Rubriky

Terezku přijali po střední škole na studium francouzštiny a angličtiny, ale nakonec dala přednost katedře dozimetrie a aplikace ionizujícího záření (KDAIZ) na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI). „Francouzštinu i angličtinu už jsem uměla, tak jsem si řekla, že půjdu studovat něco, kde je spousta k objevování,“ vysvětluje Tereza Hanušová, která si nyní na fakultě dokončuje doktorát. Specializuje se na radioterapii s modulovanou intenzitou svazku, moderní terapeutický obor využívající ionizující záření k léčení. V oboru Radiologická fyzika, který se v ČR studuje pouze na FJFI, ji láká několik naprosto převratných způsobů léčby pacientů zářením.

Tento jemný déšť kousků komet a asteroidů daleko převáží větší meteority, které zasahují planetu. Výzkum na toto téma byl publikován 15. dubna v časopise Earth & Planetary Science Letters. Větších kusů vesmírných hornin přistane na Zemi ročně jen asi 10 tun. Detekovat vesmírný prach nebo sledovat jeho roční akumulaci je těžké navzdory jeho množství. Je to kvůli atmosférickým srážkám (dešti a sněhu), které jej na většině míst odplavují a smísí s prachem pocházejícím ze Země. Ale existuje místo, kde to přece jen jde.

Pátý ročník Solární konference na téma Solární energie a akumulace v ČR se letos uskuteční online už 25. května. Hlavními body budou novela zákona o podporovaných zdrojích energie, energetický zákon, kontroly přiměřenosti podpory a start Modernizačního fondu. Mezi řečníky se objeví i ministři Karel Havlíček a Richard Brabec, klíčové osobnosti české energetiky i odborníci z praxe. Pořadatelem konference je Solární asociace.

FJFI ČVUT  vás zve na další ročník studentské vědecké konference zaměřené na jaderné inženýrství která se bude konat 24. - 25. června v budově rektorátu ČVUT na ulici Jugoslávských partyzánů v Praze. Konference je tradičně pojmenovaná po profesorovi Čestmírovi Šimáně, jednom z nejvýznamnějších českých jaderných fyziků, zakladateli jaderného výzkumu v Česku a bývalému děkanovi FJFI.

Ruská korporace pro atomovou energii Rosatom dokončila druhou etapu vývoje ruského tolerantního paliva, díky kterému jaderné elektrárny dosáhnou nové úrovně bezpečnosti. Tolerantní palivo má vyšší odolnost vůči haváriím a delší dobu vydrží v bezpečném stavu i při výpadku chlazení. (O americkém palivu tolerantním k haváriím jsme již psali zde)

Lithium-iontové akumulátory patří k nejvyužívanějším typům baterií na světě. S očekávaným boomem elektromobility však jejich produkce výrazně poroste, čímž bude strmě přibývat i baterií vysloužilých. Tak jako všechny staré baterie jsou i nepotřebné Li-Ion akumulátory nebezpečným elektroodpadem a výraznou hrozbou pro životní prostředí. Již nyní je nutné intenzivně plánovat podporu jejich recyklace.