Studenti

Článků v rubrice: 222

Letní univerzita na ETE – začátek řetězové reakce?

Na Temelíně se otevírají dveře studentům FEL ZČU. Co to znamená? Především příležitost poznání, a to jak ze strany studentů Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity, tak i ze strany jaderné elektrárny Temelín. Pilotní projekt do té doby nevídaný na jakékoliv jiné jaderné elektrárně získal formu letní univerzity na ETE.

Fotogalerie (4)
Ilustrační foto

Když na naší Západočeskou univerzitu v Plzni v květnu přijeli pánové Tyc a Šimák na přednášku o jaderné elektrárně Temelín, nikdo z nás ještě netušil, jaká se nám zanedlouho naskytne příležitost. Díky spolupráci pedagogů a zástupců elektrárny vznikl totiž projekt, který umožnil skupině dobrovolníků zúčastnit se v létě odborné stáže přímo na ETE. Ti z nás, kteří po této šanci sáhli, rozhodně nemůžou oněch dvou prázdninových týdnů litovat. O Temelíně toho bylo již mnoho napsáno a ještě více vyřčeno a nutno podotknout, že ne vždy to bylo lichotivé. A tak i my jsme byli zvědaví, jaká je skutečnost. Když jsme na přelomu prázdninových měsíců dorazili na místo určení, čekalo nás milé překvapení. Za vysokým plotem nebyla ukryta „atomová bomba v krabici“, jak si mnozí obyčejní lidé myslí, ale moderní elektrárna s vysokými bezpečnostními opatřeními, která zaměstnává spoustu vysoce kvalifikovaných lidí. Lidí, kteří jsou vstřícní a ochotní podělit se o své znalosti.

Rostislav Vlk: Letní univerzita začala pro její účastníky již tři týdny před plánovaným pobytem úspěšným absolvováním psychotestů. Startovní blok vlastního pobytu se skládal ze vstupního školení týkajícího se provozu elektrárny, pravidel provozu v kontrolovaném pásmu a pravidel práce na otevřené technologii primárního okruhu – tzv. „zamezení vniku do otevřené technologie“. Každý účastník musel z těchto témat absolvovat úspěšně testy. Po vstupním školení následoval blok detailního seznámení se s technologiemi primárního okruhu, sekundárního okruhu a s podpůrnými technologickými provozy ETE. Druhý týden začaly fyzické prohlídky výše zmíněných technologií, což pomohlo studentům spojit teoretické znalosti získané během studia s reálným technickým zařízením. Přímou možnost simulovat možné stavy provozu jaderné elektrárny umožnili studentům operátoři, kteří podrobně popsali ovládání a řízení technologie primárního i sekundárního okruhu.

Tomáš Fíla: Byl jsem už na několika exkurzích v klasických elektrárnách, takže jsem čekal, že mě nic moc nepřekvapí. Ano, hádáte správně, překvapilo. Všude bylo nádherně čisto. Ani moje babička by tu nemohla uklidit lépe. Další věcí je pořádek a disciplína, jaká všude vládne. Vše se dělá, jak má. Do Temelína jsem jel trochu ovlivněn zprávami v médiích. Každou chvíli někde něco teče a vůbec to prostě nejede, jak má. Tohle byla třetí věc – všechno naprosto správně. Temelín je elektrárna s klasickými problémy. Zprávy v médiích jsou pouze výsledkem nadprůměrného informování ze strany ETE. Škoda, že se i ostatní lidé nemohou zúčastnit podobných akcí. Pochopili by, že jejich strach z jaderné energie je naprosto neopodstatněný.

Jan Veleba: Byl jsem osobně překvapen, jak vážně přistupují pracovníci personálního oddělení k výběru nových potenciálních pracovníků na ETE i jak přesně a pečlivě byl navržen a postaven celý objekt elektrárny pro splnění všech bezpečnostních kritérií. Po pravdě řečeno, ke všem mediálním zprávám ze strany Rakouska poukazujícím na nedostatečné zabezpečení Temelína jsem se sice tvářil skepticky, ale na druhou stranu jsem byl velmi příjemně překvapen, že na bezpečnost Temelína byl kladen až tak velký důraz. V těch několika dnech, kdy jsem měl tu čest být se zaměstnanci Temelína, jsem dospěl k závěru, že své práci absolutně rozumějí a že Temelín je v dobrých rukách. O to víc nerozumím rakouské straně, která dnes a denně naši jadernou energetiku napadá. Závěrem lituji, že zde nemohu zůstat delší dobu, ale věřím, že sem v budoucnu zavítám jakou budoucí pracovník skupiny ČEZ. Každopádně mohu říci, že tato stáž splnila všechny cíle, které jsem od ní očekával, a vřele bych jí doporučil všem studentům energetiky.

Ing. Jana Jiřičková, PhD., ZČU: Po čtrnácti dnech intenzivní letní univerzity na ETE jsme se obohatili navzájem – studenti si odnášejí nové zkušenosti z reálného provozu jaderné elektrárny a jaderná elektrárna postřehy studentů, resp. možných zaměstnanců. A tak začal nový potenciál spolupráce ETE a FEL ZČU, neboť jak řekl Bernanos: „Budoucnost nedostáváme, my ji vytváříme“. Už teď můžeme říci, že právě díky letní univerzitě si mnozí z nás pohrávají s myšlenkou spojit po ukončení studia svůj profesní život s jadernou energetikou.

Bc. Martin Bartelsen, Bc. Jiří Buchta, Bc. Radovan Eibl, Bc. Tomáš Fíla, Bc. Martin Hoffman, Bc. Milan Pecholt, Bc. Jan Veleba

Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Už zase našli Atlantidu!

Před 2 400 lety popsal filozof Plato mocný stát disponující nevídanou technologií, neslýchaným množstvím vozů, slonů a býků a nepředstavitelným bohatstvím. Nazval ji Atlantida a nechal ji v přírodní katastrofě zmizet v moři.

Naše první slova

Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail