Astronomie

Článků v rubrice: 109

Slunci přeskočilo

Porovnáte-li pohled na Slunce před půl rokem a nyní, nebude se vám zdát vůbec jiné. Kulaté je pořád, hřeje přibližně také stále stejně, dokonce i barva zůstala žlutá. Ale přesto se na něm cosi důležitého změnilo.

Fotogalerie (1)
Ilustrační foto

Porovnáte-li pohled na Slunce před půl rokem a nyní, nebude se vám zdát vůbec jiné. Kulaté je pořád, hřeje přibližně také stále stejně, dokonce i barva zůstala žlutá. Ale přesto se na něm cosi důležitého změnilo. Hnací mechanismus aktivních procesů, zvaný magnetické pole, se totiž přepóloval. Severní a jižní pól si prostě vyměnily místa.
Vědecký pohled na Slunce říká, že veškeré jevy, které se na něm dějí/jsou vázány na silné magnetické pole. Představujeme si jej jako pole dipólové, zjednodušenou představu nám poskytne známý školní pokus s tyčovým magnetem (což je také dipól) a železnými pilinami.
Podobné magnetické pole jako Slunce má samo zřejmě i Země. Jsme zvyklí, že střelka kompasu míří vždy "k severu". Na Slunci by byla situace komplikovanější. Každých jedenáct let by střelka kompasu ukazovala jinam -jednou na sever a jednou na jih.
Astronomové si všimli, že přepólovávání Slunce souvisí s hlavním cyklem jeho aktivity, který je právě jedenáctiletý. Dlouhodobá pozorování ukazují, že k přepólování dojde vždy kolem maxima sluneční aktivity - a stanovují se tak začátky a konce slunečních cyklů.
Bohužel, nikdo zatím přesně neví, proč k přepólování dochází. Existuje několik teorií výkladu tohoto jevu, všechny jsou stejně pravděpodobné, žádná není do detailů dořešená a my nevíme, která z nich je ta správná. Velké naděje vkládají vědci do sondy Ulysses, která již od roku 1994 obíhá na polární dráze kolem Slunce.
Magnetické pole Slunce je jednou z nejdéle sledo vaných charakteristik naší mateřské hvězdy a přesto je v jeho chování stále mnoho neznámých; máme mnohem více otázek, než odpovědí. Zodpovězení těch zbývajících možná čeká i na vás...

Michal Švanda
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Profesoři laserové fúze - Bruecker a Siegel

O soukromém úsilí v oblasti termojaderné fúze jsme již psali vícekrát. O prvním „soukromníkovi“ zatím ani jednou. Poslyšte příběh, který měl dva konce. Dobrý a špatný. Vůbec prvními fúzními podnikateli byli Americký fyzik Keith Brueckner a podnikatel Kip Siegel.

Den otevřených dveří na MatFyz

dne 21.11.2019 pořádá Matematicko-fyzikální fakulta UK tradiční Den otevřených dveří. Připravuje opět bohatý program, který probíhá po celý den v budově Matfyzu na Malostranském náměstí 25. Mnoho inspirativního nabídne také učitelům fyziky, matematiky či informatiky.

Vakuum jako na měsíci

Specialitou české pobočky firmy Edwards jsou přístroje pro oblast vědeckého vakua. Firma z Lutína jimi zásobuje celý svět. Díky vývěvám fungují nejpřesnější elektronové mikroskopy na světě či supersilné vědecké lasery.

Kvůli milované vědě se nestačil ani oženit

Pokud zalovíme v paměti a vzpomeneme si na školní léta, určitě se nám vybaví v hodinách chemie používaný laboratorní plynový kahan, nesoucí jméno jednoho z největších vědců 19. století, profesora Roberta Bunsena.

Chytré budovy v ohrožení

Čtyři z deseti počítačů řídících automatické systémy chytrých budov byly v prvním pololetí tohoto roku vystaveny nějakému druhu kybernetického útoku. Toto zjištění přináší společnost Kaspersky ve svém přehledu hrozeb zacílených na chytré budovy.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail