Rubriky

Navrhněte a realizujte svůj vlastní částicový experiment přímo v CERNu - Centru evropského jaderného výzkumu!  Možnost uskutečnit svůj projekt v největším výzkumném centru částicové fyziky na světě se nabízí středoškolákům z celého světa v rámci soutěže Beamline for School (BL4S). Týmy s minimálně pěti členy (maximálně devíti) a dvěma vedoucími musí do 15. dubna 2022 podat návrh svého experimentu, který chtějí umístit do cesty svazku protonů o energii 26 GeV. Kromě pobytu v CERNu mohou získat také detektor částic pro školu či jeden z pěti teleskopů.

Nedávná studie zkoumala roli různých sociálních médií a aplikací pro sdílení zpráv při šíření konspiračních teorií. Šíření dezinformací ovlivňuje to, jak jednotlivé platformy fungují, profil jejich uživatelů a vazby mezi nimi. Rozvoj pandemie je ideální situací pro zkoumání, jak se dezinformace šíří. Nejistota na začátku pandemie a nedostatek oficiálních informací vedly k výraznému nárůstu konspiračních teorií.

Většina metanu produkovaného z amazonských mokřadů je vypouštěna do atmosféry prostřednictvím kořenových systémů stromů – přičemž k významným emisím dochází, i když není půda zaplavena, říkají vědci z Birminghamské university.

Podpora jaderné energetiky v Česku vzrostla za půl roku o šest procent. Její rozvoj nyní podporují dvě třetiny obyvatel. Vyplývá to z nezávislého reprezentativního průzkumu agentury IBRS, který uskutečnila na přelomu listopadu a prosince loňského roku. Růst podpory podle ní souvisí se zájmem o dostatek energie, soběstačnost a ekologickou výrobu. To vyvolala nejen v Evropě současná energetická krize spojená s dramatickým růstem cen a pádem řady obchodníků s elektřinou.

Přinášíme rozhovor s Ing. Markem Ruščákem, PhD., který ve skupině ÚJV vede zajímavý a progresivní projekt malého jaderného reaktoru k výrobě elektrické energie. Energy Well je jedním z projektů SMR (malých modulárních reaktorů) a je zajímavý zvláště proto, že je projektem ryze českým, vzniklým v ÚJV Řež. Ideou je použití roztavené fluoridové soli jako chladiva v primárním okruhu. Takové tepelné schéma umožňuje dosahovat vysokých teplot (až 700 ^oC) při relativně nízkém, respektive atmosférickém (kolem 0,1 MPa) tlaku v primárním okruhu. (Jen pro srovnání: u klasických PWR pracujeme s teplotami kolem 300 ^oC a tlaku 15 MPa.) Na výzkumech chování tekutých solí se v  ÚJV Řež již dlouho pracuje, je tedy na co navazovat.

Od čtvrtka 13. ledna 2022 je na oběžné dráze Země detektor Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. Je to už druhý detektor, který vyvinuli a vyrobili vědci z Katedry fyziky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI) ve spolupráci s firmou escAerospace. Unikátní detektor částic 2SD bude mapovat takzvané kosmické počasí a ionizující záření na oběžné dráze. Vynesla jej raketa Falcon 9 společnosti SpaceX z amerického Mysu Canaveral.