Rubriky

Posuďte sami: Uzavřené jaderné elektrárny v Německu má nahradit větrná energetika. Ta se neobejde bez velkého množství mědi. Závody na výrobu a zpracování mědi ale potřebují stabilní dodávku obrovského množství elektřiny. Odkud? Z jaderných elektráren.

Kdopak ví, do kolika minut se v případě potřeby mohou objevit piloti vzdušné ochrany nad prostorem kterékoli naší jaderné elektrárny k její obraně? Zdá se vám pět minut moc? Zvládnou to do dvou minut, prozradila nám kapitánka ing. Denisa Smitalová z 21. základny taktického letectva v Čáslavi. Denisa vystudovala Univerzitu obrany v Brně, tříletý obor zaměřený na vojenskou chemii. Poté získala magisterský titul na Technické univerzitě v Liberci a její první cesta po ukončení vysoké školy vedla právě k letectvu v Čáslavi. Tam začala působit jako chemický specialista. Postupně pracovala v operační skupině na velitelství základny a nyní je tiskovou mluvčí.

Správnou odpověď na květnovou otázku „Co se musí udělat s kyvadlem u hodin, které se zpožďují?“ nám poslal Dušan Král z Brna.

Cesta k pozici kontrolní fyzik – přesněji řečeno technoložka reaktorové fyziky v Jaderné elektrárně Dukovany – začala pro Julii studiem oboru Radiační ochrana na Jaderné fakultě ČVUT v Praze, oboru Odpadové hospodářství na České zemědělské univerzitě. Spolu s kolegyní Monikou Mervartovou a Martou Soukupovou z Jaderné elektrárny Temelín je jediná z žen působící na této pozici v ČR. Absolvovala půlroční stáž ve španělské Valencii a dva roky pracovala ve Státním ústavu radiační ochrany. V současnosti se věnuje také doktorandskému studiu na FEL ČVUT. V roce 2011 se zúčastnila mezinárodní soutěže žen pracujících v jaderné energetice pořádané EdF spolu s WIN (Women in Nuclear) France a WIN Europe, s názvem „Fem’Energia 2011“. A vyhrála!

Co mají společného? Na první pohled nic, ve skutečnosti mnohé. Kdyby nebylo jednoho – připojení lokalit Pražské Předměstí a některých městských objektů v centru Bíliny na horkovodní napáječ z Elektrárny Ledvice – nikdy by světlo světa nespatřily archeologické skvosty z doby, kdy Kosmas sepisoval svou kroniku. Energetiky a archeology tak na nějaký čas spojily zdánlivě neslučitelné zájmy: zajistit teplo domova pro obyvatele Bíliny a zachránit před zkázou doklad o bohaté historii našeho státu.

Správnou odpověď na březnovou otázku „Proč se maso v Papinově hrnci uvaří rychleji než v obyčejném hrnci?“ nám poslal Aleš Maršíček.