Rubriky

Článků v rubrice: 192

Podivná sázka Johana Baptisty van Helmonta

Od vzniku „medicíny založené na důkazu“ uplynula již čtyři století. Století sedmnácté bylo svědkem mnoha střetů mezi náboženským a nenáboženským pohledem na nejrůznější choroby a způsoby jejich léčení. Anglický filozof a zakladatel empirismu, tvůrce nové vědecké metody poznání a státník doby alžbětínské, Francis Bacon (1561-1626) ve svém díle „The Advancement of Learning“ (Pokrok ve vzdělávání) tehdy napsal: „Medicína je věda, která je mnohem více předstírána než skutečně provozována, a to ještě provozována mnohem více než rozvíjena; podle mého názoru se pohybuje spíše v kruhu. Proto v ní shledávám mnoho opakování, ale málo nových poznatků a přístupů“.

Esencialismus

Pro esencialisty je téměř vše bezvýznamné, pro všechny ostatní je skoro všechno důležité. Greg McKeown, americký kouč a lektor ve hvězdných firmách v proslulém kalifornském Silicon Valley (Apple, Facebook, Google, Twitter, Symantech), autor mnoha odborných i naučně populárních časopiseckých článků a knižních publikací, je přesvědčen, že život člověka se skládá z 90 % z nepodstatného „šumu“ a jen z několika málo věcí, na kterých opravdu záleží. Současná doba je však posedlá idejemi jako „více toho stihnout“, „více toho udělat“, „mít všeho více“ a my se snažíme, abychom opravdu „stihli všechno“. Za tím se mohou skrývat také další soukromé motivy, jako například „zavděčit se všem“ či „být oblíbený“. Bojíme se, že nám něco uteče, že se na nás někdo naštve, že něco prošvihneme. A tak se mnozí z nás řítí bezvýsledně od jedné věci ke druhé, život neúprosně ubíhá a úspěchy žádné.

Loránd Eötvös: maďarský vědec a sportovec, který jezdil přednášet fyziku na koni

Patrně nejznámějším maďarským fyzikem byl jeden z nejlepších experimentátorů přelomu 19. a 20. století baron Loránd Eötvös de Vásárosnamény, od jehož úmrtí letos uplynulo sto let. Mezinárodně známým se stal nejen díky svým vědeckým pracím v oblasti povrchového napětí kapalin a inovátorskými pokusy při zkoumání gravitace, ale také pro svoje sportovní úspěchy.

Erlenmeyerova baňka je symbol

Věnujme dnešní článek 110. výročí úmrtí německého organického chemika, lékárníka a podnikatele profesora Emila Erlenmeyera a 155 letům od narození jeho syna, rovněž chemika profesora Emila Erlenmeyera Juniora, ale také historii německé chemické vědy. Bunsen, Liebig, Buchner, Claisen, Kipp, Soxhlet, Kjedahl, Keller... Nepřipomínají vám tato jména něco, co dobře znáte? Mají spolu něco společného, nebo je to jen náhodný výběr osob z historie chemie? Pokrok ve vědě, technice, farmacii a medicíně je výsledkem nesmírné píle a obětavé práce často anonymních pracovníků, jejichž jména se v průběhu neúprosného běhu času dostávají poznenáhla do stínu zapomnění. Výjimku představují autorské názvy některých objevů, vzorců, postupů, reakcí, technologií a také stále nepostradatelných laboratorních pomůcek, výrobků ze skla a jednoduchých přístrojů, připomínající trvale své "duchovní" otce. Vzhledem tomu můžeme k uvedeným jménům přiřadit pojmenování kahanů, baněk, nálevek, chladičů, extraktorů či vyvíječů plynů. Při hlubším zamyšlení nad základním vybavením všech chemických, fyzikálních, biologických ale i jiných laboratorních pracovištích zjistíte, že zde jedno jméno chybí.

Michael Atiyah

Vyřešil jsem 160 let starý matematický ‚problém tisíciletí‘ “, vyhlásil v měsíci září minulého roku devadesátiletý profesor Michael Atiyah. „Chci ukázat, že není pravda, že matematici jsou v nejlepší formě před čtyřicítkou. Chci ukázat, že něco dokážu, i když je mi devadesát,“ řekl. I kdyby jeho důkaz tzv. Riemannovy hypotézy byl správný, boháčem už se nestane. „V matematice se mohou propojit koncepty z různých oborů. Potkají se myšlenky napříč staletími a ze všech částí světa… My matematici a vědci hledáme pravdu. Pravda je naším cílem. Ale krása je světlem, které nás k pravdě dovede… Bez snů neexistuje umění, matematika ani život,“ řekl Michael Atiyah. (Věnováno letošnímu náhlému úmrtí světově proslulého britsko-libanonského matematika.)

Na co všechno může být rentgen

Mezinárodním dnem radiologie je 8. listopad a my proto přinášíme připomínku objevu rentgenových paprsků a perličky z jejich současného širokého použití. Profesor Röntgen by se velice podivil tomu, co vlastně také vynalezl.

... 1 2 3 4 5 6 7 » 32 ...

Nejnovější články

Co je zvláštního na oceánech

Asi 70 procent zemského povrchu je pokryto vodou, přesto oceány zůstávají pro vědce z velké části záhadou. O povrchu Měsíce se ví více než o hlubinách oceánu.

Nejhlubší místa oceánů

Létáme do vesmíru, hledáme cizí civilizace, a přitom na naší vlastní planetě jsou neprobádané říše, které se zdají být téměř mimozemské.

Malý modulární jaderný reaktor AP300

Společnost Westinghouse předvádí projekt malého modulárního reaktoru AP300. Je to zmenšená verze velkého osvědčeného reaktoru AP1000. Cílem společnosti je, aby první dodával energii do sítě během deseti let.

Soustředění FYKOS očima účastníka

Od 22. do 30. dubna se ve Frýdštejně, vesničce nedaleko Jablonce nad Nisou, konalo jarní soustředění FYKOSu, které bylo tentokrát s vesmírnou tématikou. Tradičně nechyběl program odborný, ani legendový.

Barum slaví sedmdesát pět let od svého založení

Značka Barum vznikla spojením názvů podniků Baťa, Rubena a Matador/Mitas. Před 75 lety bylo poprvé zaregistrováno dodnes používané logo značky Barum.

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail