Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 371

Mrazy Temelínu svědčí

Řádově o stovky megawatthodin elektřiny vyrábí elektrárna Temelín v těchto dnech více než v letním období. Důvodem jsou nízké venkovní teploty a úpravy, které energetici v posledních letech provedli. Denní rozdíl ve výrobě proti létu odpovídá roční spotřebě několika stovek domácností. Navíc se tak děje v období, kdy je v Česku dlouhodobě vyšší spotřeba. Nízké teploty svědčí i Jaderné elektrárně Dukovany a všem klasickým elektrárnám chlazeným přes chladicí věže, které v zimě také vyrábějí více elektřiny než v létě.

Fotogalerie (1)
Zima výrobě temelínské elektrárny svědčí. Za den vyrobí o stovky megawatthodin elektřiny více než v létě. (Zdroj ČEZ)

Temelín vyrobí za hodinu elektřinu, která by stačila na celý rok asi šesti stovkám českých domácností. V zimě je hodinová výroba dvou temelínských bloků o přibližně 40 megawatthodin více než v létě. Tento hodinový rozdíl odpovídá celoroční spotřebě téměř dvou desítek českých domácností.

Navíc se vyšší výroba elektráren kryje i s vyšší spotřebou elektřiny. „Ta je v našich zeměpisných šířkách v zimě o čtyřicet procent vyšší než v létě, a v mrazech se rozdíl ještě prohlubuje. Spotřeba roste s každým stupněm pod nulou v průměru přibližně o půl procenta,“ uvedl Ladislav Kříž, tiskový mluvčí ČEZ.

Věže chladí účinněji

Důvodem vyšší výroby je podle energetiků nižší teplota chladicí vody, která proudí mezi věžemi a kondenzátory. Nižší teplota chladicí vody zvyšuje vakuum v kondenzátorech turbín a tím také jejich účinnost. Právě z toho důvodu dosahujeme nyní historicky nejvyšších výkonů okolo 1100 MW na blok,“ vysvětluje ředitel Jaderné elektrárny Temelín Jan Kruml.

Reaktoru se zima nijak nedotýká. Speciální ochranná budova zajišťuje stabilní podmínky po celý rok. Mrazivé počasí znamená pro energetiky častější kontroly, například sledují potrubní mosty, rozvody chladicí vody nebo zavření oken v bezobslužných budovách. Během přípravy na zimu, která se provádí vždy na podzim, se kontrolují třeba přímotopy, které udržují plusové teploty v bezobslužných místnostech. Kontroluje se také, že jsou zavřená všechna okna. Vše se podobá tomu, jak se na zimu zajišťuje rodinný dům. Energetici jsou připraveni dokonce i na velmi nepravděpodobné teploty minus 45 oC - odolnost takovým mrazům trvajícím několik týdnů musela elektrárna prokázat při tzv. stress testech požadovaných Evropskou komisí.

Jádro je silný zdroj, který neprodukuje CO2

Loni Temelín zaznamenal historicky druhou nejvyšší výrobu (více najdete na https://www.cez.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/6739.html) a jen od začátku tohoto roku vyrobila elektrárna Temelín 1,15 TWh elektřiny. Spolu s Dukovany vyrobily v roce 2018 celých 29,91 TWh.

Aktuálně je Temelín výkonem 2x 1082 MWe největším českým zdrojem, a spolu s elektrárnou Dukovany bezkonkurenčně vedou v bezemisní výrobě elektřiny. Díky jaderným elektrárnám se nemusí do ovzduší vypustit přibližně dvacet miliónů tun CO2 ročně.

Marek Sviták

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Vylepšování Jaderné elektrárny Temelín

Od 13. března do 11. května 2020 byl první temelínský blok v plánované odstávce pro výměnu paliva. Technici však vždy odstávku využijí také k dalším činnostem - k důkladným kontrolám a modernizacím. Temelín vyrábí elektřinu pro pětinu České republiky už 19 let!

Jak funguje produkce radionuklidů pro medicínu v době koronakrize

Nemocnice na celém světě řeší nejen COVID-19, ale i běžný provoz (i když mnohde v omezené míře). Moderní medicínu si neumíme představit bez nukleární medicíny a jejích pomocníků - radionuklidů. Produkce radionuklidů pro medicínu tedy musí pokračovat i v době pandemické krize.

Hledání hmotnosti neutrina

Částice, o níž se kdysi předpokládalo, že je nehmotná, hmotnost má. Je pravděpodobně 500 000 krát menší než elektron, případně ještě menší. Nový horní limit hmotnosti neutrina je 1,1 elektronvoltu. (Elektronvolt je kinetická energie, kterou získá elektron urychlený ve vakuu napětím jednoho voltu.

Kuriózní pojídání arsenu

Určité empirické zkušenosti s jedovatými látkami pocházejí již z doby prehistorické, ale první písemné zmínky o nich najdeme ve starém Egyptě. Vražedné a sebevražedné prostředky se těšily velké pozornosti také v antickém Řecku a Římě, avšak svého vrcholu dosáhlo travičství až v době renezance.

Zadrátovaný ITER

14. dubna 2020 uplynulo 40 let od havárie Apolla 13. Kosmonauti tehdy na Měsíc nevystoupili, „pouze“ ho s vypětím všech sil obletěli. Jejich šťastný návrat na Zemi sledoval s rozechvěním celý svět.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail