Rubriky

Při využívání jaderné energie vzniká mnoho radioaktivních izotopů. Během zkoušek jaderných zbraní se mnoho izotopů    rozptýlilo do životního prostředí po celém světě. Nejhorší pověst v tomto ohledu má izotop plutonia 239 - je to totiž nejlepší materiál k vytvoření termonukleární bomby. Přitom ale nepatří ani k nejrozšířenějším, ani k nejnebezpečnějším.

V edici Akademie věd ČR "Věda kolem nás" (vydalo SSČ AV ČR), vyšel už pátý svazek specializovaný na jadernou fúzi. Tentokrát je na téma, o kterém jsme také psali v Třípólu - o nadšencích, jednotlivcích i institucích, které věnují vlastní peníze a na vlastní pěst shánějí granty, aby mohly bádat v oboru nesmírně obtížném. Žene je nejen badatelské nadšení, ale i vidina budoucí slávy a zisku, pokud by se jim podařilo zajistit pro lidstvo v podstatě neomezený energetický zdroj.

Jak se semínka rostlin rozhodují, kdy vyklíčit? Ze staroegyptských hrobek i jiných archeologických nalezišť známe příklady semen spících tisíce let, která i po této době ve vhodných podmínkách začala klíčit a normálně růst. Semena mají na špičce embryonálního klíčku přichystané dvě oblasti, které produkují dva různé rostlinné hormony. Jakmile hladina "startovacího" hormonu převáží "hormon spánku", semeno se probudí a začne klíčit.

Věřili byste, že existuje nezávislá organizace zaměřená na veřejné zdraví, která každoročně vydává doporučení, jak si pro ten který rok vybrat opalovací krém? Sídlí ve Washingtonu a jmenuje se EWG (Environmental Working Group). Výzkumníci EWG analyzovali téměř 1 500 produktů – krémů a balzámů na rty. Jen čtvrtina vyhověla přísným kritériím. Ostatní jsou buď neúčinné, nebo obsahují škodlivé chemikálie. Výzkum se týká amerického trhu, nicméně mnoho poznatků můžeme aplikovat i na náš, český. Jak si tedy vybrat v létě 2017?

Těžko si představit následující horor: před každým jídlem si protrhnout v obličeji nový otvor a nový jícen až do žaludku. Brrrr. A přece existuje živočich, který to dělá! Je jím malý nezmar, kterého můžeme najít a pozorovat takřka v každé řece či rybníku. Vědci jej poprvé studovali na buněčné úrovni metodami genetického inženýrství.

Říká se, že alespoň část budoucí dopravy se bude zakládat na magnetické levitaci. Není to sci-fi, takové vlaky již jezdí. Také se říká, že jde o sice nejrychlejší, ale nejdražší způsob dopravy. Není to pravda. Projížďka šanghajským maglevem z města na letiště Pudong a zpět je levnější než cesta francouzským Rhonexpressem spojujícím Lyon s letištěm Saint Exupéry. A maglev umí až 430 km/h, zatímco Rhonexpress se plouží jen stovkou. Pojďme se poučit do Informačního centra maglevu přímo v Šanghaji. Vlak i dráhu postavila německá firma Siemens.