Recyklace radioaktivních zářičů
Uzavřené radioaktivní zdroje se denně používají po celém světě v zařízeních k léčbě rakoviny, sterilizaci krve a zdravotních materiálů a k zajištění bezpečnosti potravin.
Řádově o stovky megawatthodin elektřiny vyrábí elektrárna Temelín v těchto dnech více než v letním období. Důvodem jsou nízké venkovní teploty a úpravy, které energetici v posledních letech provedli. Denní rozdíl ve výrobě proti létu odpovídá roční spotřebě několika stovek domácností. Navíc se tak děje v období, kdy je v Česku dlouhodobě vyšší spotřeba. Nízké teploty svědčí i Jaderné elektrárně Dukovany a všem klasickým elektrárnám chlazeným přes chladicí věže, které v zimě také vyrábějí více elektřiny než v létě.
Temelín vyrobí za hodinu elektřinu, která by stačila na celý rok asi šesti stovkám českých domácností. V zimě je hodinová výroba dvou temelínských bloků o přibližně 40 megawatthodin více než v létě. Tento hodinový rozdíl odpovídá celoroční spotřebě téměř dvou desítek českých domácností.
Navíc se vyšší výroba elektráren kryje i s vyšší spotřebou elektřiny. „Ta je v našich zeměpisných šířkách v zimě o čtyřicet procent vyšší než v létě, a v mrazech se rozdíl ještě prohlubuje. Spotřeba roste s každým stupněm pod nulou v průměru přibližně o půl procenta,“ uvedl Ladislav Kříž, tiskový mluvčí ČEZ.
Věže chladí účinněji
Důvodem vyšší výroby je podle energetiků nižší teplota chladicí vody, která proudí mezi věžemi a kondenzátory. „Nižší teplota chladicí vody zvyšuje vakuum v kondenzátorech turbín a tím také jejich účinnost. Právě z toho důvodu dosahujeme nyní historicky nejvyšších výkonů okolo 1100 MW na blok,“ vysvětluje ředitel Jaderné elektrárny Temelín Jan Kruml.
Reaktoru se zima nijak nedotýká. Speciální ochranná budova zajišťuje stabilní podmínky po celý rok. Mrazivé počasí znamená pro energetiky častější kontroly, například sledují potrubní mosty, rozvody chladicí vody nebo zavření oken v bezobslužných budovách. Během přípravy na zimu, která se provádí vždy na podzim, se kontrolují třeba přímotopy, které udržují plusové teploty v bezobslužných místnostech. Kontroluje se také, že jsou zavřená všechna okna. Vše se podobá tomu, jak se na zimu zajišťuje rodinný dům. Energetici jsou připraveni dokonce i na velmi nepravděpodobné teploty minus 45 oC - odolnost takovým mrazům trvajícím několik týdnů musela elektrárna prokázat při tzv. stress testech požadovaných Evropskou komisí.
Jádro je silný zdroj, který neprodukuje CO2
Loni Temelín zaznamenal historicky druhou nejvyšší výrobu (více najdete na https://www.cez.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/6739.html) a jen od začátku tohoto roku vyrobila elektrárna Temelín 1,15 TWh elektřiny. Spolu s Dukovany vyrobily v roce 2018 celých 29,91 TWh.
Aktuálně je Temelín výkonem 2x 1082 MWe největším českým zdrojem, a spolu s elektrárnou Dukovany bezkonkurenčně vedou v bezemisní výrobě elektřiny. Díky jaderným elektrárnám se nemusí do ovzduší vypustit přibližně dvacet miliónů tun CO2 ročně.
Marek Sviták
Uzavřené radioaktivní zdroje se denně používají po celém světě v zařízeních k léčbě rakoviny, sterilizaci krve a zdravotních materiálů a k zajištění bezpečnosti potravin.
Vysoko v budově Tokamaku ITER, který se právě staví v jižní Francii, se nacházejí speciální místnosti s citlivou elektronikou.
V moderní medicíně se hojně využívá ionizující záření, jak v diagnostice, tak v terapii. Lékaři a radiační fyzici přesně plánují zákroky a vypočítávají ...
Existuje jaderný reaktor, který vyrobí více paliva, než sám spotřebuje. Zní to jako sci‑fi, ale postavit jej už zkouší lidstvo od padesátých let. Celkem jich postavilo asi 20, ale jen dva jsou v provozu.
Moderní zemědělství řeší mnoho problémů souvisejících s potravinovou bezpečností, degradací půdy a dopadem chemických hnojiv na životní prostředí.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.