Rubriky

Ve stínu šampiona – tokamaku ITER - probíhala montáž, z níž se vynořil největší tokamak na světě, japonský JT-60SA (Super Advanced). Pokud se jej podaří oživit podle plánu už koncem tohoto roku, bude skutečně největším činným tokamakem. Se svými 130 m³ plazmatu překoná oxfordský JET (Joint European Torus) o 50 m³. JT-60SA je třetím celosupravodivým tokamakem, které jsou jen v Asii, a to v Číně, Jižní Koreji a nyní i v Japonsku.

Kdy už je termojaderné zařízení ziskové? To nám prozradí Lawsonovo kritérium: součin hustoty plazmatu a doby jeho udržení (stability) musí být dost velký, zhruba 10²⁰ s.m^-3. Pro spojitou činnost udržujeme plazma v omezeném prostoru silným magnetickým polem – ale máme pro získání dost vysoké hustoty a dost dlouhé doby udržení plazmatu dát přednost extrémním magnetickým polím co do konfigurace i intenzity, nebo většímu objemu plazmatu?

Korea dokončila první sektor vakuové komory! Málokdo mimo fúzní komunitu asi zaregistroval, co se nyní děje na jihu Francie, sto kilometrů severně od Marseille. Do vědeckého centra Cadarache se začínají svážet z celého světa gigantické supravodivé magnetické cívky, aby se navlékly na neméně gigantický toroid z nerezi. Tisíce tun oceli a supravodivého materiálu. Začala poslední fáze montáže fúzního reaktoru, který má poprvé v historii lidské společnosti zažehnout ZISKOVOU termojadernou fúzi na Zemi. „Nedostatek energie“ má šanci se stát globálně neznámým pojmem!

Umění a věda se setkávají i tam, kde bychom je nečekali. Šroub je většinou zase jen a pouze šroub. Ale někdy může být víc! Ráno, 13. listopadu 2019, bylo možné vidět generálního ředitele ITER Bernarda Bigota, jak si utáhl bezpečnostní pás a stoupal s montážní plošinou na vybrané místo nehotové střechy Jeřábové haly. V ruce měl černý šroub, nerozeznatelný od ostatních, kromě nápisu vyleptaného na šestihranné hlavě: ART.

Spojené státy pojaly ušlechtilý úmysl být první zemí na světě, která postaví termojadernou elektrárnu! Ve světle poněkud rozpačitého přístupu státních institucí USA k termojaderné fúzi v minulosti musí mnohého odvážná myšlenka překvapit. Ovšem v poslední době se blýskalo na lepší časy. Připomeňme si projekt Infuze, ve kterém Spojené státy jako první na světě pozvaly k národnímu fúznímu rozpočtovému krajíci i soukromníky. (O projektu jsme psali v článku https://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/2462-vyzkum-fuze-hleda-nove-cesty)

14. dubna 2020 uplynulo 40 let od havárie Apolla 13. Kosmonauti tehdy na Měsíc nevystoupili, „pouze“ ho s vypětím všech sil obletěli. Jejich šťastný návrat na Zemi sledoval s rozechvěním celý svět. Podle vyšetřování příčin nehody došlo ke zkratu na přívodním kabelu k motoru pohánějícímu míchadlo kyslíkového tanku. Požár se šířil po kabelech až k průchodce, která povolila, a došlo k výbuchu… A teď si představte, že reaktor tokamaku ITER má srovnatelně kabelů jako kosmická loď! Přečtěte si, jak se s kabeláží vypořádávají konstruktéři tokamaku ITER.