Rubriky

Známe je všichni a denně je používáme v noteboocích, mobilních telefonech a dalších elektronických přístrojích. Také elektromobily jezdí nejčastěji na Li-Ion baterie. Nahradily starší a dnes již téměř nepoužívané baterie olověné, NiFe, NiCd, NiZn a NiMH. Ty byly často nešetrné k životnímu prostředí a doba nabíjení i celkový výkon se s moderními bateriemi nedá srovnat. Podívejme se, na jakém principu vlastně Li-ion pracují a jaké jsou jejich výhody a nevýhody.

Před časem jsme si v tisku mohli přečíst zprávu o objevu dosud neznámého poznámkového bloku I. Newtona z let 1661-1665, kdy tento „otec“ klasické fyziky studoval na univerzitě v Oxfordu. Mezi různými filozofickými úvahami a záznamy z oblasti matematiky a fyziky věnoval mladý Newton pár řádků i jednomu nevyřešenému botanickému problému. Pokusil se najít odpověď na otázku, jakým způsobem se dostává voda z kořenů rostlin až do nejvyšších částí jejich stonků nebo kmenů. Došel k závěru, že stoupání vody rostlinou je způsobeno slunečním zářením, které zahřívá listy. Částice vody se z nich vypařují do ovzduší a na jejich místo je „nasávána“ voda z kořenů (obr. 8).

Za milion let objeví geologové zkoumající betonem pokrytý zemský povrch podivné pozůstatky minulých generací. Jeden z nich rozbije kus hmoty a v ní objeví tenký černý disk s malými drážkami a prohlásí, že se jedná o fosílii z doby plastocénu. Podle vzoru pleistocén, holocén… Naše láska k plastům totiž na Zemi pravděpodobně zanechá trvalé dědictví.

Od svých nejbližších příbuzných – šimpanzů – se naši praprapředci odlišili před minimálně sedmi miliony lety. Po většinu následujících milionů let pak žili jako opice na stromech, měli chlupaté tělo, malý mozek a jednoduché chování. Asi před dvěma miliony lety se všechno změnilo. Prapředci vzali svůj osud do svých rukou a začala série inovací, která změnila vývoj lidstva a udělala z lidí opice velmi moderní, kterými jsou dosud. Připomeňme si několik milníků na jejich cestě staletími.

Evropané přestavují pestrou směsici obyvatel. Podle nových výzkumů založených na analýzách DNA pocházejí moderní Evropané ze tří separovaných populací, které v různých dobách migrovaly na kontinent z různých směrů a vzájemně se křížily. Pokud se tato teorie potvrdí, pak muž z lokality Kostěnki v jižním Rusku patřil mezi nejstarší z těchto populací, což byli lovci-sběrači, přicházející z dnešního Středního východu asi před 40 000 lety. Tento muž z doby před 37 000 lety má nejstarší evropskou sekvenční DNA.

Od roku 2010 je nástupcem populárního Fyzikálního týdne, takže se jedná už o 17. ročník. Je určen pro studenty středních škol. Proběhne od 14. do 18. 6. 2015 na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Přihlašovat se můžete již nyní na stránce http://tydenvedy.fjfi.cvut.cz.