezinárodní fyzikální soutěž pro týmy středoškoláků Fyziklání 2020, kterou pořádá skupina vysokoškolských studentů FYKOS (Fyzikální korespondenční seminář).

Krev od vyléčených pacientů se může stát lékem na Covid-19

Tento týden v New Yorku začíná test experimentální terapie současné pandemické nemoci Covid-19, způsobené novým koronavirem. Tento typ terapie je znám již více než 100 let, byl použit v roce 1918 při pandemii tzv. španělské chřipky. Tehdy nebyly k dispozici žádná antivirotika ani očkování.

www.rouskyvsem.cz.

Je období řádícího koronaviru způsobujícího nemoc Covid-19. Podpořme dobrou věc, nic nás to nestojí. V této vypjaté situaci lze na internetu najít spoustu informací. Některé jsou ověřené, jiné typické “fakenews”. A to je problém. Proto se tým stojící za webem rouskyvsem.

Sluncem poháněné vzducholodě

Byly doby, kdy byly vzducholodě považovány za budoucnost létání. Pak upadly v zapomnění, aby se nyní vrátily jako „zelenější“ způsob dopravy. Britská firma Varialift Airships plánuje stavět vzducholodě poháněné sluncem, které by se měly používat v mezinárodní přepravě nákladů.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail