Recenze

Článků v rubrice: 71

Věda kolem nás - Soukromý kapitál ve výzkumu řízené termojaderné fúze

V edici Akademie věd ČR "Věda kolem nás" (vydalo SSČ AV ČR), vyšel už pátý svazek specializovaný na jadernou fúzi. Tentokrát je na téma, o kterém jsme také psali v Třípólu - o nadšencích, jednotlivcích i institucích, které věnují vlastní peníze a na vlastní pěst shánějí granty, aby mohly bádat v oboru nesmírně obtížném. Žene je nejen badatelské nadšení, ale i vidina budoucí slávy a zisku, pokud by se jim podařilo zajistit pro lidstvo v podstatě neomezený energetický zdroj.

Fotogalerie (5)
Titulní stránka knížky (zdroj: Milan Řípa)

Knížku i všechny předchozí lze stáhnout na http://www.academia.cz/autori/milan-ripa.html, jsou k dostání zdarma ve všech knikupectvích Academia (v Praze na Václavském náměstí, na Florenci a na Národní třídě), rovněž v Brně a také přímo v budově AV ČR na Národní třídě v Praze. Autorem všech pěti brožur je Ing. Milan Řípa, též věrný dopisovatel Třípólu. Zde jsou krátké anotace:

Soukromý kapitál ve výzkumu řízené termojaderné fúze

Získávání energie pomocí termojaderné fúze je nesmírně lákavé a v posledních 10–15 letech přitahuje i soukromý kapitál. Privátní přístupy často využívají oprášená a různě pospojovaná opuštěná schémata minulosti. Pravdou ovšem je, že nové poznatky a nové technologie mohou opuštěným návrhům vdechnout nový život. Soukromníkův sen je malé, laciné zařízení, nejlépe umístěné na kuchyňském stole, v horším případě na nákladním autě. Tak za pět, nejpozději za deset let. Fantazie? Možná. Na druhé straně je třeba připomenout známé Einsteinovo: „Nevěděl, že to nejde, a tak to udělal!“

Pdf brožury si můžete stáhnout zde.

Oleg Alexandrovič Lavrentěv

Pokud by se takový člověk, podobný Lavrentěvovi objevil v Americe, tak by dnes Hollywood zaplavil svět filmy o svém geniálním občanu,“ napsal o něm Alexandr Kuzněcov v roce 2010.

Oleg  Alexandrovič Lavrentěv, geniální mladík, iniciátor státem podporovaného projektu Magnetického termojaderného reaktoru v Sovětském svazu se ve své kariéře setkal s nechvalně proslulým Lavrentijem Pavlovičem Berijou, vedoucím Zvláštní komise řídící výzkum atomové energie v Sovětském svazu, s Andrejem Dmitrijevičem Sacharovem, otcem sovětské vodíkové bomby a nositelem Nobelovy ceny za disidentství a Roaldem Zinnurovičem Sagdějevem, ředitelem Ústavu kosmických výzkumů, profesorem fyziky na Univerzitě v Marylandu a spoluautorem neoklasické teorie přenosu energie ve vysokoteplotním plazmatu. Publikace popisuje významného vědce, který stál u zrodu nejúspěšnějšího fúzního zařízení, tokamaku.

Pdf brožury si můžete stáhnout zde.

Evropskou termojadernou fúzi rozvířil Wirbelrohr

Válečná období vedle nezměrného utrpení často přinášejí také nové objevy a směry výzkumu. Výzkum řízené termojaderné fúze odstartovala druhá světová válka ve Spojených státech a ve Velké Británii a v Sovětském svazu pak výzkum nabral obrátky. Další brožura z Ústavu fyziky plazmatu se věnuje Wirbelrohru, jak nazval modifikovaný kruhový urychlovač elektronů v roce 1943 Max Steenbeck.

Pdf brožury si můžete stáhnout zde.

Historie výkumu řízené termojaderné fúze v ČR

Kdo stál u zrodu českého výzkumu řízené termojaderné fúze? Jak podpořila Arcimovičova malorážka mezinárodní spolupráci? Jak se podařilo navázat kontakty se západní Evropou a USA po pádu železné opony? Autor 14. svazku edice Věda kolem nás (Historie výzkumu řízené termojaderné fúze) Ing. Milan Řípa, CSc., z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i., se tentokrát věnuje historii výzkumu řízené termojaderné fúze v České republice.

Pdf brožury si můžete stáhnout zde.

Historie výzkumu řízené termojaderné fúze

Brožura popisuje vývoj výzkumu termojaderné fúze ve třech zemích: Spojeném království, Spojených státech amerických a Sovětském svazu, jelikož politická situace rozdělila bádání do těchto tří „laboratoří“. Po definitivním pádu fúzní opony v roce 1958 až do suverénního vítězství sovětského zařízení tokamak v roce 1968 bylo deset let naplněno rostoucí výměnou informací. Do dnešních dnů pokračuje mezinárodní spolupráce vrcholící zahájením stavby mezinárodního tokamaku ITER v roce 2007.

 

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Naše první slova

Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Astronauti se pořád ptali: Jak se daří myškám?

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 50 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail