Astronomie

Článků v rubrice: 130

Slunci přeskočilo

Porovnáte-li pohled na Slunce před půl rokem a nyní, nebude se vám zdát vůbec jiné. Kulaté je pořád, hřeje přibližně také stále stejně, dokonce i barva zůstala žlutá. Ale přesto se na něm cosi důležitého změnilo.

Fotogalerie (1)
Ilustrační foto

Porovnáte-li pohled na Slunce před půl rokem a nyní, nebude se vám zdát vůbec jiné. Kulaté je pořád, hřeje přibližně také stále stejně, dokonce i barva zůstala žlutá. Ale přesto se na něm cosi důležitého změnilo. Hnací mechanismus aktivních procesů, zvaný magnetické pole, se totiž přepóloval. Severní a jižní pól si prostě vyměnily místa.
Vědecký pohled na Slunce říká, že veškeré jevy, které se na něm dějí/jsou vázány na silné magnetické pole. Představujeme si jej jako pole dipólové, zjednodušenou představu nám poskytne známý školní pokus s tyčovým magnetem (což je také dipól) a železnými pilinami.
Podobné magnetické pole jako Slunce má samo zřejmě i Země. Jsme zvyklí, že střelka kompasu míří vždy "k severu". Na Slunci by byla situace komplikovanější. Každých jedenáct let by střelka kompasu ukazovala jinam -jednou na sever a jednou na jih.
Astronomové si všimli, že přepólovávání Slunce souvisí s hlavním cyklem jeho aktivity, který je právě jedenáctiletý. Dlouhodobá pozorování ukazují, že k přepólování dojde vždy kolem maxima sluneční aktivity - a stanovují se tak začátky a konce slunečních cyklů.
Bohužel, nikdo zatím přesně neví, proč k přepólování dochází. Existuje několik teorií výkladu tohoto jevu, všechny jsou stejně pravděpodobné, žádná není do detailů dořešená a my nevíme, která z nich je ta správná. Velké naděje vkládají vědci do sondy Ulysses, která již od roku 1994 obíhá na polární dráze kolem Slunce.
Magnetické pole Slunce je jednou z nejdéle sledo vaných charakteristik naší mateřské hvězdy a přesto je v jeho chování stále mnoho neznámých; máme mnohem více otázek, než odpovědí. Zodpovězení těch zbývajících možná čeká i na vás...

Michal Švanda
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Není malta jako malta

Vysoko v budově Tokamaku ITER, který se právě staví v jižní Francii, se nacházejí speciální místnosti s citlivou elektronikou.

MAAE zkoumá, jak ionizující záření použité v medicíně ovlivňuje zdraví

V moderní medicíně se hojně využívá ionizující záření, jak v diagnostice, tak v terapii. Lékaři a radiační fyzici přesně plánují zákroky a vypočítávají ...

Indický zázrak jaderné energetiky: Rychlý množivý reaktor PFBR v Kalpakkamu

Existuje jaderný reaktor, který vyrobí více paliva, než sám spotřebuje. Zní to jako sci‑fi, ale postavit jej už zkouší lidstvo od padesátých let. Celkem jich postavilo asi 20, ale jen dva jsou v provozu.

Plazmová voda (nejen) v zemědělství

Moderní zemědělství řeší mnoho problémů souvisejících s potravinovou bezpečností, degradací půdy a dopadem chemických hnojiv na životní prostředí.

Rychlouzávěr vodní elektrárny Slapy

Krátce po Velikonocích, 8. dubna, skončila výměna 45tunového bezpečnostního rychlouzávěru u turbogenerátoru č. 3. Soustrojí TG 3 vodní elektrárny Slapy obnovilo dodávku do energetické sítě.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail