Rubriky

Dne 8. února 2021 byl v Kurčatovově institutu v Rusku spuštěn reaktor s vysokým neutronovým tokem PIK, který představuje nejvýkonnější zdroj neutronů na světě. Díky svým vlastnostem otevírá nové dveře ve výzkumu v oblasti lékařství, biomedicíny, výzkumu materiálů atd. Bude jej provozovat Petrohradský institut jaderné fyziky (PNPI) sídlící ve městě Gatčina jižně od Petrohradu, který tvoří součást výzkumného ústavu Kurčatovův institut. Hlavním konstruktérem reaktoru byl výzkumný institut NIKIET N. A. Dolležala (součást ruské korporace pro atomovou energii Rosatom, Nikolaj Dolležal byl etnický Čech, který se stal jedním ze zakladatelů ruského jaderného průmyslu).

Ve světě přeplněném informacemi nejrůznějšího druhu a původu je schopnost vytřídit z nich ty kvalitní nejvyšší ctností inteligentního člověka. Přiučte se tomuto umění i vy ve čtvrtek 10. 6. v zajímavé online přednášce. Ztrácíte se ve spletitých uličkách vlastního mozku? Udělejte si myšlenkovou mapu! Všechno o této revoluční kreativní technice se dozvíte ve čtvrtek 17. 6. v naučném webináři.

Ve městech se objevují čím dál častěji elektrická kola, skútry, koloběžky. Některá města jsou proti nim. Firma Superpedestrian se chlubí, že její koloběžka LINK je nejbezpečnější, nejodolnější a nejsofistikovanější sdílený e-skútr na světě. Tvůrci totiž při jeho vývoji úzce spolupracovali s městy, cestovními agenturami a univerzitami. Díky špičkovému geofencingu (tzv. zónové monitorování, představuje vymezení určitého prostoru, kde se může daný objekt či vozidlo pohybovat) a špičkové operační platformě spolupracuje Superpedestrian s městy, aby pomohl vyřešit jejich problémy a aby LINK nepřekážel jejich obyvatelům, nýbrž sloužil. Firma propracovala metody, jak omezit dvě největší stížnosti měst: jízdu na chodníku a nedbalé parkování.

Nejznámějšími a dnes i nejvýznamnějšími obnovitelnými zdroji energie (OZE) jsou ty, které využívají energii slunečního záření, větru a vody. Mezi OZE ale patří také elektrárny pracující na bioenergetickém principu, tedy zdroje spalující rostlinnou hmotu nebo plynná i tekutá biopaliva. V roce 2019 dosáhl instalovaný výkon těchto zdrojů ve světě 124 GW a růst oboru pokračuje dál.

Terezku přijali po střední škole na studium francouzštiny a angličtiny, ale nakonec dala přednost katedře dozimetrie a aplikace ionizujícího záření (KDAIZ) na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI). „Francouzštinu i angličtinu už jsem uměla, tak jsem si řekla, že půjdu studovat něco, kde je spousta k objevování,“ vysvětluje Tereza Hanušová, která si nyní na fakultě dokončuje doktorát. Specializuje se na radioterapii s modulovanou intenzitou svazku, moderní terapeutický obor využívající ionizující záření k léčení. V oboru Radiologická fyzika, který se v ČR studuje pouze na FJFI, ji láká několik naprosto převratných způsobů léčby pacientů zářením.

Tento jemný déšť kousků komet a asteroidů daleko převáží větší meteority, které zasahují planetu. Výzkum na toto téma byl publikován 15. dubna v časopise Earth & Planetary Science Letters. Větších kusů vesmírných hornin přistane na Zemi ročně jen asi 10 tun. Detekovat vesmírný prach nebo sledovat jeho roční akumulaci je těžké navzdory jeho množství. Je to kvůli atmosférickým srážkám (dešti a sněhu), které jej na většině míst odplavují a smísí s prachem pocházejícím ze Země. Ale existuje místo, kde to přece jen jde.