Rubriky

Morové epidemie byly jednou z nejvážnějších hrozeb a stálým děsem středověku a raného novověku. Nejen proto, že se ve více či méně rozsáhlé podobě neustále v mnoha vlnách vracely a přinášely smrt milionů lidí, ale také proto, že s sebou nesly naprostý rozvrat řádu a zvyklostí běžného života – omezovaly společenské styky a vyvracely etické hodnoty, vázlo zásobování, propukaly pogromy, bujela extatická, orgiastická šílenství, lidé pociťovali nedůvěru ke svým sousedům i ke svým nejbližším. Hrůzu vyvolávaly i vnější projevy onemocnění a rychlé pohřby do společných jam bez tradičních náboženských rituálů.

"Neexistuje jediná oblast matematiky, a to jakkoli abstraktní, která by se jednou nedala aplikovat na jevy reálného světa“ – Nikolaj Ivanovič Lobačevskij. „Zavrženíhodné umění matematické jest zakázáno především“ – Kodex císaře Justiniána I.

Nedonošených dětí stále přibývá – stále více rodí i starší ročníky žen a více párů využívá asistovanou reprodukci. Děti někdy přicházejí na svět i o řadu týdnů dříve a jsou odkázané na pomoc lékařů. V Česku se v roce 2009 narodilo předčasně, tj. dříve než ve 38. týdnu těhotenství, a s nízkou porodní váhou pod 2 500 gramů přes devět tisíc dětí.

Již od starověku představovaly pobřežní útesy pro lodní dopravu velké nebezpečí. Proto lidé začali konstruovat a budovat majáky, které v noci svým světlem upozorňují námořníky na nebezpečná místa a umožňují jim orientaci v pobřežních vodách. Nalezení správného majáku svědčilo o dobré námořní navigaci, zejména na konci delší plavby. Pokud loď hledaný maják nenašla, neměl její kapitán jistotu, zda může bezpečně pokračovat v plavbě.

”Výsledky lidského rozumu musí sloužit lidstvu a nikdy nesmějí být použity na nehumánní cíle.” Niels Bohr

Říká se, že věda je nástrojem pokroku. Mezi váženými učenci posunujícími vědění lidstva o něco kupředu, se ale zákonitě objevili i vyjímeční, kteří se seriózním výzkumem neměli vůbec nic společného. Někteří postupovali seriózně jen zpočátku nebo okrajově, pak se jejich snažení ale vydalo nežádoucím směrem. Právě k takovým vědcům patří v historii elektřiny a magnetismu italský fyzik Giovanni Aldini (1762‑1834). Jeho jméno najdeme v odborných statích o minulosti elektrotechniky a medicíny jen výjimečně, spíše je třeba hledat v dílech o kuriozitách v historii lidské společnosti. Giovanni Aldini se narodil před 250 lety.