Rubriky

Článků v rubrice: 188

Naše první slova

Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů. Mezi desítkami jiných druhů primátů ani jeden nemá komunikační systém, který by se přiblížil našemu svým rozsahem vyjadřování. Příběh naší řeči je však psán neviditelným inkoustem. Archeologické poznatky mohou poskytnout jen okrajové důkazy o původu řeči, a to až od doby vzniku písemných památek před několika tisíci lety. To vedlo některé vědce až k názoru, že hledání původu řeči je vlastně bezpředmětné. Proto v roce 1866 Paris Linguistics Society dokonce zakázala diskuse na toto téma, což vědci dodržovali téměř sto let. Naštěstí se moderní evoluční teoretici nenechali odradit. Ve výzkumech, které zahrnovaly poznatky z archeologie, antropologie, vědy a lingvistiky, se konečně začalo zkoumat, kdy a jak řeč vlastně vznikala.

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd. Poptávka po gumě se neustále zvyšuje. Ale nabídka již nedrží krok. Smrtelná houba hrozí zcela vyhladit kaučukovníky a gumárenský průmysl musí hledat náhradní zdroje.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady. V roce 2019 se jaderné elektrárny podílely 25 % na výrobě evropské elektřiny. Podle této studie vyvolá každý další instalovaný GWe investice ve výši 9,3 miliardy euro za rok a poskytne trvalé zaměstnání na plný úvazek až 10 000 pracovníkům a generuje hrubý domácí produkt (HDP) ve výši 4,3 miliardy euro.

Elektrifikace v dopravě a jaderná energie

Co kdyby všechna auta byla poháněna elektřinou? Co kdyby se 11,5 miliardy tun zboží každoročně po celé zemi převáželo rovněž elektrickými nákladními automobily místo benzínových nebo naftových? Co kdyby chemické rafinérie a ocelárny používaly čistou elektřinu místo spalování fosilních paliv a vypouštění milionů tun emisí do oblak? Tohle všechno by v budoucnu znamenalo jasnější oblohu a čistý, lépe dýchatelný vzduch. Znamenalo by to ale podstatně menší emise CO2? Nikoliv, pokud by elektřina nebyla vyráběna z nízkouhlíkových energetických zdrojů. A zde spočívá úloha jaderné energie.

Týden bez elektřiny z uhlí ve Spojeném království

V týdnu od 2. do 8. května 2019 bylo Spojené království zásobováno elektřinou, aniž by byl spálen jediný kilogram uhlí. Mohou být Britové nadšeni? Zatímco jedni to vítali jako známku toho, že se země stává zelenou, celkový obraz je méně povzbuzující. V průběhu této bezuhelné periody dodaly obnovitelné zdroje energie pouze 23 %, zatímco zemní plyn 45 %. Navíc, Spojené království se odklání od kurzu dlouhodobého cíle ve snižování emisí skleníkových plynů, podobně jako je tomu i jinde na světě.

Ekologisté žalují EU kvůli spalování dřeva

„EU urychluje globální oteplování a ničí lesy na celém světě“. To se tvrdí v žalobě proti EU, která byla zaslána Evropskému soudu v Luxemburgu začátkem března 2019. Žalobu vypracovala Aliance ekologických organizací spolu se sedmi individuálními účastníky. V žalobě se poukazuje na to, že Evropská unie porušuje jejich práva tím, že povzbuzuje občany ke spalování dřeva, aniž jsou brány v úvahu vznikající emise CO2. Cílem žaloby je ukončit dotace na biomasu a zastavit spalování dřeva, které je započítáváno do plnění cílů obnovitelných zdrojů energie. Spalování dřeva je sice alternativou k fosilním palivům, ale produkuje více CO2 na jednotku vyrobené energie než spalování uhlí. V globálním měřítku se proto lesy kácejí rychleji, než se mohou obnovovat, čili biomasa není „uhlíkově neutrální“, jak se dříve tvrdilo.

... 1 2 3 4 5 6 » 32 ...

Nejnovější články

Alfred Werner a milník v dějinách chemie

K letošnímu stému výročí úmrtí zakladatele komplexní chemie Alfreda Wernera přinášíme jeho životopis i zajímavosti o vzniku nového vědního oboru anorganické chemie.

Profesoři laserové fúze - Bruecker a Siegel

O soukromém úsilí v oblasti termojaderné fúze jsme již psali vícekrát. O prvním „soukromníkovi“ zatím ani jednou. Poslyšte příběh, který měl dva konce. Dobrý a špatný. Vůbec prvními fúzními podnikateli byli Americký fyzik Keith Brueckner a podnikatel Kip Siegel.

Den otevřených dveří na MatFyz

dne 21.11.2019 pořádá Matematicko-fyzikální fakulta UK tradiční Den otevřených dveří. Připravuje opět bohatý program, který probíhá po celý den v budově Matfyzu na Malostranském náměstí 25. Mnoho inspirativního nabídne také učitelům fyziky, matematiky či informatiky.

Vakuum jako na měsíci

Specialitou české pobočky firmy Edwards jsou přístroje pro oblast vědeckého vakua. Firma z Lutína jimi zásobuje celý svět. Díky vývěvám fungují nejpřesnější elektronové mikroskopy na světě či supersilné vědecké lasery.

Kvůli milované vědě se nestačil ani oženit

Pokud zalovíme v paměti a vzpomeneme si na školní léta, určitě se nám vybaví v hodinách chemie používaný laboratorní plynový kahan, nesoucí jméno jednoho z největších vědců 19. století, profesora Roberta Bunsena.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail