Chcete-li se něco nového dozvědět o termojaderné fúzi, musíte postavit větší zařízení. Větší než stávající. Vzhledem k tomu, že už dnes nejsou tokamaky žádná tintítka, čeká vás sysifovská práce, zejména při shánění finančních prostředků.
Často jsem přemýšlel, jak na to ten Spitzer mohl přijít. Ve svém prvním fúzním experimentálním zařízení eliminoval toroidální drift plazmatu vakuovou komorou ve tvaru číslice osm. Nic na tom, že další jeho kovové děti osmičku opustily za cenu komplikovaných cívek magnetického pole a dnes… Dnes mají cívky tvar, že by je nenamaloval ani Pablo Picasso. Vraťme se ale na počátek.
Ve stanovený den – 9. listopadu 1991 – se stovky lidí mačkaly v ovládací místnosti tokamaku JET. Byli mezi nimi výzkumníci, novináři i vážení hosté. Připravit zařízení nebylo vůbec jednoduché. Nejprve vědátoři museli několikrát vystřelit pouze s deuteriem, aby zkontrolovali, zda výkon plazmatu odpovídá jejich představám. Pro vyzkoušení činnosti diagnostik museli zkusit několik výstřelů se stopami tritia s množstvím menším než 1 %. Nastal dlouho a netrpělivě očekávaný okamžik. Dav v ovládací místnosti se zavlnil, aby lépe viděl na obrazovky, na kterých se mihotal stín vnitřku vakuové komory. Na počátku výstřelu bylo vidět průsvitné plazma, a když vedoucí experimentu spustil zdroje svazků neutrálních částic, včetně těch vstřikujících tritium, obrazovky zbělaly – neutrony, fúzní neutrony, zaplavily objektiv kamery. Ovládací místnost vybuchla potleskem! Přítomní byli svědky prvního řízeného uvolnění významného množství energie pocházející z termojaderné fúze na Zemi!
V sobotu 28. června uplynulo devět let od chvíle, kdy byl v Moskvě podepsán dokument přisuzující stavbu tisíciletí – stavbu gigantického tokamaku, tj. termojaderného reaktoru – Evropě. Ti, kteří prohráli, byli Japonci. A jako správní potomci samurajů o místo pro ITER bojovali do posledního dechu a už prohranou válku nechtěli vzdát. Na počátku tohoto příběhu, který poskytl nejen Evropě, ale celému světu historickou šanci, byl ale jiný příběh, který bude letos 30. srpna slavit 57. výročí. Příběh se jmenuje ZETA.
Pamatujete si, co jste dělali, nebo co jste si přáli dělat, když vám bylo třináct let? Jistě, líbila se vám Irenka, co seděla vzadu v prostřední řadě. A co vy, dnešní třináctiletí? Nevíte co s volným časem? Jamie Edwards, žák Penwortham Priory Academy v Lancashire, sestrojil jaderný reaktor. V době kdy se do školní laboratoře nahrnuli novináři, bylo Jamiemu právě oněch třináct let!
Termojaderná fúze vsadila na tokamaky. Největší pokusné zařízení evropský JET je tokamak, gigant, který EU a šest států staví v Cadarache, je také tokamak. Dokonce dva tokamaky vlastní Česká republika. Padesátá léta minulého století však na startovní čáru postavila více „soupeřů“. Z celého pelotonu „zůstaly v úniku“ dva. Žlutý trikot zatím suverénně obléká tokamak. A kdo je ten druhý? Stelarátor! Tokamak se narodil v Moskvě, ale stelarátor?
Impozantní nástroj tvořený rovným kmenem a větvemi z něho vyrůstajícími, neboli 600tunovým sloupem s devíti radiálními rameny, vyroste příští rok ve středu jámy tokamaku ITER. Během montáže v jámě bude podepírat, vyrovnávat a stabilizovat podsestavy vakuové nádoby, jakmile budou spojeny a svařeny.
Letos si připomínáme 100 let od založení Státního ústavu radiologického a 70 let od vzniku Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů.
Který magnet tokamaku je nejdůležitější? Bez magnetů toroidálního pole vám plazma uteče na stěny komory, bez magnetů pole poloidálního nedosáhnete potřebného tvaru plazmového provazce, bez magnetů centrálního solenoidu nebude žádné plazma…Stop!
Před sto lety zemřel dnes již málo známý ruský fyzik, elektrotechnik a vynálezce M. O. Dolivo-Dobrovolskij. Jako jeden z prvních fyziků a techniků teoreticky i prakticky odhalil možnosti využití trojfázového střídavého proudu.
Mladí by chtěli profitovat z vědeckého pokroku okamžitě, starší generace se dívá spíše na jeho pozitivní vliv do budoucna, vyplývá z průzkumu 3M o postojích veřejnosti k vědě (State of Science Index).
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
