Studenti

Článků v rubrice: 222

Blýská se na lepší časy?

Rakouští studenti uvažují o zaměstnání v jaderné energetice Alespoň na několik minut si v pátek 20. února odpoledne vyzkoušeli gymnazisté z rakouského Kremsu profesi směnového operátora Jaderné elektrárny Temelín. Ačkoli je hostitelé při exkurzi pustili jen k ovládání virtuálního bloku, studenti ho rozjeli na plný výkon a záměrně na něm vyvolali havarijní situaci.

Fotogalerie (2)
Rakouští studenti svůj zájem o technologii jaderné elektrárny očividně nepředstírali

Spolu se spuštěním kvílivého alarmu se zájmem sledovali, jak rychle klesají regulační tyče dolů, a tím končí štěpná reakce. „Chci se tady přesvědčit, jak elektrárna funguje, protože mě technika zajímá. Chci na vlastní oči vidět, jak je Temelín bezpečný, seznámit se s jeho bezpečnostními systémy,“ uvedl šestnáctiletý Alexander Pfeiffer, který je studentem druhého ročníku reálného gymnázia v dolnorakouském Kremsu. Přitom spolu s dalšími šestnácti spolužáky zjistil, že při havárii ve virtuálním reaktoru padají klastry dolů déle než ve skutečnosti. Kdyby model fungoval jako skutečný výrobní blok, nestihli by diváci celý proces ani pořádně zaznamenat.

„Při poslední zkoušce skončil jejich pád zhruba za tři vteřiny, za tuto dobu je ukončená štěpná reakce,“ podotkl tiskový mluvčí Jaderné elektrárny Temelín, Václav Brom.

Musí mluvit česky
Studentka Tina Kraushofer se s fungováním jaderné energetiky seznámila poprvé ve vídeňském atomovém institutu, a proto uvítala, že si může znalosti v tomto oboru rozšířit i ve skutečné jaderné elektrárně. Po návštěvě informačního centra si mohli studenti prohlédnout i strojovnu prvního bloku Temelína. Na rozdíl od některých spolužáků však byla už před návštěvou jihočeské elektrárny přesvědčena, že se jejího provozu není třeba obávat.

„Podle informací, které jsem se o temelínské elektrárně dověděla už i ve škole, myslím, že je bezpečná. Ale určitě je zajímavé, když člověk vidí na modelech i v praxi, jak to všechno funguje,“ podotkla Tina, která zdědila zájem o techniku po svém otci. Ten je elektrikářem.

Rakouští gymnazisté se seznámili s problematikou Temelína už při prosincové přípravné besedě. Na ní mluvil se studenty přímo v Kremsu operátor elektrárny Jiří Tyc a mladí Rakušané se zajímali o to, jak se člověk může stát operátorem elektrárny. Ačkoli jim směnový inženýr značnou část vysvětlil, objednali si včera přímo na elektrárně ještě výklad hlavního personalisty.

Od personálního šéfa Pavla Šimáka se studenti dověděli, že jaderná elektrárna chce hlavně kvalitní techniky, kteří jsou ochotni na sobě pracovat. Navíc zahraniční zájemci o tuto práci musí dokonale zvládnout češtinu.

„Komunikačním jazykem na elektrárně je čeština. Je bezpodmínečně nutné, aby se zaměstnanci vyjadřovali jasně, srozumitelně a aby si rozuměli,“ zdůraznil Šimák.

Rakouským adeptům doporučil případné studium české technické vysoké školy, kde by si osvojili i odbornou slovní zásobu.

(jlm)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Naše první slova

Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Astronauti se pořád ptali: Jak se daří myškám?

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 50 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail