Rubriky

Podle nové studie na základě historických dat stál svět 23. května 1967 na pokraji války. U. S. Air Force se začaly vážně připravovat k úderu poté, co přestal fungovat systém radarů. Armáda předpokládala, že Sovětský Svaz je nějakým zásahem vyřadil z provozu. Naštěstí vojenští meteorologové včas přesvědčili vrcholné představitele, že příčinou kolapsu radarů byla silná solární bouře. „Nebýt toho, že jsme včas investovali do monitorování solárních a geomagnetických bouří a jejich předpovídání, mohl nastat velký problém,“ říká Delores Knipp, fyzik z Univerzity Colorado Boulder a vedoucí studie. „To byla lekce o tom, jak je důležité být připraven.“

Rotaci Země vnímáme jako jednu z jistot našeho života. Po noci vždy následuje den. Nevnímáme však, že vlivem rozložení hmot uvnitř i na povrchu Země dochází k mírným přesunům pólů. Po více než 130 let bylo možné pozorovat pomalý drift severního pólu směrem ke Kanadě. V posledních 15 letech se však cosi změnilo. Nyní směřuje téměř přímo po Greenwichském poledníku. Kanaďané, je nám líto, ale u vás severní pól nebude.

Noční divadlo. Zlověstné blesky nad sopkou rozzáří oblohu jako prodloužené ruce živoucího pekla. Rachot hromu se mísí s duněním sopky. Proč tomu tak je, když široko daleko není žádná bouřka? Na otázku odpoví, jako obvykle, fyzika. Dvě nové studie nás posouvají blíže k pochopení mechanismu vzniku vulkanických blesků.

To, že některé květiny na noc zavírají květy nebo sklápějí listy, není žádná novinka. Můžeme ale u rostlin vůbec mluvit o spánku? A co teprve u mohutných vzrostlých stromů? Proč by po dlouhém dni plném fotosyntetizování nemohly i stromy usnout? Jistě, záleží na tom, jak spánek definujeme. Jisté však je, že stromy v noci uvolňují své větve, což může být příznakem "dřímání", tvrdí vědci.

Teorie relativity je jednou z nejznámějších vědeckých teorií 20. století. Mnoho lidí ji považuje za nepochopitelnou, teoretickou a vzdálenou normálnímu životu. Přitom její výsledky používáme dnes a denně. Vybrali jsme několik příkladů. Současné technologie dokazují, že Einstein měl pravdu.

Americká NASA (National Aeronautics and Space Administration) podpořila natočení filmu Marťan, který se objevil v kinech právě před rokem. Důvod – využít ho pro publicitu svého záměru poslat k Marsu po roce 2030 skutečnou lidskou posádku. Vysadit lidi na rudé planetě je jedním z dlouhodobých cílů NASA. Předcházejí mu robotické operace s rovery Oportunity a Curiosity a orbitery Mars Odyssey, Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) a MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile Evolution). „Vývoj záměru lidské výpravy k Marsu začíná sbíráním vědeckých dat prostřednictvím těchto automatických výprav a bude pokračovat až k výpravě řízené lidmi,“ řekl Jim Green, ředitel divize planetární vědy NASA.