Rubriky

Uplynulo dvě stě let od narození italského fyzika Carlo Matteucciho Cesty vědy jsou často křivolaké. Všechny zákonitosti elektrostatiky a magnetostatiky byly v podstatě známy již na sklonku 18. století. Pro další rozvoj nauky o elektřině a magnetismu byl nezbytný objev něčeho nového – buď na základě teoretické předpovědi, nebo prosté náhody. O takový náhodný objev se postaral italský lékař a porodník, Luigi Galvani (1737–1798), profesor anatomie a medicíny na proslulé univerzitě v Bologni. Jeho objev rozvinul italský profesor fyziky Carlo Matteucci.

Ve studii zveřejněné online na AAPS Journal američtí vědci uvádějí, že na dlouhých vesmírných misích nebudou možná astronauti moci užívat běžné léky obsahující paracetamol k léčbě bolestí anebo antibiotika pro boj s infekcemi. Lékům totiž ve vesmíru klesá účinnost – příčinou může být neustálá, sice nízká, avšak dlouhodobá, radiace na palubě kosmických plavidel.

Jednou z nejslibnějších a nejatraktivnějších oblastí dnešní fyziky je nesporně supravodivost. Přestože tato výjimečná a podivná vlastnost pevných látek byla objevena již na počátku minulého století, trvalo mnoho desítek let, než ji bylo možné využít v praxi. Dnes se již každoročně vyrábějí desítky tisíc tun supravodivého materiálu. Skutečný den D pro supravodivost je však teprve před námi. Materiály, které se v praxi používají, jsou vesměs tzv. nízkoteplotní supravodiče, jejichž provoz – vzhledem k potřebě chladicího média – je značně nákladný. V mnoha ohledech jsou výhodnější tzv. vysokoteplotní supravodiče, jejichž systematický výzkum začal teprve nedávno.

"Roger Boškovič psal v 18. století zásadní práce o přírodním poznání bez superlaboratoří. Poznání není záležitostí jenom finanční." Univ. prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc.

V šedesátých letech osmnáctého století vychází několik traktátů, které se snaží uvést do souladu aristotelské filozofické představy se základními newtonovskými principy a myšlenkami atomismu. Pozitivní, i když poněkud rozporuplnou úlohu v tomto období sehrál chorvatský jezuita, matematik, fyzik a filozof Roger (Rudjer, Rugier, Ruder) Josip Boškovič (Boskovich), jedna z nejpozoruhodnějších a nejvíce opomíjených postav v dějinách moderní evropské vědy.

Před 150 lety (1859–1942) se narodil vynikající slovenský fyzik, technik, konstruktér a vynálezce, světově uznávaný zakladatel teorie parních a plynových turbín a významný odborník ve stavbě spalovacích motorů, prof. Ing. Aurel Boreslav Stodola, Dr. h. c. Jeho výpočty a konstrukce poskytly základ celému odvětví proslulého švýcarského strojírenství. Ano, švýcarského. Rakousko-Uhersko si nechalo jeho talent proklouznout mezi prsty, zatímco züryšská polytechnika neváhala jmenovat tohoto zatím neznámého 33letého inženýra rovnou profesorem. Své druhé vlasti zůstal Stodola věrný až do konce života, ale po celou svou kariéru nepřestal být v kontaktu s kolegy, kteří pracovali v českém a po roce 1918 v československém průmyslu parních turbín. Jeho hlavním krédem bylo: „Moje city nikdy neochably pro můj národ.“

Tím prvním, čím si v pravěku před desítkami tisíc let lidé začali svítit, byl oheň. I současnému člověku je příjemné světlo v domácím krbu nebo z ohniště na zahradě. Z ohně jsou pak odvozena nejstarší svítidla – louče, smolnice a pochodně. Ty se také dodnes používají, ať při divadelních nebo kulturních produkcích pod širým nebem nebo v interierech různých pohostinství v gotických sklepech, kdy svým mihotavým světlem navozují nostalgii středověkých časů.