Recenze

Článků v rubrice: 68

Věda kolem nás - Soukromý kapitál ve výzkumu řízené termojaderné fúze

V edici Akademie věd ČR "Věda kolem nás" (vydalo SSČ AV ČR), vyšel už pátý svazek specializovaný na jadernou fúzi. Tentokrát je na téma, o kterém jsme také psali v Třípólu - o nadšencích, jednotlivcích i institucích, které věnují vlastní peníze a na vlastní pěst shánějí granty, aby mohly bádat v oboru nesmírně obtížném. Žene je nejen badatelské nadšení, ale i vidina budoucí slávy a zisku, pokud by se jim podařilo zajistit pro lidstvo v podstatě neomezený energetický zdroj.

Fotogalerie (5)
Titulní stránka knížky (zdroj: Milan Řípa)

Knížku i všechny předchozí lze stáhnout na http://www.academia.cz/autori/milan-ripa.html, jsou k dostání zdarma ve všech knikupectvích Academia (v Praze na Václavském náměstí, na Florenci a na Národní třídě), rovněž v Brně a také přímo v budově AV ČR na Národní třídě v Praze. Autorem všech pěti brožur je Ing. Milan Řípa, též věrný dopisovatel Třípólu. Zde jsou krátké anotace:

Soukromý kapitál ve výzkumu řízené termojaderné fúze

Získávání energie pomocí termojaderné fúze je nesmírně lákavé a v posledních 10–15 letech přitahuje i soukromý kapitál. Privátní přístupy často využívají oprášená a různě pospojovaná opuštěná schémata minulosti. Pravdou ovšem je, že nové poznatky a nové technologie mohou opuštěným návrhům vdechnout nový život. Soukromníkův sen je malé, laciné zařízení, nejlépe umístěné na kuchyňském stole, v horším případě na nákladním autě. Tak za pět, nejpozději za deset let. Fantazie? Možná. Na druhé straně je třeba připomenout známé Einsteinovo: „Nevěděl, že to nejde, a tak to udělal!“

Pdf brožury si můžete stáhnout zde.

Oleg Alexandrovič Lavrentěv

Pokud by se takový člověk, podobný Lavrentěvovi objevil v Americe, tak by dnes Hollywood zaplavil svět filmy o svém geniálním občanu,“ napsal o něm Alexandr Kuzněcov v roce 2010.

Oleg  Alexandrovič Lavrentěv, geniální mladík, iniciátor státem podporovaného projektu Magnetického termojaderného reaktoru v Sovětském svazu se ve své kariéře setkal s nechvalně proslulým Lavrentijem Pavlovičem Berijou, vedoucím Zvláštní komise řídící výzkum atomové energie v Sovětském svazu, s Andrejem Dmitrijevičem Sacharovem, otcem sovětské vodíkové bomby a nositelem Nobelovy ceny za disidentství a Roaldem Zinnurovičem Sagdějevem, ředitelem Ústavu kosmických výzkumů, profesorem fyziky na Univerzitě v Marylandu a spoluautorem neoklasické teorie přenosu energie ve vysokoteplotním plazmatu. Publikace popisuje významného vědce, který stál u zrodu nejúspěšnějšího fúzního zařízení, tokamaku.

Pdf brožury si můžete stáhnout zde.

Evropskou termojadernou fúzi rozvířil Wirbelrohr

Válečná období vedle nezměrného utrpení často přinášejí také nové objevy a směry výzkumu. Výzkum řízené termojaderné fúze odstartovala druhá světová válka ve Spojených státech a ve Velké Británii a v Sovětském svazu pak výzkum nabral obrátky. Další brožura z Ústavu fyziky plazmatu se věnuje Wirbelrohru, jak nazval modifikovaný kruhový urychlovač elektronů v roce 1943 Max Steenbeck.

Pdf brožury si můžete stáhnout zde.

Historie výkumu řízené termojaderné fúze v ČR

Kdo stál u zrodu českého výzkumu řízené termojaderné fúze? Jak podpořila Arcimovičova malorážka mezinárodní spolupráci? Jak se podařilo navázat kontakty se západní Evropou a USA po pádu železné opony? Autor 14. svazku edice Věda kolem nás (Historie výzkumu řízené termojaderné fúze) Ing. Milan Řípa, CSc., z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i., se tentokrát věnuje historii výzkumu řízené termojaderné fúze v České republice.

Pdf brožury si můžete stáhnout zde.

Historie výzkumu řízené termojaderné fúze

Brožura popisuje vývoj výzkumu termojaderné fúze ve třech zemích: Spojeném království, Spojených státech amerických a Sovětském svazu, jelikož politická situace rozdělila bádání do těchto tří „laboratoří“. Po definitivním pádu fúzní opony v roce 1958 až do suverénního vítězství sovětského zařízení tokamak v roce 1968 bylo deset let naplněno rostoucí výměnou informací. Do dnešních dnů pokračuje mezinárodní spolupráce vrcholící zahájením stavby mezinárodního tokamaku ITER v roce 2007.

 

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak pomocí kosmického záření měřit vlhkost půdy

Věřili byste, že neutrony vzniklé díky kosmickým paprskům z vesmíru pomáhají vědcům ve více než 25 zemích měřit vodu v půdě a pomáhají zemědělcům šetřit vodu a přizpůsobit se tak změně klimatu? Pomocí senzoru neutronů kosmického záření sledují vědci rychle ...

Radši nahý než bez internetu

Naše závislost na zařízeních připojených k internetu je v dnešní době tak velká, že ztráta chytrého telefonu nebo tabletu nás může stresovat více než mnoho jiných traumatických situací. Mít své zařízení neustále při ruce a mít jistotu kvalitního připojení ...

Odhad celkového objemu živé hmoty na Zemi

Od počátku lidské civilizace se objem živé hmoty na Zemi zmenšil o polovinu. To je jeden ze zarážejících údajů z dosud nejobsáhlejšího globálního výzkumu hmotnosti živých organizmů. Ron Milo a jeho tým z izraelského Weizmann Institute of Science definovali ...

První světová válka, elektrotechnika a američtí vynálezci

Po celý rok si letos připomínáme události z roku 1918. Byl to poslední rok tzv. Velké války, která se bohužel nestala válkou poslední. Ještě před kapitulací německé a rakousko-uherské armády (11. 11. 1918) se rozpadlo Rakousko-Uhersko a my si nyní můžeme připomínat 100.

Čeští studenti poslali experimenty do třicetikilometrové výšky

V sobotu 1. prosince byl na Slovensku vypuštěn stratosférický balón, který na své palubě nesl čtyři vědecké experimenty. Ty navrhli a připravili nadaní studenti základních a středních škol z Česka a Slovenska.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail