Astronomie

Článků v rubrice: 128

Slunci přeskočilo

Porovnáte-li pohled na Slunce před půl rokem a nyní, nebude se vám zdát vůbec jiné. Kulaté je pořád, hřeje přibližně také stále stejně, dokonce i barva zůstala žlutá. Ale přesto se na něm cosi důležitého změnilo.

Fotogalerie (1)
Ilustrační foto

Porovnáte-li pohled na Slunce před půl rokem a nyní, nebude se vám zdát vůbec jiné. Kulaté je pořád, hřeje přibližně také stále stejně, dokonce i barva zůstala žlutá. Ale přesto se na něm cosi důležitého změnilo. Hnací mechanismus aktivních procesů, zvaný magnetické pole, se totiž přepóloval. Severní a jižní pól si prostě vyměnily místa.
Vědecký pohled na Slunce říká, že veškeré jevy, které se na něm dějí/jsou vázány na silné magnetické pole. Představujeme si jej jako pole dipólové, zjednodušenou představu nám poskytne známý školní pokus s tyčovým magnetem (což je také dipól) a železnými pilinami.
Podobné magnetické pole jako Slunce má samo zřejmě i Země. Jsme zvyklí, že střelka kompasu míří vždy "k severu". Na Slunci by byla situace komplikovanější. Každých jedenáct let by střelka kompasu ukazovala jinam -jednou na sever a jednou na jih.
Astronomové si všimli, že přepólovávání Slunce souvisí s hlavním cyklem jeho aktivity, který je právě jedenáctiletý. Dlouhodobá pozorování ukazují, že k přepólování dojde vždy kolem maxima sluneční aktivity - a stanovují se tak začátky a konce slunečních cyklů.
Bohužel, nikdo zatím přesně neví, proč k přepólování dochází. Existuje několik teorií výkladu tohoto jevu, všechny jsou stejně pravděpodobné, žádná není do detailů dořešená a my nevíme, která z nich je ta správná. Velké naděje vkládají vědci do sondy Ulysses, která již od roku 1994 obíhá na polární dráze kolem Slunce.
Magnetické pole Slunce je jednou z nejdéle sledo vaných charakteristik naší mateřské hvězdy a přesto je v jeho chování stále mnoho neznámých; máme mnohem více otázek, než odpovědí. Zodpovězení těch zbývajících možná čeká i na vás...

Michal Švanda
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Pětidenní cesta pro nejdelší a nejširší komponentu ITER

Rychlostí chůze trvá dosažení lokality ITER z Berre-l’Étang, vzdáleného 70 kilometrů, přibližně 16 hodin. Pokud ale plánujete cestovat pouze mezi 22:30 a časnými ranními hodinami následujícího ...

Kazachstán plánuje výstavbu jaderné elektrárny v lokalitě Balchaš

Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře.

Unikátní český patent na využití tepla z odpadní vody

Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.

Od Londýna po Ósaku: Příběhy EXPO pavilonů, které našly nový domov

Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.

Pryč s kolonami, rychlejší průjezd i méně nehod

Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail