Rubriky

Norská vláda pozastavila vydávání licencí na výstavbu dalších podmořských přenosových kabelů. Premiérka Erma Solbergová prohlásila, že její kabinet nebude schvalovat další podmořská vedení, dokud ta již rozestavěná nebudou v provozu a dokud nebude vyhodnocen jejich přínos. Vychází tak vstříc protestům norských firem a odborových organizací, které děsí možný nárůst cen elektřiny. Rozhodnutí přichází nedlouho poté, co byla zahájena pokládka 623 km dlouhého kabelu, který povede pod mořským dnem a vytvoří přímé spojení mezi energetickými soustavami Německa a Norska. Vedení NordLink s kapacitou 1 400 MW by mělo začít fungovat v roce 2020 a náklady na jeho výstavbu se vyšplhají na 1,5 až 2 miliardy eur. Německo tak získá odbyt pro elektřinu z baltských a severomořských větrníků v případě nadbytku během větrného počasí. Zároveň bude moci díky novému vedení v době nedostatku odebírat relativně levný proud z norských vodních elektráren, které vyrábějí až 95 % tamní elektřiny.

Palubní deska automobilů budoucnosti: osvětlená tlačítka vystupují z elegantně uhlazené plochy právě ve chvíli, kdy se řidičova ruka blíží k povrchu. Tam, kde ještě před chvílí byla hebká umělá kůže umocňující luxusní dojem z interiéru, se náhle objevují trojrozměrná tlačítka. Jakmile se řidič jednoho z nich dotkne, ucítí krátký impulz potvrzující stisknutí. A ihned poté, co odtáhne ruku zpět, tlačítka zmizí. S neviditelnými tlačítky nazvanými Morphing Controls, což jsou vlastně ovládací prvky schopné měnit tvar, se společnosti Continental jako inovátorovi v oblasti techniky podařilo vyřešit protichůdné požadavky při navrhování moderních interiérů: co nejvíce použitelných funkcí obsluhovaných co nejmenším počtem ovladačů.

Hybridní reaktor kombinuje principy termonukleární fúze a jaderného štěpení. Jeho srdcem bude fúzní reaktor – tokamak, obklopený štěpným reaktorem chlazeným roztavenými solemi. Neutrony, produkované v tokamaku, se budou v zachytávat v blanketu (rozuměj v palivu štěpného reaktoru), kde budou štěpit thorium 232. Thoriové palivo je levnější a dostupnější než uran. Navíc oproti fúzním reaktorům nebude pro generování elektrické energie potřeba dosahovat tak vysokých teplot, jako u samotného fúzního. (O hybridních reaktorech jsme už psali zde:

https://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/558-hybridni-jaderny-reaktor)

Mohli se koupat, opalovat a užívat si zasloužené prázdniny. Místo toho se 35 studentů z deseti českých fakult rozhodlo učit. A nelitují. Zvyšují si svoje šance na budoucí pracovní uplatnění. Na temelínské Letní univerzitě strávili studenti dva týdny. 3. srpna jejich letní studium ukončil závěrečný test.

Ztratil se radiační zdroj. Je poškozen a září někde ve volné krajině. Je potřeba jej najít okamžitě. Do akce jsou povoláni Orfeus a skaut - ti prohledávají terén -  a pro urychlení startuje do vzduchu letecká patrola a drony. Ne, nepomáhají zálesáci a mytologické osobnosti, ale supermoderní technika. Při simulaci mimořádné události se předvedly technologie třebíčské společnosti NUVIA. Česká republika má jeden z nejvypracovanějších systémů monitorování radiační situace na světě.

Ve středu 20. června se v prostorách Infocentra OSN v Praze představila unikátní biotechnologie inspirovaná přírodními procesy s názvem HYDAL. Je to jediná technologie na světě, která umí průmyslově zpracovat a využít použitý fritovací olej a přeměnit ho na zcela novou, vysoce hodnotnou surovinu - biopolymer typu PHB*. Ten je dále využitelný jako surovina pro výrobu bioplastů nebo jako rozložitelný mikroplast.