Rubriky

Obří škeble (lucinid clams) získávají část, popř. veškerou potravu ze symbiotických bakterií žijících v jejich žábrách. Bakterie získávají energii nikoliv ze slunečního záření jako rostliny, ale z jednoduchých chemikálií vyskytujících se v jejich okolí. Tato chemická syntéza je proces, který umožňuje život kolem hydrotermálních průduchů hluboko pod mořskou hladinou (psali jsme o nich zde http://www.3pol.cz/cz/rubriky/obnovitelne-zdroje/1000-hydrotermalni-pruduchy-netradicni-obnovitelny-zdroj-energie). Tento proces se však neomezuje jen na hlubokomořské průduchy. Na chemosyntetické bakterie se spoléhají i živočichové, kteří se vyskytují na mnoha jiných místech na zeměkouli.

V roce 401 před Kristem pochodovalo 10 000 řeckých žoldnéřů z války proti perskému králi domů. Když procházeli Kolchidou na východní straně Černého moře, pochutnávali si na medu, který kradli z úlů rozmístěných po krajině. Brzy na to jich tisíce omámených padaly do bezvědomí. Historik a voják Xenofon popisuje, že se „chovali jako otrávení šílenci, nebo jako kdyby byli očarováni“. Jako cizinci v této zemi vojáci nevěděli nic o účincích „šíleného medu“, který produkovaly zdejší včely.

Jak je možné, že jsou mezi námi ještě i hubení lidé, když žijeme v prostředí, které podporuje obezitu? Pokud se mnoho lidí stravuje ve stáncích s rychlým občerstvením, pije přeslazené nápoje, vysedává před televizí a jezdí v autech, proč nejsou všichni obézní? A jestliže se tvrdí, že obezitu zaviňují geny, proč se dlouholetému výzkumu dosud nepodařilo tento názor potvrdit?

V roce 536 n. l. slunce potemnělo a teplota na naší planetě prudce poklesla. Nastal hladomor, mor a kolaps celých říší. Teprve dnes začínáme zjišťovat, co bylo příčinou.

Pokud by přes noc náhle přestal existovat hovězí dobytek, vznikla by ekonomická krize v Severní Americe, v Argentině a v Austrálii. Co by se ale stalo, kdyby například ptačí chřipka zcela zlikvidovala kuřata? Podle molekulárního biologa Oliviera Hanotte z britské University of Nottingham by svět bez kuřat začal strádat hladem! Chyběla by asi jedna třetina masa a téměř veškerá produkce vajec. Je to příklad toho, do jaké míry je dnešní lidská civilizace závislá na jednom zvířecím druhu.

Za milion let objeví geologové zkoumající betonem pokrytý zemský povrch podivné pozůstatky minulých generací. Jeden z nich rozbije kus hmoty a v ní objeví tenký černý disk s malými drážkami a prohlásí, že se jedná o fosílii z doby plastocénu. Podle vzoru pleistocén, holocén… Naše láska k plastům totiž na Zemi pravděpodobně zanechá trvalé dědictví.