Rubriky

„Quod erat demonstrandum“ (Q. E. D.) neboli „což mělo být dokázáno“ (C. B. D.) představuje hlavní směr úsilí matematiků a završení jejich úsilí o poskytnutí důkazů ve prospěch určité matematické teorii. Současně jde o téma nového atraktivně graficky zpracovaného knižního titulu, který čtenáře provede oblastí na hranici výtvarného umění a abstraktního myšlení. Jeho autor Burkard Polster je profesorem matematiky na australské MONASU University Clayton poblíže Melbourne. Sám o sobě uvádí, že kromě odborných publikací píše také knihy o matematice, žonglování, filmu i zavazování tkaniček.

Vyšla další kniha profesora Stewarta, díky které snad již nemůže být matematika jednodušší. Tato kniha se neobjevila najednou, ale má dlouhou a slavnou historii. Její vliv na vývoj lidské kultury byl vždy zásadní. V průběhu své evoluce až do počátku 21. století prostoupila všemi oblastmi vědecké aktivity a sehrála neocenitelnou roli v biologii, fyzice, chemii, ekonomii nebo inženýrských oborech. Na této disciplíně jsou závislé i všechny technické a technologické triumfy moderní doby. Prakticky všechno, co nyní považujeme za samozřejmost – od televize po mobilní telefony, od obřích letadel po satelitní navigační systémy v automobilech, od jaderné energetiky po lékařské vyšetřovací přístroje – spoléhá na matematické myšlenky a metody.

„Matematika jsou dveře a klíč k vědě. Věci na tomto světě nelze poznat bez znalosti matematiky“, řekl už ve 13. století slavný anglický filosof a vědec Roger Bacon. A měl pravdu – bez významného přispění moderní matematiky není v 21. století možný ani rozvoj biologických věd. Potřeby prudce se rozvíjejících věd o živých organismech tak daly vznik nové mezioborové disciplíně nazývané matematická biologie.

Váš vlněný svetr vám jednou možná bude napájet elektronické přístroje, a to díky iontolithiovým bateriím podobným vláknům. Chytré oblečení budoucnosti bude vybaveno senzory, které budou neustále sledovat životně důležité funkce a kontrolovat váš zdravotní stav.

Objevy, které změnily ve dvacátém století fyzikální obraz světa a ovlivnily náš každodenní život: právě o nich pojednává kniha znamenitého popularizátora vědy, Ivo Krause. Seznamuje nás nejen s objevy, ale hlavně s lidmi – vědci. Všichni měli jedno společné: přirozenou lidskou touhu objevovat, klást si těžké otázky a hledat na ně netradiční odpovědi. Nepracovali pro slávu a většinou ani pro osobní prospěch; důležitější než cíl byla cesta, kterou k němu museli ujít. Vědecký objev, průkopnický čin, vynález, technické řešení… Mnoho práce, léta dřiny, noci strávené v laboratořích či pracovnách, někdy již zmíněná náhoda, štěstí. Ale to přece přeje jen připraveným. Galerie těch, o nichž kniha pojednává, se to týká především.

„Tři soutěsky“ je název největší přehrady na světě. Je dlouhá 2 km a při její výstavbě se spotřebovalo 27 milionůkrychlových metrů betonu. Její vodní nádrž je dlouhá 600 km, široká několik set metrů a umožňuje lodní dopravu až do města Chongquing, které se díky tomu stalo jedním z nejrychleji se rozvíjejících městv Číně. Vodní elektrárna má 32 turbín, z nichž každá váží tolik, jako Eiffelova věž. Přehradní nádrž se zcela zaplňuje vodou každé září. Kvůli výstavbě přehrady bylo zatopeno 13 velkých měst, 14 menších měst, 1 350 vesnic a bylo přestěhováno přibližně 1,3 milionů obyvatel.