Ve středu 20. dubna 2016 proběhla ve Vítkovické střední průmyslové škole v Ostravě nová badatelská soutěž žáků ve stavění jeřábů ze špejlí. Soutěže se zúčastnilo 18 čtyřčlenných družstev žáků školy. V prvním kole soutěže měli žáci za úkol nakreslit návrh jeřábu na papír tak, aby zaujal porotu a návrh splňoval předem daná kritéria pro rozměry, délku vodorovného ramene i stabilitu jeřábu.
Fotogalerie (7)
Soutěžní úkol splnili všichni účastníci na výbornou, většina návrhů byla velmi zajímavá a inspirativní. Vyhrát však mohl je ten nejlepší tým badatelů. Pětičlenná odborná porota sestavená z odborníků z řad pedagogů to neměla při individuálním bodování jednoduché. Jako host zasedl v hodnotící komisi i odborník na slovo vzatý Ing. Klement Teper, ředitel Závodu jeřábů Hutních montáží.
Návrhy získaly třetí rozměr
Do druhého kola soutěže postoupily čtyři nejúspěšnější návrhy, jejichž autoři měli svůj návrh realizovat pomocí špejlí, tavných pistolí a krátkého provázku. Na celé sestavení modelu měla družstva čtyři hodiny. Byly to hodiny usilovné týmové práce, plné napětí z výsledku soutěže. Hodnotila se především odchylka skutečného modelu od nákresu, kvalita provedené práce a výsledek zátěžové zkoušky, která měla potvrdit poměr skutečné hmotnosti jeřábu k zátěži pomocí jeho destrukce nebo porušení stability.
Vítězové si odnesli zaslouženou odměnu
S nejvyšším počtem bodů skončilo družstvo žáků třídy SM1X. Kromě dalších hodnotných cen věnovaných sponzory soutěže vyhrálo také adrenalinový zážitek Skydiving. Týmy soutěžících družstev, které skončily na 2. až 4. místě, si odnesly krásné ceny od Vítkovické střední průmyslové školy Ostrava a Hutní montáže Ostrava.
(Autorkou projektu i všech fotografií je Dana Kopcová.)
Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.
Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.
Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.
MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...
Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky. Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
