Rubriky

Rychlostí chůze trvá dosažení lokality ITER z Berre-l’Étang, vzdáleného 70 kilometrů, přibližně 16 hodin. Pokud ale plánujete cestovat pouze mezi 22:30 a časnými ranními hodinami následujícího dne, cesta by trvala asi pět nocí. Kryostat pro zařízení na testování magnetického studeného materiálu je nejdelší (22 m) a nejširší (11 m) komponentou, která kdy byla na staveniště ITER dodána. Vzhledem ke svým výjimečným rozměrům a náročnosti zdolávání mnoha zatáček na 104 kilometrové trase z nákladního přístavu v Marseilli na místo stavby byla cesta dokončena rychlostí chůze právě za pět nocí.

International Atomic Energy Agency (Mezinárodní agentura pro atomovou energii) byla založena v roce 1957, aby dohlížela a stanovovala pravidla pro mírové využívání jaderné energie. Je rovněž orgánem zodpovědným za kontrolu dodržování Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Do roku 2024 se ve svých stanovách o energii fúzní v podstatě nezmiňovala. Ovšem abychom IAEA nekřivdili – nelze zapomenout na každoroční IAEA Fusion Energy Conference. Letos už třicátá! Žádná mezinárodní organizace speciálně pro fúzní energii (jako obdoba IAEA) do loňského roku neexistovala. Určitě částečně proto, že IAEA ji často suplovala. Je to už 72 roků po odpálení první H-bomby, ale fúzní elektrárnu dosud nemáme! Fúzní energie je historicky v jiné situaci a s jinými problémy, než její starší sestřička, jaderná energie štěpná. Problémy, se kterými se nyní fúzní energie potýká, jsou jiné než u „standardní“ energie atomové štěpné, i když obě mají řadu záležitostí společných. Míting World Fusion Energy Groupe se konal současně s 30. IAEA Fusion Energy Conference 13. – 18. 10. 2025, tentokrát v čínském Chengdu.

Může rostoucí vlna technologie stelarátorů pozvednout celý fúzní průmysl? Začátek milénia zastihl vývoj fúze ve znamení rození privátních společností. Kapitalista zavětřil a… ITER se mu jevil jako dobrá investice, ovšem na jeho vkus pomalá. Přece musí existovat něco svižnějšího než tokamak, nebo dokonce neohrabaný stelarátor. Po dvaceti letech privát zjistil, že koncept Sacharova či Spitzera má cosi do sebe, zejména když tokamaky už mají řadu slušných výsledků. Dokonce i otloukánek stelarátor s podivně zkroucenou vakuovou komorou, ale možností stacionárního režimu, v poslední době díky Wendelsteinu 7-X z Max Planck Institut of Plasma Physic v Garchingu ukázal, že se stelarátory je přece dobré počítat: výkonné počítače, AI, supravodiče a překvapivá vlna startupů jsou dnes v každém případě nezanedbatelnými pomocníky.

Za materiál, který bude pokrývat vnitřní stěny vakuové komory tokamaku ITER, bylo standardně považováno beryllium, s výjimkou tepelně nejvíce namáhaného údolí komory – divertoru, kde beryllium bude nahrazeno wolframem. Wolfram je mimořádně tepelně odolný, ale je také relativně bohatým zdrojem nečistot, a proto měl být divertor ošetřen výkonnými vývěvami. Dnes vidíme vše jinak. Vakuová komora bude na celém povrchu ošetřená tak zvanou boronizací.

Ve středu 25. června 2025 svěřil ITER jeden z nejdůležitějších úkolů v oblasti montáže tokamaku společnosti Westinghouse Electric Company. Pro americkou firmu, známou desítky let svými návrhy a výstavbami jaderných štěpných zařízení, to bude klíčová příležitost, jak přenést své prvotřídní schopnosti a odborné znalosti do konstrukce fúzních elektráren. Společnost Westinghouse se také již stala součástí konsorcia, které vyrábí sektory vakuové komory vyrobené v Evropě. 

Pamatujete, s jakými problémy se potýkalo umístění sektoru číslo 6? Psali jsme o tom zde: https://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/2919-iter-jeste-neni-hotov-uz-se-opravuje , zde: https://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/2999-priprava-na-opravu-ulozeneho-a-znovu-vyjmuteho-sektoru-vakuove-nadoby-iter a zde: https://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/3004-korejska-hyunday-heavy-industries-na-pranyri. O začátku opravy jsme informovali v článku zde: https://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/3024-oprava-iter-ctyrdenni-obraceny-postup. Uvolnění sektoru z vertikalizačního zařízení, zvednutí celé devítiny vakuové komory spolu s připevněnými dvěma cívkami toroidálního magnetického pole ještě v montážní hale, transport do sousední haly tokamaku a konečně spuštění na dno jámy bylo s napětím sledováno doslova celým staveništěm. O to větší hrůza zachvátila techniky, inženýry a vědce, když bylo nutné rozhodnout o nápravě korejského zmetku. Trvalo dva roky, než se opravil úkos, který znemožnil připojení sousedních sektorů, nemluvě o nepovedených svárech chladicího potrubí. Dnes jsou v tokamakové jámě hned sektory dva.